Wednesday, September 07, 2011

Prahlada Bhakti Vijayam - Part 4


kRtis Referred - Links

kRti Name  Version  Version 
kRti 'nannu brOvakanu'  English  Tamil 
kRti 'aDugu varamula'  English  Tamil 
kRti 'vArija nayana'  English  Tamil 
kRti 'tanalOnE dhyAninci'  English  Tamil 
kRti 'O rAma rAma sarvOnnata'  English  Tamil 
kRti 'SrI rAma jaya rAma'  English  Tamil 
kRti 'sarasIruha nayana'  English  Tamil 
kRti 'vadayuNDEdE'  English  Tamil 
kRti 'tIrunA nA lOni'  English  Tamil 
kRti 'rAmAbhirAma raghu rAma'  English  Tamil 
kRti 'daya rAni'  English  Tamil 
kRti 'daya sEyavayya'  English  Tamil 
kRti 'AnandamAnanda'  English  Tamil 
kRti 'jaya mangaLam'  English  Tamil 


English

Devanagari Tamil Tamil-Gist Telugu  Kannada Malayalam 

Converstaion between Lord and prahlAda

1. antaTa brahm(A)nanda jaladhilO(n)OlalADuc(u)nna
prahlAduni jUci atani citta Suddhi lOkulaku
teliya jEyuTakai talaci nija bhakta jana sambhAshaNam-
(a)ndun(A)sa galavADai SrIman-nArAyaNa mUrti
palukunadi(y)eTTul(a)nina -

arasika sambhAshaNatO
rasika janEshu vAk-kalaham SrEyaH

talapuna mOkshaduD(a)gucunu
veluvaTigA Suddhi kaligi vEDukagAnE
teliyanu lOkulak(e)llanu
celarEgucu vAdulADa cakriyu talacen

SrI hari prahlAduni jUci paluku
vAkyamb(e)TTul(a)nina –

eppuDu pUrNa kAmi sumi
heccuga vElpulak(A)di mUlamai
ceppa tarambu kAdu tana
cEtana janmamul(E) matajnulO

goppa tapamb(o)narcucu
kOrkelan(i)mmana santasillucun
tappagan(i)ttu sampadulu
dAnava putra varambul(a)ndukO

Then, looking at prahlAda who was sporting in the Ocean of Supreme Bliss, desiring to make his mental purity known to people, becoming interested in conversation with a true devotee, SrIman nArAyaNa mUrti, thought that disputation with a rasika is better than (congenial) converasation with a non-rasika.
Though He is bestower of mOksha by a mere wish, in order that it may be clarified and openly known to all people, the Lord thought of arguing with prahlAda sportingly by provoking him. Looking at prahlAda, Lord SrI hari spoke words thus -

“I am indeed ever accomplished. Being the original source for Gods, it is not possible to boast about my incarnations.”
“Some intellectuals, having performed great penances, when they seek their wishes, I happily and surely grant them wealth. O Son of asura! Ask for boons.”

Then (antaTa), looking at (jUci) prahlAda (prahlAduni) who was (unna) sporting (OlalADucu) in (lOna) the Ocean (jaladhi) (jaladhilOnanOlalADucunna) of Supreme Bliss (brahma Ananda) (brahmAnanda), desiring (talaci) to make (jEyuTakai) his (atani) mental (citta) purity (Suddhi) known (teliya) to people (lOkulaku), becoming interested (Asa galavADai) in (andu) conversation (sambhAshamu) (sambhAshaNamandAsa) with a true (nija) devotee (bhakta jana), SrIman nArAyaNa mUrti said (palukunadi) thus (eTTulu anina) (palukunadiyeTTulanina) –

(SrI hari thinks) Disputation (vAk kalaham) with rasikas (rasika janEshu) is better (SrEyaH) than (congenial) converasation (sambhAshaNatO) with a non-rasika (arasika).

Though He is (agucunu) bestower of mOksha (mOkshaduDu) (mOkshaduDagucunu) by a mere wish (talapuna), in order that it may be clarified (Suddhi kaligi) and openly (veluvaTigA) known (teliyanu) to all (ellanu) people (lOkulaku) (lOkulakellanu), the Lord – one who wields discus (cakriyu) – thought (talacen) of arguing (vAdulADa) with prahlAda sportingly (vEDukagAnE) by provoking (celarEgucu) him.

Looking at (juci) prahlAda (prahlAduni), Lord SrI hari spoke (paluku) words (vAkyambu) thus (eTTulu anina) (vAkyambeTTulanina) –

I am indeed (sumi) ever (eppuDu) accomplished (pUrNa kAmi). Being the original (Adi) source (mUlamai) for Gods (vElpulaku) (vElpulakAdi), it is not possible (tarambu kAdu) to boast (heccuga ceppa) about my (tana cEtana) incarnations (janmamulu).

Some (E) (janmamulE) intellectuals (matajnulO), having performed (onarcucu) great (goppa) penances (tapambu) (tapambonarcucu), when they seek (immana) their wishes (kOrkelanu) (kOrkelanimmana), I happily (santasillucun) and surely (tappaganu) grant (ittunu) (tappaganittu) them wealth (sampadulu). O Son (putra) of asura (dAnava)! Ask (andukO) for boons (varambulu) (varambulandukO).

2. IlAguna SrIman-nArAyuNuNDu prahlAduni jUci
kAmya varamul(a)ndukomm(a)nina vArtalu vini sahimpaka
eduru palukunadi(y)eTTul(a)nina –

A nATi dAham(e)llanu
nEn(A)rcaga ninnu jUci nErpuna madilO
pAnakapu pulla rItini
hInambagu vArta palukan(i)di samayambA

saday(A)mara taruvunu kani
mudamuna poll(a)Duga pOvu mUDhuNDu galaDA
modalaina vElpul(e)rugani
padamula kani viDuva jAla padimArulakun

ivvidhambuna paliki tiruga SrI harini jUci
palukuT(e)TTul(a)nina –

svalpamul(a)Duganu jUcuTa
kalp(A)ntaramaina tRpti kAd(a)ya madilO
kalpana cAlu bilESaya
talp(A)mara vinuta brOvu tALanu nEnu

In this manner, hearing the words uttered by SrIman nArAyaNa to ask for boons, prahlAda, unable to bear, countered the Lord thus -

O Merciful! O Lord reclining on the couch of SEsha! O Lord extolled by celestials!
Having beheld You, I could quench all my earlier thirst.
Is this appropriate moment for You to, skillfully, speak demeaning words, like a speck in the drink?
Is there any fool who would happily ask chaff from a wish tree?
Having seen the feet which are not knowable even for foremost Gods, I shall never let go.
Trying to ask for petty things, shall not bring satisfaction even through many aeons.
Enough of Your imaginations.
I shall not tolerate. Please protect me.

In this manner (IlAguna), hearing (vini) the words (vArtalu) uttered (anina) by SrIman nArAyaNa (nArAyaNuNDu), looking at (jUci) prahlAda (prahlAduni), to ask (andukommu) for desired (kAmya) boons (varamulu) (varamulandukommanina), unable to bear (sahimpaka), countered (eduru palukunadi) the Lord thus (eTTulu anina) (palukunadiyeTTulanina) –

I (nEnu), having beheld (jUci) You (ninnu) such that I could quench (Arcaga) (nEnArcaga) all (ellanu) my earlier (A nATi) (literally that day) thirst (dAhamu) (dAhamellanu),
is this (idi) appropriate moment (samayambA) for You to skillfully (nErpuna madilO) (literally mental agility) speak (palukanu) (palukanidi) demeaning (hInambagu) words (vArta) like (rItini) a speck (pulla) in the drink (pAnakapu)?

O Merciful (sadaya)! Is there (galaDA) any fool (mUDhuNDu) who would happily (mudamuna) ask (aDuga pOvu) chaff (polla) (pollaDuga) from (kani) (literally seeing) a wish tree (amara taruvu) (sadayAmara)?
Having seen (kani) the feet (padamula) which are not knowable (erugani) even for foremost (modalaina) Gods (vElpulu) (vElpulerugani), I shall never (padimArulakun) (literally ten times) let go (viDuva jAla).

Having spoken (paliki) in this manner (ivvidhambuna), again (tiruga), prahlAda spoke (palukuTa) thus (eTTulu anina) (palukuTeTTulanina) looking at (jUci) Lord Sri hari (harini) –

O Lord (aya)! Trying (jUcuTa) to ask (aDuganu) for petty things (svalpamulu) (svalpamulaDuganu), shall not (kAdu) (kAdaya) bring satisfaction (tRpti) even through (antaramaina) many aeons (kalpa) (kalpAntaramaina).
Enough (cAlu) of Your imaginations (madilO kalpana) (literally mental imaginations). O Lord reclining on the couch (talpa) of SEsha - snake – living in hole (bilESaya)! O Lord extolled (vinuta) by celestials (amara) (talpAmara)! I (nEnu) shall not tolerate (tALanu). Please protect (brOvu) me.

Variations –
mUDuNDu – mUDuDu.

kRti ‘nannu brOvakanu’ –

3. IlAguna palikina prahlAduni
jUci dRDha bhakti gala
manassunu SOdhincuTakai
SrI hari palukuT(e)TTul(a)nina –

nAyeDa(n)Asa kAni padi nAlugu
lOkamul(e)lla satyamE
nIyeDa prEma koNTini idi
niccayamE nanu jUci labdham-

Em(A)yenu(n)Edi(y)Ed(a)naka
martyulu lEd(a)na nIvu navvarA
cAyaku kIrti kAdu manasAragan-
(i)ttu varambul(a)ndugO

ivvidhambuna prahlAduni
mOhimpa jEyuTakai SrI hari
tiruga palukunadi(y)eTTul(a)nina –

eDa lEni prEma koNTini
kaDu bhaktiyu nIku galadu galad(a)ni tAnE
aDiyAsa jUpi bhavamuna
vaDigA mOhimpa jEyu vArtalu paliken

Looking at prahlAda who spoke in this manner, in order to test firm devotion of his mind, SrI hari spoke thus -

“Though you have love towards me, all the fourteen worlds are also true (They are not illusion). I have love towards you – this indeed is sure.
When people ask ‘please tell what is that you got seeing the Lord?’, if you say ‘nothing’, won’t they laugh? It would not be befitting to my glory.
I shall whole-heartedly grant – have boons.
I have inseparable love towards you and you indeed have very strong devotion towards me.

In this manner the Lord Himself tempted prahlAda, by speaking such words which quickly delude people in the Worldly Existence.

Looking at (jUci) prahlAda (prahlAduni) who spoke (palikina) in this manner (IlAguna), in order to test (SOdhincuTakai) firm (dRDha) devotion (bhakti) of (gala) his mind (manassunu), SrI hari spoke (palukuTa) thus (eTTulu anina) (palukuTeTTulanina) –

Though (kAni) you have love (Asa) towards me (nAyeDa) (nAyeDanAsa), all (ella) the fourteen (padi nAlugu) worlds (lOkamulu) (lOkamulella) are also true (satyamE) (They are not illusion). I have (koNTini) love (prEma) towards you (nIyeDa) – this (idi) indeed is sure (niccayamE).
When people (martyulu) ask (anaka) “please tell (Edi Edi) what is that (Emi Ayenu) you got (labdham) (labhdamEyAnunEdiyEdanaka) by seeing (jUci) the Lord (nanu) (literally me)?”, if you (nIvu) say (ana) “nothing (lEdu) (lEdana)”, won’t they laugh (navvarA)? It would not (kAdu) be befitting (cAyaku) to my glory (kIrti).
I shall whole-heartedly (manasAraganu) (manasAraganittu) grant (ittu) – have (andugO) boons (varambulu) (varambulandugO).

In this manner (ivvidhambuna), in order to delude (mOhimpa jEyuTakai) prahlAda (prahlAduni), SrI hari again (tiruga) spoke (palukunadi) thus (eTTulu anina) (palukunadiyeTTulanina) –

Telling (ani) him “I have (koNTini) inseparable (eDa lEni) love (prEma) towards you and you indeed have (galadu galadu) (galadani) very strong (kaDu) devotion (bhaktiyy) towards me”, the Lord Himself (tAnE) tempting (aDiyAsa jUpi) (literally show vain desire) prahlAda, spoke (paliken) such words (vArtalu) which quickly (vaDigA) delude (mOhimpa jEyu) people in the Worldly Existence (bhavamuna).

kRti ‘aDugu varamula’ -

4. sanakAdayH - mAyA mOhakarI

iTu vale vancanagA palikina
prapanca nAthuni palukulu
vini sairimpaka prahlAda
svAmi palukunadi(y)eTTul(a)nina –

pAmarulaku palukumu mari sAmarthyamul-
(e)lla nIvu sAgara SayanA
nE maruvanu caraNambulu nA manasuku
sommu nIvu naLina daL(A)ksha

iTu vale paliki tiruga SrI harini jUci
palukunadi(y)eTTul(a)nina –

(In the background) sages sanaka and others comment – “mAyA is very delusive.”

Hearing words of Lord SrI hari thus spoken deceitfully, unable to bear, prahlAda svAmi spoke thus –

O Lord reclining in the Ocean! O Lotus petal eyed!
Please tell these words to ignorant people and show them all Your skills.
I shall not forget Your feet; You are wealth for my mind.

Having spoken thus, prahlAda speaks again looking at Lord Sri hari.

(In the background) sages sanaka and others (Adyah) (sanakAdyah) comment – “mAyA is very delusive (mOhakarI).”

Hearing (vini) words (palukulu) of Lord SrI hari – Lord (nAthuni) of Universe (prapanca) thus (iTu vale) spoken (palikina) deceitfully (vancanagA), unable to bear (sairimpaka), prahlAda svAmi spoke (palukunadi) thus (eTTulu anina) (palukunadiyeTTulanina) –

O Lord reclining (Sayana) in the Ocean (sAgara)! Please tell (palukumu) these words to ignorant people (pAmaruluku) and (mari) show them all (ella) Your skills (sAmarthyamulu) (sAmarthyamulella).
O Lotus (naLina) petal (daLa) eyed (aksha) (daLAksha)! I (nE) shall not forget (maravanu) Your feet (caraNambulu) and You (nIvu) are wealth (sommu) for my (nA) mind (manasuku).

Having spoken (paliki) thus (iTu vale), prahlAda speaks (palukunadi) again (tiruga) thus (eTTulu anina) (palukunadiyeTTulanina) looking at (jUci) Lord Sri hari (harini).

kRti ‘vArija nayana’ -

5. E pATi bhava sukhambulu
nI pAda sarOja bhakti nijamugan(i)mmA
kApADu nIdu bhaktula
vyApAramu sEya lEka vEsAritinA

ivvidhambuna sakalamaina aihika bhOg(A)dula(y)andu
nispRha bhAvambuna paliki mariyu(n)Atma jnAn(A)nAnda-
mayuNDagu prahlAduNDu SrI harini jUci
palukuT(e)TTul(a)nina –

tOpika cEtanu veligeDi
I panc(A)tmakapu mEnun(I) lOkambun
prApanu konadE madi nI
kApaTyamul(e)lla telusu kadalanu summI

Of what avail the pleasures of Worldy Existence? Please truly give me devotion to Your feet lotus and protect me.
Am I fatigued because of not behaving like Your devotees?

Having thus expressed his feeling of dispassion towards all Worldly pleasures etc, prahlAda, who was exulting in Self knowledge, further speaks thus looking at Lord SrI hari –

“My mind shall not agree to make this, apparently shining, body of mine, made up of five elements, to thrive in this World. I know all Your deceptions. Indeed, I shall not be placated.”

Of what (E) avail (pATi) the pleasures (sukhambulu) of Worldy Existence (bhava)? Please truly (nijamuganu) give (immA) (nijamuganimmA) me devotion (bhakti) to Your (nI) feet (pAda) lotus (sarOja) and protect (kApADu) me.
Am I fatigued (vEsAritinA) because of not behaving (vyApAramu sEya lEka) like Your (nIdu) devotees (bhaktula)?

Having thus (ivvidhambuna) expressed (paliki) his feeling (bhAvambu) of dispassion (nispRha) towards (andu) all (sakalamaina) Worldly (aihika) pleasures (bhOga) etc (Adula) (bhOgAdulayandu),
prahlAda (prahlAduNDu) who was exulting (Ananda mayuNDagu) in Self (Atma) knowledge (jnAna) (jnAnAnanda), further (mariyu) (mariyunAtma) speaks (palukuTa) thus (eTTulu anina) (palukuTeTTulanina) looking at (jUci) Lord SrI hari (harini) –

My mind (madi) shall not agree (konadE) to make this (I) apparently (tOpika cEtanu) shining (veligeDi) body (mEnunu) of mine made up of five (panca) elements (Atmakapu) (pancAtmakapu) to thrive (prApanu) in this (I) World (lOkambun). I know (telusu) all (ella) Your (nI) deceptions (kApaTyamulu) (kApaTyamulella). Indeed (summI) I shall not be placated (kadalanu) (literally shall not move).

Variations –
vEsAritinA – vEsAritini.
Comments –
nIdu bhaktula vyApAramu – conduct of Your devotees – Here the reference is to ‘sugrIva’ and ‘arjuna’ as brought out in the kRti ‘vArija nayana’.

tOpika cEtanu velegeDi mEnu – apparently shining body. Please see the previous statement of ‘prahlAda exulting in Atma jnAna (Self knowledge)’.

kRti ‘tanalOnE dhyAninci’ –

6. ivvidhambuna brahma jnAna nishThuDai
palikina prahlAduni jUci
para brahmamaina SrIman-nArAyANa mUrti
palukunadi(y)eTul(a)nina –

mAyA dEh(A)bhimAnambula jayinci
vardhillu(n)aTTi nIvaNTi vAni
kani(y)abhIshTamul(i)cci karuNatO bhuvi
cakravartigA jEsi nE varamul(i)ttu

svalpamain(a)TTi(y)A svarga bhOgamulakai
bhuvilOna japa tapambulan(o)narcu
kAmy(A)rthulaku nEnu kalanaina kAn(e)dur-
paDanu pAmarulak(E) pATi vinumu

bAla satatambu(n)I rAjya pAlanambu
salpagA jUcina kAni Samana kAdu
kommu nI hRd-gatambaina kOrkel(e)lla
svastha cittuNDavai(y)uNDu sva-puramandu

Looking at prahlAda who spoke thus, as One Established in the knowledge of Supreme Self, SrIman nArAyaNa mUrti, who is the para brahman, spoke thus –

“O Lad! Please listen.
Finding such person(s) like you who thrive by conquering attachment to illusory body, granting their wishes, graciously making them Emperors on the Earth, I bestow on them boons.
Even in dream, I shall not appear before those desire-oriented people who perform penances for such of those petty heavenly enjoyments. What to talk of ignorant.
I shall not be satisfied unless I see You ruling this Kingdom always.
Have all Your conceivable wishes. Be contended in your own town.”

Looking at (jUci) prahlAda (prahlAduni) who spoke (palikina) thus (ivvidhambuna) as One Established (nishThuDai) in the knowledge (jnAna) of Supreme Self (bhrahma), SrIman nArAyaNa mUrti who is the para brahma (brahmamaina), spoke (palukunadi) thus (eTulu anina) (palukunadiyeTulanina) –
Finding (kani) such (aTTi) person(s) (vAni) like you (nIvaNTi) who thrive (vardhillu) (vardhillunaTTi) by conquering (jayinci) attachment (abhimAnambula) to illusory (mAyA) body (dEha) (dEhAbhimAnambula),
granting (icci) their wishes (abhIshTamulu) (kaniyabhIshTamulicci), graciously (karuNatO) making (jEsi) them Emperors (cakravartigA) on the Earth (bhuvi), I bestow (ittu) on them boons (varamulu) (varamulittu).

Even (kAni) in dream (kalanaina), I (nEnu) shall not appear before (edurpaDanu) (kAnedurpaDanu) those desire-oriented people (kAmya arthulaku) (kAmyAarthulaku) who perform (onarcu) penances (tapambulunu) (tapambulanoracu) for such (aTTi) of those (A) petty (svalpamanina) (svalpamainaTTiyaA) heavenly (svarga) enjoyments (bhOgamulakai). What to talk (E pATi) of ignorant (pAmarulaku) (pAmarulakE). Please listen (vinumu).

O Lad (bAla)! I shall not be satisfied (Samana kAdu) unless (kAni) I see You (jUcina) ruling (pAlanambu salpagA) this (I) Kingdom (rAjya) always (satatambu) (satatambunI).
Have (kommu) all (ella) Your (nI) conceivable (hRd-gatambaina) wishes (kOrkelu) (kOrkelella). Be (uNDu) contended (svastha cittuDavai) (cittuDavaiyuNDu) in your own town (sva-puramandu).

Variations –
mAyA – mAyala.

Comments –
pAmarulakE pATi – What to talk of ignorant – Please refer to prahlAda’s earlier statement ‘tell these words to ignorant people’.

7. jagad-ISvaruNDu tirugA palukunadi(y)eTul(a)nina –

bhava sukhambuluk(A)sa paDucun(I) dharalOna
nava japa dhyAna pUj(A)di karmamulan-
(o)narincucunu agnin(o)ka kAla nilici
ghana vEshamula dAlci kAn(a)ndu janula

kana(n)Asakonad(a)yya kaDu bhUtamaina
tanaku vAriki manci tanamu(y)ennaTiki
nirmala cittulai nikhilajnulaina
dharma karm(A)dula tappi layinci

dEh(A)sa viDi vidEhulain(a)TTi
sOhamb(a)nucu madi sompu mIranga
prabaludA nIvaNTi brahma nishThulaku
tebaku paluka gaDi dEr(e)durpaDucu-

(v)alasi(y)ollani varamu varusagAn(o)sagi-
(y)ilanu daityulanu paTTi(y)ipuDu nE dunimi-
(y)ella kAlamu bhUmin(E)lagA jEtu
kollagA varamu cEkonumu prahlAda

Lord Sri hari – Lord of Universe, again speaks thus –

“O Lad! O prahlAda!
I do not like to look at those who, in this World, desiring comforts of this Worldly Existence, perform new karmas like japa, meditation and worship, stand on one leg in fire, put on great acts and reach the forest.

.....................Meaning of two intervening stanzas is not given..................

Granting one by one, even those boons which you did not wish for, getting hold of asuras on the Earth and thrashing them now, I shall make You rule the Earth for all time.
Accept boons in plenty.”

Lord Sri hari – Lord (ISvaruNDu) of Universe (jagad) again (tirugA) speaks (palukunadi) thus (eTulu anina) (palukunadiyeTulanina) –

O Lad (ayya)! I do not like (Asa konadu) (konadayya) to look at (kana) (kananAsa) those (janula) who, in this (I) World (dharalOna), desiring (Asa paDucunu) (paDucunI) comforts (sukhambuluku) (sukhambulukAsa) of this Worldly Existence (bhava),
perform (onarincucunu) new (nava) karmas (karmamulanu) (karmamulanorincucunu) like (Adi) japa, meditation (dhyAna) and worship (pUjA) (pUjAdi), stand (nilici) on one (oka) leg (kAla) in fire (agnini) (agninoka), put on (dAlci) great (ghana) acts (vEshamula) (literally garbs) and reach (andu) the forest (kAnu) (kanandu).

.....................Meaning of two intervening stanzas is not given..................

Granting (osagi) one by one (varusagAnu), even those boons (varamu) which you did not wish for (ollani), getting hold of (paTTi) asuras (daityulanu) on the Earth (ilanu) (varusagAnosagiyilanu) and thrashing (dunimi) them now (ipuDu) (paTTiyipuDu), I shall make (jEtu) You rule (ElagA) the Earth (bhUmini) (bhUminElagA) for all (ella) (dunimiyella) time (kAlamu).
O prahlAda! Accept (cEkonumu) boons (varamu) in plenty (kollagA).

Comments –
Beginning from ‘kaDu bhUtamaina’ (first line of stanza 2) and upto ‘alasi’ (first word of 4th stanza), there seems to complete confusion. I feel that some lines have been interchanged because of which, it is extremely difficult to derive any cogent meaning. In the books, this portion has been translated as -
‘....even big bhUta will not like. Only people like you who are pure hearted and jnAnis who are established in ‘sOham’ bhava and those established in Supreme brahman will easily attain deliverance. I will manifest before them.....”

8. IlAguna tana dayaku pAtruD(a)ni-
(y)encaka nirdayuni valanE
palikina SrI harini jUci prahlAduDu-
(y)atyanta dInuDai Ananda

bAshpa dhArA sikta kapOluNDai
palukunadi(y)eTul(a)nina –

dIn(A)rti bhanjanuND(a)ni-
(y)A nADE kIrti nIku(n)abbenu kadavE
nI nOmu sEyu vAD(a)ni
SrI nAyaka nAdupaini cintayu lEdE

prahlAda svAmi tirugA palukunad(e)Tul(a)nina -

kadd(a)ni nammina bhaktula
padduna kani nIdu manasu pAgamb(a)gunE
sattayuDav(ai)tiv(ai)nanu
saddannapu mIdi venna canduruD(av)unE

vancana sEyaku nAyeDa
koncatanamb(a)diyu nIku kOdaNDa dharA
mancidi nI naDatalu
varNinceda vinu nirmal(A)tma nIraja nayanA

IlAguna SrI hari guN(A)nubhavambulanu
prahlAduNDu varNincunadi(y)eTTul(a)nina –

prahlAda, with stream of tears of joy pouring down his cheeks, very humbly, spoke thus, looking at Lord SrI hari who spoke thus like pitiless, without considering that he (prahlAda) is fit for His mercy –

“O Consort of lakshmI! O Wielder of kOdaNDa! O Pure hearted! O Lotus Eyed!
Didn’t You attain fame that day itself as ‘Reliever of distress of humble people’?
Don’t You have consideration towards me that I have undertaken austerities for Your sake?”
Wouldn’t Your mind avowedly melt seeing Your devotees who believe in Your existence?
You are Existence; yet, would butter, on cooked rice kept overnight, become moon?
Don’t deceive me. That is pettiness for You.
Okay. I shall describe Your earlier conduct. Please listen.”

In this manner (IlAguna), prahlAda (prahlAduNDu) describes (varNincunadi) the earlier experiences (anubhavambulanu) of qualities (guNa) (guNAnubhavambulanu) of Lord Sri hari thus (eTTulu anina) (varNincunadiyeTTulanina) -

prahlAda (prahlAduDu), with stream (dhArA) of tears (bAshpa) of joy (Ananda) pouring down (sikta) his cheeks (kapOluNDai), very (atyanta) (prahlAduDuyatyanta) humbly (dInuDai), spoke (palukunadi) thus (eTulu anina)(palukunadiyeTulanina),
looking at (jUci) Lord SrI hari (harini) who spoke (palinina) thus (IlAguna) like (valanE) pitiless (nirdayuni), without considering (encaka) that (ani) he (prahlAda) is fit (pAtruDu) (pAtruDaniyencaka) for His (tana) mercy (dayaku) –

Didn’t (kadavE) You (nIku) attain (abbenu) (nIkabbenu) fame (kIrti) that (A) day itself (nADE) as (ani) ‘Reliever (bhanjanuNDu) (bhanjanuNDaniyA) of distress (Arti) of humble people (dIna) (dInArti)’?
O Consort (nAyaka) of lakshmI (SrI)! Don’t You have (lEdE) consideration (cintayu) (literally thought) towards me (nAdupaini) that (ani) I have undertaken (sEyu) austerities (nOmu) for Your sake (nI)?

prahlAda svAmi again (tirugA) spoke (palukunadi) thus (eTulu anina) (palukunadiyeTulanina) –

Wouldn’t Your (nIdu) mind (manasu) avowedly (padduna) melt (pAgambu agunE) (pAgambagunE) seeing (kani) Your devotees (bhaktula) who believe (nammina) in Your existence (kaddu ani) (kaddani)?
You are (aitivi) Existence (sattayuDavu); yet (ainanu) (sattayuDavaitivainanu), would butter (venna) on (mIdi) cooked rice kept overnight (saddannapu) become (avunE) moon (canduruDu) (canduruDavunE)?

Don’t deceive (vancana sEyaka) me (nAyeDa) (literally towards me). That (adiyu) is pettiness (koncatanabu) (koncatanambadiyu) for You, O Wielder (dharA) of kOdaNDa!
Okay (mancidi). I shall describe (varNinceda) Your (nI) earlier conduct (naDatalu). Please listen (vinu), O Pure (nirmala) hearted (Atma) (nirmalAtma)! O Lotus (nIraja) Eyed (nayanA)!

In this manner (IlAguna), prahlAda (prahlAduNDu) describes (varNincunadi) the earlier experiences (anubhavambulanu) of qualities (guNa) (guNAnubhavambulanu) of Lord Sri hari thus (eTTulu anina) (varNincunadiyeTTulanina) -

Comments –
saddannapu – In South India, cooked rice (or left over rice) is soaked in water and kept overnight for next day’s breakfast – eaten with butter-milk. This partly fermented rice is considered healthy for body.

saddannapu mIdi venna canduruDavunE – Would butter on cooked rice kept overnight become moon. This seems to be an adage. SrI tyAgarAja seems to compare this adage with his earlier statement ‘nI manasu pAgambagunE’ (Wouldn’t Your mind melt?). How this comparison is relevant is not known.

kRti ‘O rAma rAma sarvOnnata’ -

9. ivvidhambuna kanulu kalangagan(a)ntarangamu karangaga
palikina prahlAduni jUci kapaTapu ciru na(vve)laya
SrI hari palukunad(e)TTul(a)nina –

kapaTapu navvugAnu cira kAlamul(i)ndriya nigrahambucE
tapam(o)narincu vAralaku tappadu bhOgamul(i)ndra saukhyamul
aparimit(A)padal madini(n)Arcucu dhairyamu sEyu nIdupai
kRpa galavADan(ai)ti bahu kIrtiga sampadal(I)ka tIrunE

tiruga SrI hari kapaTa vAkyamulu
palukunad(e)TTul(a)nina –

nIk(o)ka marmamu telpeda
lOkulak(a)rudaina nidhula lOkuva sEtun
cEkonumu canada dUramu
nAdu kOrkelu nAdu panulu nAnA vidhamul

Looking at at prahlAda who spoke thus, tearfully and movingly, Lord SrI hari spoke thus with a deceptive smile -

“Enjoyments and comforts of the post of indra would surely come to those who perform penances for a long time with control of sense organs.
I have become graceful towards you who have remained courageous withstanding mentally innumerable misfortunes.
I shall have to grant wealth very gloriously.

I shall tell you a secret.
I shall make such treasures subserve You which are very rare for people.
Please accept these.
I have to go a long way.
My demands and my tasks are multifarious.”

Looking at (jUci) at prahlAda (prahlAduni) who spoke (palikina) thus (ivvidhambuna), tearfully (kanulu kalangaganu) and movingly (antarangamu karangaga) (literally mind melting) (kalangaganantarangamu), Lord SrI hari spoke (palukunadi) thus (eTTulu anina) (palukunadeTTulanina) with a deceptive (kapaTapu) smile (ciru navvu velaya) (navvelaya) -

With a deceptive (kapaTapu) smile (navvugAnu) - enjoyments (bhOgamulu) and comforts (saukhyamul) of the post of indra (bhOgamulindra) would surely come (tappadu) to those (vAralaku) who perform (onarincu) penances (tapamu) (tapamorrincu) for a long (cira) time (kAlamulu) with control (nigrahambucE) of sense organs (indriya) (kAlamulindriya).
I have become (aiti) graceful (kRpa galavADanu) (galavADanaiti) towards you (nIdupai) who have remained (sEyu) courageous (dhairyamu) withstanding (Arcucu) (literally quenching) mentally (madini) (madininArcucu) innumerable (aparimita) misfortunes (Apadal) (aparimitApadal). I shall have to grant (Ika tIrunE) wealth (sampadalu) (sampadalIka) very (bahu) gloriously (kIrtiga).

Again (tiruga) SrI hari spoke (palukunadi) deceitful (kapaTa) words (vAkyamulu) thus (eTTulu anina) (palukunadeTTulanina) –

I shall tell (telpeda) you (nIku) a (oka) (nIkoka) secret (marmamu). I shall make (sEtun) such treasures (nidhula) subserve (lOkuva) You which are very rare (arudaina) for people (lOkulaku) (lOkulakarudaina). Please accept (cEkonumu) these.
I have to go (canada) a long way (dUramu). My (nAdu) demands (kOrkelu) and my (nAdu) tasks (panulu) are multifarious (nAnA vidhamul).

Variations –
nAdu kOrkelu - nA kOrkelu.

Comments –
kapaTapu navvu gAnu – In the books, this has been translated as a statement of Lord - ‘It is not a deceptive smile’. However, in my opinion, it does not sound appropriate that Lord Himself would make such a statement. This can also be interpreted as ‘with a deceptive smile’. In my opinion, latter version seems to be more appropriate. Accordingly, it has been accepted.

10. IlAguna(n)eDa bAya talaci palikina
SrI hari vAkyamulanu vinagAnE prahlAduNDu
ati vyasan(A)krAntuNDai palukunad(e)TTul(a)nina –

canavale(n)anu vArtalu vini
kanulanu bAshpamulu rAlaka kaDu duHkhamutO
vana ruha nayanuni jUcucu
danuj(A)rbhakuD(a)larukonna dari(y)eTl(a)nnan –

E(y)Ali sutulakai evari paikamulakun-
(A)yAsamagu tapamb(a)mara jEsitini
E Satru vargAlak(E) rAjyamula kOri
Asinci nE tapamb(a)mara jEsitini

E dEvatala kOri(y)E jalambulalOna
prAdESa kukshiyai prArtincukoNTi
E Apadalanu nEn(e)rigi tALitini
mAyA vilAsa nA madin(e)ruga lEvA

vinu sukha duHkhamul viSvam(a)ntayu
ninu vinA evvarE nikhila bhAvajna
nyAyamA nIku any(A)padESamuga
bAya(n)encucu mATa palkitiv(i)puDu

tALadu I mATa tALadE manasu
vELa kAd(i)di vEda vEdya mrokkedanu

eDa bAya talacinAvu ika
viDuvanu nA taNDri ninu vEmAru madilO
jaDiyaka nI pada yugamula
kaDa sEyaka kaTTi vEtu tALanu nEnun

On hearing the words ‘I should go’, spoken by Lord Sri hari, prahlAda, becoming very worried, with great pain, shedding tears, cried out thus looking at Lord Sri hari –

“O Sporter of mAyA! O Knower of minds of all! O Knower of vEdas! O My Father!
For which wife and children, for whose money, did I undertake tireseome penance?
Against which enemies, desiring which kingdom, did I undertake penance?
Beseeching which God, for the sake of a span of stomach, did I pray standing in which water body?
Which misfortune did I forbear knowingly?
Don’t You know my mind?

Listen.
Who is there in the whole Universe other than You, be it happiness or sorrow?
Is it fair for You?
You now spoke thinking of going away on some pretext.
I cannot bear this word. My mind would not bear.
This is not the appropriate moment.
I salute You.

You have thought of being separated.
Now I shall never leave You.
I shall bind Your feet in my mind fearlessly so that You don’t go away from me.
I shall not tolerate.”

On hearing (vinagAnE) the words (vAkyamulanu) spoken (palikina) thus (IlAguna) by Lord Sri hari thinking (talaci) of going away (eDa bAya) (IlAgunaneDa), prahlAda (prahlAduNDu) becoming very (ati) worried (vyasana AkrAntuDai) (vyasanAkrAntuDai), spoke (palukunadi) thus (eTTulu anina) (palukunadeTTulanina) –

Hearing (vini) the words (vArtalu) that (anu) ‘I should go’ (canavalenu) (canavalenanu), with great (kaDu) pain (duHkhamutO), shedding (rAlaka) tears (kanulanu bAshpamulu), looking at (jUcucu) Lord Sri hari – lotus (vana ruha) eyed (nayanuni), prahlAda – child (arbhakuDu) of asura (danuja), cried out (alarukonna) (danujArbhakuDalarukonna) thus (dari eTla annan) (dariyeTlannan) -

For which (E) wife (Ali) (EyAli) and children (sutulakai), for whose (evari) money (paikamulakun), did I nicely (amara) undertake (jEsitini) tireseome (AyAsamagu) (paikamulakunAyAsamagu) penance (tapambu) (tapambamara)?
Against which (E) enemies (Satru vargAlaku) (literally enemy class), desiring (kOri Asinci) which (E) (vargAlakE) kingdom (rAjyamula), did I (nE) nicely undertake (jEsitini) penance (tapambu) (tapambamara)?

Beseeching (kOri) which (E) God (dEvatala), for the sake of a span (prAdESa) of stomach (kukshiyai), did I pray (prArtincukoNTi) standing in which (E) (kOriyE) water body (jalambulOna)?
Which (E) misfortune (Apadalanu) did I (nEnu) forbear (tALitini) knowingly (erigi)? O Sporter (vilAsa) of mAyA! Don’t (lEvA) You know (eruga) my (nA) mind (madini) (madineruga)?

Listen (vinu). Who is there (evvarE) in the whole (antayu) Universe (viSvamu) (viSvamantayu) other than (vinA) You (ninu), be it happiness (sukha) or sorrow (duHkhamul), O Knower of minds (bhAvajna) (literally state of mind) of all (nikhila)!
Is it fair (nyAyamA) for You (nIku)? You now (ipuDu) spoke (mATa palikitivi) (palikitivipuDu) thinking (encucu) of going away (bAya) (bAyanencucu) on some (anya) pretext (ApadESamuga) (anyApadESamuga).

I cannot bear (tALadu) this (I) word (mATa). My mind (manasu) would not bear (tALadE). This (idi) is not (kAdu) (kAdidi) the appropriate moment (vELa), O Knower (vEdya) of vEdas! I salute (mrokkedanu) You.

You have thought (talacinAvu) of being separated (eDa bAya). Now (ika) I shall never (vEmAru) leave (viDuvanu) You (ninu), O my (nA) Father (taNDri)!
I shall bind (kaTTi vEtu) Your (nI) feet (pada yugamula) in my mind (madilO) fearlessly (jaDiyaka) so that You don’t go away (kaDa sEyaka) from me. I (nEnun) shall not tolerate (tALanu).

Comments –
alarukonna – Here, ‘alaru’ meaning ‘cry out’, is a Tamil word. The telugu word ‘alaru’ does not have such a meaning. SrI tyAgarAja uses this word with Tamil meaning in other kRtis too.

EyAli – (E Ali). In the present context, ‘Ali’ would mean ‘wife’. However, the correct telugu word for ‘wife’ is ‘Alu’. No other meaning is possible in the present context.

prAdESa kukshi – the stomach is considered as equal to a ‘span’ (12 Indian angula – inches). Span has to different measurements – from thumb to forefinger and from thumb to last finger.

kRti ‘SrI rAma jaya rAma’ -

11. antaTa prahlAda svAmi tanalO tAnE sva-rUpam(e)ringi
aparOksha sAkshAtkAram(ai)n(a)ndun(a)jnAna janitamaina
jAlin(i)ka jendan(E)la(n)ani dhairy(A)nanda jaladhilOn-
(I)ducu palukunad(e)TTul(a)nina –

intaTi bhAgyamu kalgaga cintalacE
cikkan(E)la SrI hari(y)anucun
antaH karaNambuna jagam(a)ntayu
hari mayam(a)n(e)nci amaraga paliken

venna(y)uNDaga nEti vesanambu paDan(E)la
annam(u)NDaga jonna(y)ambal(E)la
tall(u)NDaga sutunaku dAdi vesanamb(E)la
tannu tA telisina tatvam(E)la

vyAdhi hInunaku vara vaidyuni celim(E)la
sva-dhanambul(u)NDa panc(A)ngam(E)la
anni nIv(a)nu vAnik(a)mara bhEdamb(E)la
dhIruku vairiTi digulu(y)Ela

nAdu bhAvambu nIv(e)nci nannu brOvumu
anyam(A)simpa lEn(i)ka apramEya
nIvu nA(y)oddan(u)NTE niNDu sukhamu
kshmA sut(A)dh(I)Sa nI kaTAkshambE cAlu

Afterwards, prahlAda svAmi, having realised his true nature within himself, thinking that, ‘after the Lord has directly appeared, why should I further undergo suffering born of ignorance?’ and sporting in the Ocean of Bliss of courage, spoke thus –

Thinking, ‘O Lord SrI hari! Having attained this much fortune, why should I be entangled in worries’?, and considering in his mind, that the whole Universe is of the nature of Lord Sri hari, spoke befittingly –

“O Immeasurable! O Consort of sItA!
Why worry for ghee when there is butter?
Why millet porridge when there is cooked rice?
Why the child worry of nurse when there is mother?
Why philosophy after one realises himself?
Why association of great doctor for healthy?
Why almanac for forecast when there is own wealth?
Why at all should there be differentiation for him who considers everything to be You alone?
Why dread of enemy for a brave?

Taking note of my feeling, You please protect me.
I shall not desire anything further.
It is very comforting if You are by my side.
Only Your grace is enough.”

Afterwards (antaTa), prahlAda svAmi, having realised (eringi) his true nature (sva-rUpamu) (sva-rUpameringi) within himself (tanalO), thinking that (ani),
‘after (aina anduna) the Lord has directly (aparOksha) appeared (sAkshAtkAramu), why (Ela) should I further (ika) undergo (jendanu) (jendanElanani) suffering (jAlini) (jAlinika) born of (janitamaina) ignorance (ajnAna) (sAkshAtkAramainandunajnAna)?’ and
sporting (Iducu) in the Ocean (jaladhilOna) (jaladhilOnIducu) of Bliss (Ananda) of courage (dhairya) (dhairyAnanda), spoke (palukunadi) thus (eTTulu anina) (palukunadeTTulanina) –

Thinking (anucun), ‘O Lord SrI hari (hariyanucun)! Having attained (kalgaga) this much (intaTi) fortune (bhAgyamu), why (Ela) should I be entangled (cikkanu) (cikkanEla) in worries (cintalacE)’? and
considering (enci) in his mind (antaH karaNambuna), that (ani) the whole (antayu) Universe (jagamu) (jagamantayu) is of the nature (mayamu) (mayamanenci) of Lord Sri hari, spoke (paliken) befittingly (amaraga) –

Why (Ela) worry (vesambu paDanu) (paDanEla) for ghee (nEti) when there is (uNDaga) butter (venna) (vennayuNDaga)?
Why (Ela) millet (jonna) porridge (ambali) (jonnayambalEla) when there is (uNDaga) cooked rice (annamu) (annamuNDaga)?
Why (Ela) the child (sutunaku) worry (vesanambu) (vesanambEla) of nurse (dAdi) when there is (uNDaga) mother (talli) (talluNDaga)?
Why (Ela) philosophy (tatvamu) (tatvamEla) after one (tA) realises (telisina) himself (tannu)?

Why (Ela) association (celimi) (celimEla) of great (vara) doctor (vaidyuni) for healthy (vyAdhi hInunaku) (literally has no illness)?
Why (Ela) almanac (panca angamu) (pancAngamEla) for forecast when there is (uNDa) own (sva) wealth (dhanambulu) (dhanambuluNDa)?
Why (Ela) at all (amara) should there be differentiation (bhEdambu) (bhEdambEla) for him who (vAniki) (vAnikamara) considers (anu) everything (anni) to be You alone (nIvu) (nIvanu)?
Why (Ela) dread (digulu) (diguluyEla) of enemy (vairiTi) for a brave (dhIruku)?

Taking note (enci) of my (nAdu) feeling (bhAvambu), You (nIvu) (nIvenci), please protect (brOvumu) me (nannu). I shall not desire (Asimpa lEnu) anything (anyamu) (anyamAsimpa) further (ika) (lEnika), O Immeasurable (apramEya)!
It is very (niNDu) comforting (sukhamu) if You (nIvu) are (uNTE) by my (nA) side (oddanu) (nAyoddanuNTE). O Consort (adhi ISa) of sItA – daughter (sutA) (sutAdhISa)of Earth (kshmA)! Only Your (nI) grace (kaTAkshambE) (literally side glance) is enough (cAlu).

Comments –
aparOksha sAkshAtkAramu – Please refer to ‘aparOkshAnubhUti’ by Adi Sankara - http://swamij.com/shankara-aparokshanubhuti.htm

jonna ambali – millet porridge – food of poor people.

pancAngamEla – Why almanac? panca anga – tithi – vAra – nakshatra – yOga – karaNa : these are referred to for forecasting one’s fortunes. When one already has enough wealth, why should he go for forecast? – that is what SrI tyAgarAja asks.

kRti ‘sarasI ruha nayana’ –

12. ivvidhambuna(n)ati dhairya bhakti gala palukula palikina
prahlAduni jUci atyanta dayatO atani nija bhakti
mArgambu lOkulak(e)lla teliyuTakai SrI hari
palukunad(e)TTul(a)nina –

nI vaddanu nEn(u)NDaga nIvalananu
sEyuT(E)mi nirmala citta
bhAvamu nAtO telpumu kAvalasina
kOrkel(o)sagi kApADedanu

Looking at prahlAda who thus spoke words of great courage and devotion, Lord SrI hari, very graciously, in order that his path of true devotion may be known to all people, spoke thus –

“O Pure Minded!
What is to be done by you by my being near you?
Please tell me your feelings.
I shall protect by granting whatever is desired by you.”

Looking at (jUci) prahlAda (prahlAduni) who thus (ivvidhambuna) spoke (palikina) words (palukula) of (gala) great (ati) (ivvidhambunanati) courage (dhairya) and devotion (bhakti),
Lord SrI hari, very (atyanta) graciously (dayatO), in order that his (atani) path (mArgambu) of true (nija) devotion (bhakti) may be known (teliyuTakai) to all (ella) people (lOkulaku) (lOkulakella), spoke (palukunadi) thus (eTTulu anina) (palukunadeTTulanina) –

O Pure (nirmala) Minded (citta)! What (Emi) is to be done (sEyuTa) (sEyuTEmi) by you (nIvalananu) by my (nEnu) being (uNDaga) (nEnuNDaga) near (vaddanu) you (nI)?
Please tell (telpumu) me (nAtO) your feelings (bhAvamu). I shall protect (kApADedanu) by granting (osagi) whatever (kAvalasina) is desired (kOkelu) (kOrkelosagi) by you.

13. iTu vale sAdaruNDai palikina SrIman nArAyaNa
mUrtini jUci atyanta santOshambunan(A)nand(A)Sru
paripUrita lOcanuNDai gadgada kaNThuND(a)gucu
prahlAda mUrti palukuT(e)TTul(a)nina –

ennina nA kOrkelu vinu
pannuga nE sommu peTTi parimaLamulacE
minnaina mEnun(a)laducu
kannulanE jUci jUci kAlamu gaDutun

Looking at SrIman nArAyaNa mUrti who, supportingly spoke like this, prahlAda mUrti, very happily, eyes filled with tears of joy, with a choking voice, spoke thus -

“Please listen to wishes thought of by me.
Nicely decorating You with ornaments, smearing Your sparkling body with fragrances, I shall spend time by looking at You endlessly.”

Looking at (jUci) SrIman nArAyaNa mUrti (mUrtini) who supportingly (sAdaruNDai) spoke (palikina) like this (iTu vale), prahlAda mUrti, very (atyanta) happily (santOshambunanu), eyes (lOcanuNDai) filled (paripUrita) with tears (aSru) of joy (Ananda) (santOshambunanAnandASru), with a choking (gadgada) voice (kaNThuNDu agucu) (kaNThuNDagucu), spoke (palukuTa) thus (eTTulu anina) (palukuTeTTulanina) -

Please listen (vinu) to wishes (kOrkelu) thought of (ennina) by me (nA) (literally my). Nicely (pannuga) decorating (peTTi) You with ornaments (sommu), smearing (aladucu) Your sparkling (minnaina) body (mEnunu) (mEnunaladucu) with fragrances (parimaLamulacE), I (nE) shall spend (gaDutun) time (kAlamu) by looking at You incessantly (kannulanE jUci jUci).

kRti ‘vaddayuNDEdE’ –

14. ivvidhambuna palikina palukulu vini
SrI hari prahlAduni
nija bhakti gala hRdaya marmambu teliya
palukunad(e)TTul(a)nina –

ankam(o)sangitin(A)sura Sankala
vadhiyintu(n)aNTi sampadal(o)sagE
inkA nA daya(y)eTlA sankEtamu
telpu rAtri cara vara tanayA

Hearing words spoken thus, in order to know the secret of prahlAda’s mind, having true devotion, Lord SrI hari spoke thus -

“O Son of asura! O Great Son of asura!
I offer you my lap.
Indeed I grant you such wealth which would remove your doubts.
How else my grace should be? Give indication.”

Hearing (vini) words (palukulu) spoken (palikina) thus (ivvidhambuna), in order to know (teliya) the secret (marmambu) of prahlAda’s (prahlAduni) mind (hRdaya) (literally heart), having (gala) true (nija) devotion (bhakti), Lord SrI hari spoke (palukunadi) thus (eTTulu anina) (palukunadeTTulanina) -

O Son of asura (Asura)! I offer (osagitini) you my lap (ankamu) (ankamosagitinAsura). Indeed I grant (osagE) you such (aNTi) wealth (sampadalu) (sampadalosagE) which would remove (vadhiyintu) (literally destroy) (vadhiyintunaNTi) your doubts (Sankala).
How (eTlA) else (inkA) my (nA) grace (daya) (dayayeTlA) should be? Give (telpu) (literally inform) indication (sankEtamu), O Great (vara) Son (tanayA) of asura – night (rAtri) prowlers (cara)!

Comments –
sampadalosagE – Here, ‘sampada’ does not mean ‘material wealth’, but the wealth of Self knowledge.

15. IlAguna palikina SrI harini kanugoni prahlAda
svAmi tana hRdaya gatamagu sankEtam(e)rigincu
mArgamb(e)TTul(a)nina –

tIrad(a)lankArincaga tIradu
nutiyimpa lEka divy(A)nnambul
tIradu tinipimpakanE tIradu
nIk(i)nka proddu dIn(A)dhArA

Seeing Lord SrI hari who spoke thus, prahlAda svAmi, gives indication of his cherished desire thus –

“O Prop of humble people!
My longing will not be relieved without decorating You, without extolling You and without feeding You sacred foods at all times further.”

Seeing (kanungoni) Lord SrI hari (harini) who spoke (palikina) thus (IlAguna), prahlAda svAmi, gives (erigincu mArgambu) (literally make know) indication (sankEtamu) (sankEtamerigincu) of his (tana) cherished desire (hRdaya gatamagu) thus (eTTulu anina) (mArgambeTTulanina) –

My longing will not be relieved (tIradu) without decorating (alankArincaga) (tIradalankArincaga) You, without extolling (nutiyimpa lEka) You and without feeding (tinipimpakanE) You (nIku) sacred (divya) foods (annambul) (divyAnnambul) at all times (proddu) further (inka) (nIkinka), O Prop (AdhArA) of humble people (dIna) (dInAdhArA)!

kRti ‘tIrunA nAlOni’ –

16. ivvidhambuna prahlAduNDu tana nija
hRdaya marmambu telipi
marinni SrI harini jUci
palukunadi(y)eTTul(a)nina –

punnama nATi candruni
pOlu mukhambuna jUci jUci(y)O
pannaga SAyi(y)O danuja
bhanjana nann(e)Da bAyak(a)ncu tA

pannuga vEDukoncu nija
bhaktini(n)imm(a)ni jAli jenducun
kannula nIrutO(n)asura
kAntajuD(A) hari sEva sEyagAn

In this manner, prahlAda, after conveying the true secret of his heart, loking again and again at the face of the Lord, resembling full moon, earnestly prayed –

‘O Lord reclining on SEsha! O Destroyer of asuras!
Don’t leave me.
Grant me true devotion.”

Then, grieving, with tears in his eyes, he began worshipping Lord hari.

In this manner (ivvidhambuna), prahlAda (prahlAduNDu), after conveying (telipi) the true (nija) secret (marmambu) of his (tana) heart (hRdaya), looking at (jUci) Lord SrI hari speaks (palukunadi) further (marinni) thus (eTTulu anina) (palukunadiyeTTulanina) -

Looking again and again (jUci jUci) at the face (mukhambuna) of the Lord resembling (pOlu) full moon (punnama nATi canduru), he (prahlAda) (tA) earnestly (pannuga) praying (vEDukoncu) that (ancu),
‘O (jUciyO) Lord reclining (SAyi) on SEsha – snake (pannaga)! O (SAyiyO) Destroyer (bhanjana) of asuras (danuja)! Don’t leave (eDa bAyaku) (bAyakancu) me (nannu) (nanneDa)’,
seeking (ani) grant (immu) of true (nija) devotion (bhaktini) (bhaktininimmani), grieving (jAli jenducun) with tears (nIrutO) in his eyes (kannula), prahlAda – born of asura (nIrutOnasura) lady (kAntajuDu), began worshipping (sEva sEyagAn) that (A) (kAntajuDA) Lord hari.

17. iTu vale paliki(y)Urak(u)nna prahlAduni
jUci SrI hari palukunad(e)TTul(a)nina –

mundaTi bhaktuDu nIv(a)ni
mundaranE khyAtigAnu mOdamutODan
andaru palkaga jEsitin-
(i)nduna nI kanna bhaktul(e)vvaru galarE

Looking at prahlAda who, after speaking thus, remained quiet, Lord SrI hari speaks thus –

“I have already made all to, gloriously and happily, say that You are the foremost devotee.
Here, who is greater devotee than You?”

Looking at (jUci) prahlAda (prahlAduni) who, after speaking (paliki) thus (iTu vale) remained (unna) quiet (Uraka) (palikiyUrakunna), Lord SrI hari speaks (palukunadi) thus (eTTulu anina) (palukunadeTTulanina) –

I have already (mundaranE) made (jEsitini) all (andaru) to gloriously (khyAtigAnu) and happily (mOdamutODan) say (palkaga) that (ani) You (nIvu) (nIvani) are the foremost (mundaTi) devotee (bhaktuDu);
here (induna) (jEsitininduna), who (evvaru) is (galarE) greater devotee (bhaktulu) (literally devotees) (bhaktulevvaru) than (kanna) You (nI)?

18. ivvidhambuna palikina SrIman nArAyaNuni
jUci idi samayam(a)nucu telisi
palukunad(e)TTul(a)nina –

svarNa may(A)mbara gI-vara varNa
abhaya hasta matta vAraNa SaraNa
AkarNimpumu nA manavi suparNuni vale
bhaktin(i)mmu padimArulukun

Looking at SrIman nArAyaNa who spoke thus, prahlAda, understanding that this is the opportune moment, speaks thus –

“O Lord wearing pItAmbara! O Sacred syllable OM! O Lord whose hand grants refuge! O Refuge of gajEndra!
Please listen to my appeal.
Grant me devotion always like that of garuDa.”

Looking at (jUci) SrIman nArAyaNa (nArAyaNuni), who spoke (palikina) thus (ivvidhambuna), prahlAda, understanding (telisi) that (anucu) this (idi) is the opportune moment (samayamu) (samayamanucu), speaks (palukunadi) thus (eTTulu anina) (palukunadeTTulanina) –

O Lord wearing pItAmbara – golden (svarNa maya) attire (ambara) (mayAmbara)! O Sacred (gI-vara) syllable (varNa) OM! O Lord whose hand (hasta) grants refuge (abhaya) (literally freedom from fear)! O Refuge (SaraNa) of gajEndra – elephant (vAraNa) in rut (matta)!
Please listen (AkarNimpumu) to my (nA) appeal (manavi). Grant (immu) me devotion (bhaktini) (bhaktinimmu) always (padimArulukun) like that of (vale) garuDa – having nice wings (suparNuni).

Comments –
gI-vara varNa – In the books, this seems to have been translated as ‘Embodiment of OMkAra’. Though ‘gIH’ or ‘gIr’ does not directly refer to praNava, the same meaning, as given in the books, has been retained, as no other meaning seems plausible here.

19. iTu vale vainatEyuni vale
paricAraka bhaktin(i)vv(ama)nina
prahlAduni jUci SrIman-
nArAyANuNDu palukunad(e)TTul(a)nina –

aja Sakr(A)dul(e)rungani nija pada
bhajanambu telisi niccayam(a)nucun
gaja varaduDu yOcinci sahajamuna
prahlAdu jUci(y)amaraga paliken –

sari samAnamu ninnu salpanga pUnina
paricArakamu sEyu bratuku(y)Ela
nErpaina dRDha bhakti nEn(e)rungaga lEka-
(y)ennagAn(I) nijamb(e)ndu lEdu

naluva(y)indrunik(ai)na nA divya rUpambu
kana dUramai(y)uNDu kAni dharanu
nI snEha rajjucE niNDAru tagili nE
nIku vaSyuDan(ai)ti nirmal(A)tma

sattva guNa bhaktik(i)puDu nE sAkshi kAda
nIvu palumAru(n)aDuganga nIti kAdu
anyamain(a)TTi adhikAram(a)Dug(ava)yya
khyAti mIrangan(o)sageda prItitOnu

sanakAdayaH – rAjan pati gururayam

Looking at prahlAda who thus asked to grant devotion of being in attendance like that of garuDa, convinced of true devotion (of prahlAda) to His feet which are not known even to brahmA, indra and others, SrIman nArAyaNa hesitated and spoke nicely -

“O Pure minded! O Lad!
While I have vowed to treat you as an equal, why the job of being in attendance?
However, there is no such truth anywhere about diligent and steadfast devotion which I know not.
It will be very difficult even for brahmA and indra to behold my divine form. But, in the Earth, caught much in the rope of your love, I have come in your grip.
Am I not now witness to your desireless devotion?
It is not fair for you to ask again and again.
Ask for such other authority which makes you very famous.
I shall grant lovingly.”

(In the background), sages sanaka and others comment -

Looking at (jUci) prahlAda (prahlAduni) who thus (iTu vale) asked (anina) to grant (ivvumu) devotion (bhaktini) (bhaktinivvamanina) of being in attendance (paricAraka) like (vale) that of garuDa (vainatEyuni), SrIman nArAyaNa (nArAyaNuNDu) spoke (palukunadi) thus (eTTulu anina) (palukunadeTTulanina) –

Convinced (niccayamu anucun telisi) (niccayamanucun) of true (nija) devotion (bhajanambu) (of prahlAda) to His feet (pada) which are not known (erungani) even to brahmA (aja), indra (Sakra) and others (Adulu) (SakrAdulerungani),
Lord SrI hari – bestower of boons (varaduDu) to gajEndra (gaja), hesitated (yOcinci) and looking (jUci) normally (sahajamuna) at prahlAda (prahlAdu) spoke (paliken) nicely (amaraga) (jUciyamaraga) -

While I have vowed (pUnina) to treat (salpanga) you (ninnu) as an equal (sari samAnamu), why (Ela) the job (bratuku) (bratukuyEla) of being in attendance (paricArakamu sEyu)?
However (ennagAnu), there is no (lEdu) such (I) truth (nijambu) anywhere (endu) (nijambendu) about diligent (nErpaina) and steadfast (dRDha) devotion (bhakti) which I (nEnu) know (erunga) (nEnerunga) not (lEka) (lEkayennagAnI).

It will be (uNDu) very difficult (dUramai) (literally distant) (dUramaiyuNDu) even (aina) for brahmA (naluva) and indra (indruniki) (naluvayindrunikaina), to behold (kana) my (nA) divine (divya) form (rUpambu).
But (kAni), in the Earth (dharanu), caught (tagili) much (niNDAru) in the rope (rajjucE) of your (nI) love (snEha), I (nE) have come (aiti) in your (nIku) grip (vaSyuDunu) (vaSyuDanaiti), O Pure (nirmal) minded (Atma) (nirmalAtma)!

Am I (nE) not (kAda) now (ipuDu) witness (sAkshi) to your desireless (sattva guna) (literally pure) devotion (bhaktiki) (bhaktikipuDu)? It is not (kAdu) fair (nIti) for you (nIvu) to ask (aDuganga) again and again (palumAru) (palumArunaDuganga).
O Lad (ayya)! Ask (aDugu) for such (aTTi) other (anyamaina) (anyamainaTTi) authority (adhikAramu) (adhikAramaDugavayya) which makes you very famous (khyAti mIranganu). I shall grant (osageda) (mIranganosageda) lovingly (prItitOnu).

(In the background), sages sanaka and others (Adi) (sanakAdayaH) comment - rAjan pati gururayam

Comments –
rAjan pati gururayam – The meaning of these words is not clear. Therefore these have not been translated.

20. IlAguna palikina SrIman nArAyaNuni
jUci prahlAduNDu palukunad(e)TTul(a)nina –

dharm(A)rtha kAma mOkshamu
bharm(A)mbara tanaku kalugu bhaktiyu valenE
Sarmambul(e)lla dorakunu
nirmalamagu bhaktin(i)mmu ninnE kolutun

Looking at SrIman nArAyaNa who spoke thus, prahlAda speaks thus –

“O Lord wearing pItAmbara!
purushArtha – righteous conduct, material wealth, enjoyments and deliverance - shall accrue to me because of my bhakti.
All titles shall also accrue.
Give me pure devotion.
I shall serve You alone.”

Looking at (jUci) SrIman nArAyaNa (nArAyaNuni) who spoke (palikina) thus (IlAguna), prahlAda (prahlAduNDu) speaks (palukunadi) thus (eTTulu anina) (palukunadeTTulanina) –

O Lord wearing pItAmbara – golden (bharma) attire (ambara) (bharmAmbara)! purushArtha – righteous conduct (dharma), material wealth (artha) (dharmArtha), enjoyments (kAma) and deliverance (mOkshamu) shall accrue (kalugu) to me (tanaku) because (valanE) of my bhakti (bhaktiyu).
All (ella) titles (Sarmambulu) (Sarmambulella) shall also accrue (dorakunu). Give (immu) me pure (nirmalamagu) devotion (bhaktini) (bhaktinimmu). I shall serve (kolutun) You alone (ninnE).

mukunda mAlA stOtra – Verse 5

21. n(A)sthA dharmE na vasu nicayE
n(ai)va kAm(O)pabhOgE
yadyad-bhavyam bhavatu bhagavan
pUrva karm(A)nurUpam

Etat prArthyam mama bahumatam
janma janm(A)ntar(E)pi
tvad-pAd(A)mbhO-ruha yuga gatA
niScalA bhaktir-astu

“O Lord! Neither righteous conduct nor great riches, nor even sense enjoyments do I desire. Whatever has to happen according to my previous karmA, let it happen. This much shall I pray for what I cherish – let there be unwavering devotion towards Your feet lotus even through future births.”

O Lord (bhagavan)! Neither (na) righteous conduct (dharmE) nor (na) great (nicayE) riches (vasu), nor even (na Eva) (naiva) sense (kAma) enjoyments (upabhOgE) (kAmOpabhOgE) do I desire (AsthA) (nAsthA).
Whatever (yadyad) has to happen (bhavyam) according to (anurUpam) my previous (pUrva) karmA (karmAnurUpam), let it happen (bhavatu).

This much (Etat) shall I pray (prArthyam) for what I cherish (mama bahumatam) – let there be (astu) unwavering (niScalA) devotion (bhaktiH) (bhaktirastu) towards (gatA) Your (tvad) feet (pada yuga) lotus (ambhO-ruha) (padAmbhO-ruha) even (api) through future births (janma janma antara) (janmAntarEpi).

References –
nAsthA dharmE – ‘mukunda mAlA’ by kulaSEkhara AzhvAr – Verse 5 –
mukunda mAlA-1; mukunda mAlA-2.

22. tiruga prahlAda svAmi palukunad(e)TTul(a)nina –

teganADu mATal(e)nduku
naga dhara sari vArilOna nagubATu gadA
vagal(e)lla jUpi nAyeDa
paga sEyuTak(E)mi phalamu bhakt(A)dhInA

nA lOni jAli telisiyu(n)-
IlAgu parIksha sEya(n)Ela mElA
cAlA dharmamu kAd(i)ka
pAlincura vEga nannu bhAvaja janakA

IlAguna prahlAduNDu atyanta jAlicE SrI harini
jUci mariyu palukunad(e)TTul(a)nina –

Again, prahlAda svAmi speaks thus –

“O Lord who bore mandara (or gOvardhana) mountain! O Lord engaged in looking after devotees! O Father of manmatha!
Why this evasive talk?
Will it not be a joke among Your peers?
What is the use of being deceitful towards me and showing enmity?
Why should You test me like this even after knowing my inner grief? Is it good?
It is not at all righteous now.
Please protect me quickly.”

In this manner, with intense grief, looking at Lord SrI hari, prahlAda speaks thus -

Again (tiruga), prahlAda svAmi speaks (palukunadi) thus (eTTulu anina) (palukunadeTTulanina) –

Why (enduku) this evasive (teganADu) talk (mATalu) (mATalenduku)? O Lord who bore (dhara) mandara (or gOvardhana) mountain (naga)! Will it not be (gadA) a joke (nagubATu) among Your peers (sari vAralOna)?
What (Emi) is the use (phalamu) (literally result) of being deceitful (vagalu ella jUpi) (vagalella) towards me (nAyeDa) and showing enmity (paga sEyuTaku) (sEyuTakEmi), O Lord engaged in looking after (adhInA) devotees (bhakta) (bhaktAdhInA)!

Why (Ela) should You test (parIksha sEya) (sEyanEla) me like this (IlAgu) even after knowing (telisiyu) (telisiyunIlAgu) my (nA) inner (lOni) grief (jAli)? Is it good (mElA)?
It is not (kAdu) at all (cAlA) righteous (dharmamu) now (ika) (kAdika). Please protect (pAlincura) me (nannu) quickly (vEga), O Father (janakA) of manmatha (bhAvaja)!

In this manner (IlAguna), with intense (atyanta) grief (jAlicE), looking at (jUci) Lord SrI hari (harini), prahlAda (prahlAduNDu) speaks (palukunadi) thus (eTTulu anina) (palukunadeTTulanina) -

Comments –
teganADu – the exact meaning of this word is not clear. According to the context, it has been translated as ‘evasive’.

kRti ‘rAmAbhirAma raghu rAma’ -

23. ivvidhambuna palikina
prahlAduni(y)okka antara bhakti
mArgamunu teliyuTakai
SrI hari palukunadi(y)eTTul(a)nina –

gauravam(a)ni lAghavam(a)ni
sArekun(e)nceDi naData sammatigAnE
vAramu samamai naDiceDi
vArini nEn(e)ruga jAla vasudhA sthalilOn

A bhArAt(I)Suk(ai)na sadA
bhEda buddhin(o)lla tattv(A)nubhavamb(E)
bhakti citta yutamO-
(y)A bhaktiki kaTTu paDucun(a)taDE nEnun

In order to know the path of inner devotion of prahlAda who spoke thus, Lord SrI hari speaks thus –

“On the Earth surface, where, often, certain behaviour is considered as honourable by some and as dishonourable by others, I do not know any person who always, whole heartedly, behaves with equanimity.
Even if it is that brahmA, the sense of differentiation is always to be shunned.
I am He, who becomes bound by that devotion of that devoted mind having experience of reality also.”

In order to know (teliyuTakai) the path (mArgamunu) of inner (antara) devotion (bhakti) of prahlAda (prahlAduni okka) (prahlAduniyokka) who spoke (palikina) thus (ivvidhambuna), Lord SrI hari speaks (palukunadi) thus (eTTulu anina) (palukunadiyeTTulanina) –

On the Earth (vasudhA) surface (sthalilOn), where, often (sArekunu), certain behaviour (naData) is considered (enceDi) (sArekunenceDi) as (ani) honourable (gauravamu) (gauravamani) by some and as (ani) dishonourable (lAghavamu) (lAghavamani) by others,
I (nEnu) do not know (eruga jAla) (nEneruga) any person who (vArini) always (vAramu), whole heartedly (sammatigAnE), behaves (naDiceDi) with equanimity (samamai).

Even (aina) if it is that (A) brahmA – Consort (ISuku) of sarasvatI (bhAratI) (bhAratISukaina), the sense (buddhini) of differentiation (bhEda) is always (sadA) to be shunned (olla) (buddhinolla).
I (nEnun) am He (ataDE) who becomes bound (kaTTu paDucun) (paDucunataDE) by that (A) devotion (bhaktiki) of that (E) devoted (bhakti) mind (cittamu) having (yutamO) (yutamOyA) experience (anubhavambu) of reality (tattva) (tattvAnubhavambE) also.

Comments –
gauravamani lAghavamani – as honourable and dishonourable. In my opinion, this refers to prahlAda’s insistence on being granted devotion of being in attendance of the Lord, as against the titles which the Lord was ready to confer. Often, people consider such titles to be honourable, and being in service to be lowly. The realisation, that Lord is the only sovereign ruler, and all others are but His servants, no matter what titles they hold and what authority they wield, is hard to come by.

tattvAnubhavambu yuta bhakti citta – devoted mind which also has experience of reality. In my humble opinion this refers to that SaraNAgati which is rooted in wisdom (prajnAna). True surrender is impossible to achieve without one being convinced unto Whom and why he is surrendering.

24. ivvidhambuna palikina SrI harini jUci prahlAduNDu
tana(y)antar(A)nubhavambu teliya jEyunad(e)TTul(a)nina –

andari lOpala nIvai nand(A)rcita
nAdu manasu naLina daL(A)ksha
mundun(e)rungaga lEdA sundara
lOk(O)pakAra suddulu gAkun

Looking at Lord SrI hari who spoke thus, prahlAda conveys his inner experience thus –

“O Lord worshipped by nanda! O Lotus petal eyed! O Handsome One! O Benefactor of people!
You being in all (as antaryAmi), don’t You know my mind well before? This is not news to You.”

Looking at (jUci) Lord SrI hari (harini) who spoke (palikina) thus (ivvidhambuna), prahlAda (prahlAduNDu), conveys (teliya jEyunadi) his (tana) inner (antara) experience (anubhavambu) (tanayantarAnubhavambu) thus (eTTulu anina) (jEyunadeTTulanina) –

O Lord worshipped (arcita) by nanda (nandArcita)! O Lotus (naLina) petal (daLa) eyed (aksha) (daLAksha)! O Handsome One (sundara)! O Benefactor (upakAra) of people (lOka) (lOkOpakAra)!
You being (nIvai) in (lOpala) all (andari) (as antaryAmi), don’t (lEdA) You know (erungaga) my (nAdu) mind (manasu) well before (munduna) (mundunerungaga)? This is not (gAkun) news (suddulu) to You.

Comments –
nanda – Mind-born sons of brahmA – sana, sanaka, sananda, sanAtana.

kRti ‘daya rAni’ –

25. sanakAdayaH – padi padikam

IlAguna sv(A)nubhavamu telipina
prahlAduni jUci antar(A)ntara
marmamulu teliya valayuTakai
SrI hari palukunad(e)Tul(a)nina –

pantamu sAdhimpa palikedavu kAni
antaku nE pAtruD(a)ni enca valadu
venna(v)aNTi manasu viSv(A)tmakuNDu
anna nIv(e)rugavA asur(E)Sa tanaya

abbabba nI(y)okka antarangamunu
kobbuna teliyanga kUDa lEd(i)kanu
bAlaka nI lOni bhAvam(i)Tl(a)nucu
I lOkulaku nIvu(y)erigimpum(i)puDu

(In the background), sages sanaka and others – padi padikam.

Looking at prahlAda who conveyed his self experience thus, in order that his inner most secrets maye be known, Lord SrI hari speaks thus –

“O Dear! O Son of King of asuras? O Lad!
You speak to prove your point.
But, you should not think that I am responsible for all that.
I, the Universal Self, have butter like mind. Don’t you know?
O My God! Now, I have not known even the tip of your mind.
Now you convey to these people, this is how your inner state of mind.”

Sages sanaka and other (Adi) (sanakAdayaH) – padi padikam.

Looking at (jUci) prahlAda who conveyed (telipina) his self experience (sva anabhavamu) (svAnubhavamu) thus (IlAguna), in order that his inner most (antara antara) (antarAntara) secrets (marmamulu) maye be known (teliya valayuTakai), Lord SrI hari speaks (palukunadi) thus (eTulu anina) (palukunadeTulanina) –

You speak (palikedavu) to prove (sAdhimpa) your point (pantamu) (literally bet). But (kAni), you should not think (enca valadu) that (ani) I (nE) am responsible (pAtruDu) (pAtruDani) for all that (antaku).
I, the Universal (viSva) Self (AtmakuNDu) (viSvAtmakuNDu), have butter (venna) like (aNTi) (vennavaNTi) mind (manasu). O Dear (anna)! Don’t you (nIvu) know (erugavA) (nIverugavA), O Son (tanaya) of King (Isa) of asuras (asurESa)?

O My God (abbabba)! Now (ikanu), I have not (lEdu) (lEdikanu) known (teliyanga) even (kUDa) the tip (kobbuna) of your (nI okka) (nIyokka) mind (antarangamunu).
O Lad (bAlaka)! Now (ipuDu) you (nIvu) convey (erigimpumu) (nIverigimpumipuDu) to these (I) people (lOkulaku), this is how (iTlu anucu) your (nI) inner (lOni) state of mind (bhAvamu) (bhAvamiTlanucu).

Comments –
padi padikam – The exact meaning of these words is not known. In the telugu version, it is given as ‘padhi padhikam’.

26. IlAguna SrIman nArAyANuND(a)nagA
vini ika tIrad(a)ni
prahlAduNDu tana manO-bhAvambun-
(e)rigimpa jEyu mArgamb(e)TTul(a)nina –

sAre sAreku nA manO-rathambulanu
nIraja lOcana nijamugA vinumu
pankajamulak(e)lla bhAnu candamuna
inkanu kaluvalak(i)ndu candamuna

mAnIyau maguvaku magani candamuna
dIna jan(A)vana dEva dEv(E)Sa
tanaku nIv(a)Tu kAdA dhara sutA ramaNa
manasija lAvaNya manjuLa vadana

valacucu nEn(o)kka varam(a)Diged(a)yya
salalita guNa bRnda sAdhu hRt-sadana
parama pAvana nAma pAp(au)gha Samana
karuNanu daya jEsi kAvavE kRshNA

Hearing SrIman nArAyaNa say so, thinking that there is no go now, prahlAda conveys his mental state in this manner -

“O Lotus Eyed! O Protector of humble people! O Overlord of Gods! O Consort of sItA! O Charming like manmatha! O Beautiful Faced! O Lord with elegant qualities! O Lord abiding in the hearts of pious people! O Lord whose name is supremely holy! O Lord who destroys stream of sins! O kRshNA!
Please listen to my constant yearning as it is.
Like Sun for every lotus, like Moon for every lily, like husband for a honourable woman, aren’t You for me so?
Lovingly, I ask a boon.
Please protect me compassionately.”

Hearing (vini) SrIman nArAyaNa (nArAyaNuNDu) say (anagA) (nArAyaNuNDanagA) so (IlAguna), thinking that (ani) there is no go (tIradu) (tIradani) now (ika), prahlAda (prahlAduNDu) conveys (erigimpa jEyu) his (tana) mental state (manO-bhAvambunu) (manO-bhAvambunerigimpa) in this (eTTulu anina) manner (mArgambu) (mArgambeTTulanina) -

O Lotus (nIraja) Eyed (lOcana)! Please listen (vinumu) to my (nA) constant (sAre sAreku) yearning (manO-rathambulanu) as it is (nijamugA).
O Protector (avana) of humble (dIna) people (jana) (janAvana)! O Overlord (dEva ISa) (dEvESa) of Gods (dEva)! O Consort (ramaNa) of sItA – daughter (sutA) of Earth (dhara)! O Charming (lAvaNya) like manmatha (manasija)! O Beautiful (manjuLa) Faced (vadana)!

Like (candamuna) Sun (bhAnu) for every (ella) lotus (pankajamulaku) (pankajamulakella), further (inkanu),
like (candamuna) Moon (indu) for every lily (kaluvalaku) (kaluvalakindu),
like (candamuna) husband (magani) for a honourable (mAnIyau) woman (maguvaku),
aren’t (kAdA) You (nIvu) for me (tanaku) so (aTu) (nIvaTu)?

O Lord (ayya)! Lovingly (valacucu), I (nEnu) ask (aDigeda) a (okka) (nEnokka) boon (varamu) (varamaDigedayya). O Lord with elegant (salalita) qualities (guNa bRnda)! O Lord abiding (sadana) in the hearts (hRt) of pious people (sAdhu)!
O Lord whose name (nAma) is supremely (parama) holy (pAvana)! O Lord who destroys (Samana) stream (augha) of sins (pApa) (pApaugha)! O kRshNA! Please (daya jEsi) protect (kAvavE) me compassionately (karuNanu).

Comments –
varamaDigeda – I seek a boon. Please refer to following kRti where prahlAda seeks the fortune of sItA – kAntAsakti (devotion as that of a wife towards her husband).

kRti ‘daya sEyavayya’ -

27. IlAguna sItA bhaktin(i)vv(ama)nucu
prahlAduNDu SrI harini jUci tana madilOn-
(I)SvaruNDu mAn(A)bhimAnambu lEni para
vastuv(a)ni telisi Sapathambu cEyunadi(y)eTTul(a)nina –

vEDeda mrokkeda nanu
teganADaka Sapathambu vinumu nArada
guruv(A) nAD(u)padESincinadE
pODimigA satyam(ai)na pOrADakurA

IlAgu palukucu tirugA prahlAduNDu tallini
kanu putruni vale(n)ullamun(A)nandam(a)ndi
OhO(y)anucun jhallanu tanutO hari pada
pallavamula vrAla hariyu bAhuna paTTen

sanakAdayaH – bhav(A)bdhimanti

Asking thus to grant devotion like that of sItA, prahlAda, understanding in his mind that the Lord is the Supreme being who has no pride or attachment, looking at Lord SrI hari, solemnly affirmed thus -

“I beseech You and salute You.
Please listen to my solemn affirmation without interrupting me.
If what nArada guru duly instructed me that day, is indeed true, then don’t dispute with me.”

Saying thus, again prahlAda, feeling joy in his mind similar to a child finding its mother, with a throbbing body, fell at Lord hari’s feet ecstatically. Lord SrI hari, took hold of his hand.

(In the background), sanaka and others comment – bhavAbdhimanti

Asking (anucu) thus (IlAguna) to grant (ivvumu) devotion (bhaktini) (bhaktinivvamanucu) like that of sItA, prahlAda (prahlAduNDu), understanding (telisi) in his (tana) mind (madilOna) that (ani) the Lord (ISvaruNDu) (madilOnISvaruNDu) is the Supreme (para) being (vastuvu) (literally object) (vastuvani) who has no (lEni) pride (mAna) or attachment (abhimAnambu) (mAnAbhimAnambu), looking at (jUci) Lord SrI hari (harini), solemnly affirmed (Sapathambu cEyunadi) thus (eTTulu anina) (cEyunadiyeTTulanina) -

I beseech (vEDeda) You and salute (mrokkeda) You. Please listen (vinumu) to my solemn affirmation (Sapathambu), without interrupting (teganADaka) me (nanu).
If (aina) what nArada guru (guruvu) duly (pODimigA) instructed (upadESincinadE) me that day (A nADu) (guruvA) (nADupadESincinadE) is indeed true (satyamu) (satyamaina), then don’t dispute (pOrADakurA) (literally struggle) with me.

Saying (palukucu) thus (IlAgu), again (tirugA) prahlAda (prahlAduNDu), feeling joy (Anandamu andi) in his mind (ullamuna) similar to (valenu) (valenullamunAnandamandi) a child (putruni) (literally son) finding (kanu) its mother (tallini), with a throbbing (jhallanu) body (tanutO), as he ecstatically (OhO anucun) (OhOyanucun) fell (vrAla) at Lord hari’s feet (pada pallavamula) (literally fingers of feet), Lord SrI hari, took hold (paTTen) of his hand (bAhuna).

(In the background), sanaka and others (Adi) (sanakAdyaH) comment – bhavAbdhimanti

Comments –
bhavAbdhimanti – ‘bhavAbdhi’ means ‘Ocean of Worly Existence’. But the overall meaning of these words is not clear. Therefore, these have not been translated.

Lord Yields to Wishes of prahlAda

28. ivvidhambuna pAd(A)krAntuDaina parama
bhAgavat(A)grEsaruNDu bhakta vAridhi
candruNDunu paravaSuNDun(a)gu
prahlAduni jUci SrIman nArAyaNa mUrti
Emi sEyuc(u)nnAD(a)nina -

pankaja nEtruDu bhakta
vaSankaruD(A)d(y)anta rahita SAnt(A)kAruNDu
ankamunan(u)nci prEmanu
kankaNamulu ghallan(a)nga kaugiTa jErcen

sanakAdayaH –
yadihAsya priyAkhyAturna kurmi sadRSaM priyaM |
Esha sarvasva bhUtastu parishvangO hanUmataH ||

Looking at prahlAda – foremost of supreme bhAgavatas, Moon in the Ocean of devotees, who is in an ecstatic state and who has thus fallen at His feet, SrIman nArAyaNa mUrti, does this –

The Lord – Lotus Eyed, One who draws devotees to Himself, One who is bereft of beginning or end, Embodiment of tranquility,
seating prahlAda in His lap, embraced him lovingly to the jingling of His bracelets.

(In the background), sages sanaka and others repeat words of SrI rAma to hanumAn –
“I am not able to do a pleasant act befittingly to the bearer of these good tidings. This embrace of mine is all that I can do for hanumAn.”

Looking at (jUci) prahlAda (prahlAduni) – foremost (agrEsaruNDu) of supreme (parama) bhAgavatas (bhAgavatAgrEsaruNDu), Moon (candruNDunu) in the Ocean (vAridhi) of devotees (bhakta), who is (agu) in an ecstatic state (paravaSuNDunu) (paravaSuNDunagu) and who has thus (ivvidhambuna) fallen (AkrAntuDaina) at His feet (pAda), SrIman nArAyaNa mUrti, does (sEyucu unnaDu) this (Emi anina) (sEyucunnADanina) –

The Lord – Lotus (pankaja) Eyed (nEtruDu), One who draws (vaSankaruDu) devotees (bhakta) to Himself, One who is bereft (rahita) of beginning (Adi) or end (anta) (vaSankaruDAdyanta), Embodiment (AkAruNDu) of tranquility (SAnta) (SAntAkAruNDu),
seating (unci) prahlAda in His lap (ankamunanu) (ankamunanunci), embraced (kaugiTa jErcen) him lovingly (prEmanu) to the jingling (ghallu anaga) (ghallanaga) of His bracelets (kankaNamulu).

(In the background), sages sanaka and others (Adi) (sanakAdayaH) repeat words of SrI rAma to hanumAn –
“I am not able to do a pleasant act befittingly to the bearer of these good tidings. This embrace of mine is all that I can do for hanumAn.”

References –
yadihAsya etc. – Refer to vAlmIki rAmAyaNa – yuddha kANDa – Chapter 1, verse 12/13.
Word-by-word translation has not been done for this.

29. antaTa SrI hari prahlAduni parIkshinci
palukunad(e)TTul(a)nina –

jnAnamu vairAgyamu vijnAnamu
sad-bhakti samamugAnu bhavun(a)nE
kAnanu mullOkamulO mAnyuni
ninu kaNTi nI samAnamb(e)varE

vin(av)Oyi prahlAda vimal(A)ntaranga
vina kOri nI palku vivarambugAnu
chalamuna vAdambu salpitin(i)puDu
salalita matuD(ai)ti santOshin-aiti

nI kOrkel(e)llanu nijamuga kalgu
nE kOru panul(e)lla neravErun(i)puDu
sukhamuna vardhillu sura vairi tanaya
akhil(A)NDamulan(E)lumA candra sUrya

sthAyigA vilasillu sAnandamuganu
hAyigAn(u)NDu nIv(A)rOgyamunanu

Then, after testing prahlAda, Lord SrI hari speaks thus –

“O prahlAda – pure hearted! O Son of asura! Listen.
In three Worlds, I have not at all seen knowledge, dispassion, experimental knowledge and true devotion equally co-existing (in any person).
I have now seen you, who is worthy of respect. Who is equal to you?
Desiring to listen to your words in detail, thus far I argued (apparently) cunningly. Now I am convinced and I am happy.
All your wishes will surely come true.
All that I now wish shall be accomplished.
May you flourish comfortably!
May you rule entire Universes!
May you happily shine as permanent as Moon and Sun!
May you be free of worries and with good health!”

Then (antaTa), after testing (parIkshinci) prahlAda, Lord SrI hari speaks (palukunadi) thus (eTTulu anina) (palukunadeTTulanina) –

In three Worlds (mullOkamulO), I have not at all seen (kAnanu) that (anE), knowledge (jnAna), dispassion (vairAgyamu), experimental knowledge (vijnAna) and true devotion (sad-bhakti) equally (samamugAnu) co-existing (bhavunu) (bhavunanE) (in any person).
I have now seen (kaNTi) you (ninu) who is worthy of respect (mAnyuni). Who (evarE) is equal (samAnambu) (samAnambevarE) to you (nI)?

Listen (vinu), O (Oyi) (vinavOyi) prahlAda – pure (vimala) hearted (antaranga) (vimalAntaranga)! Desiring (kOri) to listen (vina) to your (nI) words (palku) in detail (vivarambugAnu), thus far (ipuDu) (literally now) I argued (vAdamu salpitini) (salpitinipuDu) (apparently) cunningly (chalamuna). Now I am convinced (salalita matuDu aiti) (matuDaiti) and I am happy (santOshin aiti).

All (ella) your (nI) wishes (kOrkelu) (kOrkelella) will surely (nijamuga) come true (kalgu). All (ella) that I now (ipuDu) wish (kOru panulu) (panulella) shall be accomplished (neravErunu) (neravErunipuDu).
O Son (tanaya) of asura – enemy (vairi) of celestials (sura)! May you flourish (vardhillu) comfortably (sukhamuna)! May you rule (ElumA) entire (akhila) Universes (aNDamulanu) (akhilANDamulanElumA)!
May you happily (sAnandamuganu) shine (vilasillu) as permanent as (sthAyigA) Moon (candra) and Sun (sUrya)! May you (nIvu) be (uNDu) free of worries (hAyigAnu) (hAyigAnuNDu) and with good health (ArOgyamunanu) (nIvArOgyamunanu)!

Comments –
bhavunanE – This is how it is given in all books. In view of the ensuing word ‘mullOkamulO’, this may not ‘bhuvini nE’. In my opinion, SrI tyAgarAja seems to have used Sanskrit word ‘bhava’ (to exist) in Telugu. It has accordingly been translated.

30. iTu vale tana sv(A)bhIshTamulan(o)sangina
bhakta par(A)dhInuni parama purushuni
car(A)cara rUpuni Sankha cakr(A)nkita
AjAnu catur-bAhuni puNDarIk(A)yat(A)kshuni

purANa purushuni SaraN(A)gata vatsaluni
jagan-mOhan(A)kAruni divya tEjO-mayuni
divya pIt(A)mbara vana mAlA dhAruni
Adi madhy(A)nta rahituni akhila jagat-pUjyuni

AtmArAmuNDagu SrIman nArAyaNa mUrtini
prahlAduNDu shODaS(O)pacAramulacE
pUjincucu brahm(A)nanda
paravaSuDai palukunadi(y)eTTul(a)nina -

To SrIman nArAyaNa mUrti –
Who is under the control of devotees,
Who is the Supreme Lord,
Who is of the form of moving and non-moving,
Whose knee-reaching four hands hold Conch and Discus,
Who has long lotus eyes,
Who is the Ancient Lord,
Who is affectionate towards those who have sought His refuge,
Whose form enchants the Universe,
Who is divinely splendorous,
Who wears divine pItAmbara and garland ‘vana mAlA’,
Who is bereft of beginning, middle and end,
Who is worshiped by the entire Universe, and
Who is Self-rejoicing,
Who thus granted his wishes,
prahlAda, worshipping with sixteen kinds of services, ecstatic with Supreme bliss, speaks thus -

To SrIman nArAyaNa mUrti –
Who is under the control (para AdhInuni) (parAdhInuni) of devotees (bhakta),
Who is the Supreme (parama) Lord (purushuni),
Who is of the form (rUpuni) of moving (cara) and non-moving (acara) (carAcara),
Whose knee-reaching (AjAnu) four (catur) hands (bAhuni) hold (ankita) Conch (Sankha) and Discus (cakra) (cakrAnkita),
Who has long (Ayata) lotus (puNDarIka) eyes (akshuni) (puNDarIkAyatAkshuni),
Who is the Ancient (purANa) Lord (purushuni),
Who is affectionate (vatsaluni) towards those who have sought (Agata) His refuge (SaraNu) (SaraNAgata),
Whose form (AkAruni) enchants (mOhana) the Universe (jagat) (jagan-mOhanAkAruni),
Who is divinely (divya) splendorous (tEjO-mayuni),
Who wears (dhAruni) divine (divya) pItAmbara – yellow (pIta) attire (ambara) and garland ‘vana mAlA’,
Who is bereft of (rahituni) beginning (Adi), middle (madhya) and end (anta) (madhyAnta),
Who is worshiped (pUjyuni) by the entire (akhila) Universe (jagat), and
Who is (agu) Self-rejoicing (AtmArAmuNDu) (AtmArAmuNDagu),
Who thus (iTu vale) granted (osangina) his (tana) wishes (sva-abhIshTamulanu) (svAbhIshTamulanosangina),
prahlAda (prahlAduNDu), worshipping (pUjincucu) with sixteen kinds of services (shODaSa upacAramulacE) (shODaSOpacAramulacE), ecstatic with (paravaSuDai) Supreme bliss (brahmA Ananda) (brahmAnanda) speaks (palukunadi) thus (eTTulu anina) (palukunadiyeTTulanina) -

References –
shODaSOpacAra – 16 items of service (upacAra)

kRti ‘AnandamAnanda’ -

mangaLam

31. IlAguna paravaSuNDai pADucu
mangaLamu pADunad(e)TTul(a)nina –

prahlAda, singing thus ecstatically, sings mangaLam thus -

prahlAda, singing (pADucu) thus (IlAguna) ecstatically (paravaSuNDai), sings (pADucunadi) mangaLam (mangaLamu) thus (eTTulu anina) (pADucunnadeTTulanina) -

kRti ‘jaya mangaLam’ –

Back



Devanagari

ऎ,कॆ,चॆ.. - e,ke,ce..(short);
ए,के,चे.. - E,kE,cE..(long);
ऐ,कै,चै.. - ai,kai,cai..;
ऒ,कॊ,चॊ.. - o,ko,co..(short);
ओ,को,चो.. - O,kO,cO..(long);
औ,कौ,चौ.. -au,kau,cau..;
English Tamil Tamil-Gist Telugu Kannada Malayalam 
Conversation between Lord and prahlAda

1. अन्तट ब्र(ह्मा)नन्द जलधिलो(नो)ललाडु(चु)न्न
प्रह्लादुनि जूचि अतनि चित्त शुद्धि लोकुलकु
तॆलिय जेयुटकै तलचि निज भक्त जन सम्भाषण-
(म)न्दु(ना)स गलवाडै श्रीमन्नारायण मूर्ति
पलुकुनदि(यॆ)ट्टु(ल)निन -

अरसिक सम्भाषणतो
रसिक जनेषु वाक्कलहम् श्रेयः

तलपुन मोक्षदु(ड)गुचुनु
वॆलुवटिगा शुद्धि कलिगि वेडुकगाने
तॆलियनु लोकुल(कॆ)ल्लनु
चॆलरेगुचु वादुलाड चक्रियु तलचॆन्

श्री हरि प्रह्लादुनि जूचि पलुकु
वाक्य(म्बॆ)ट्टु(ल)निन -

ऎप्पुडु पूर्ण कामि सुमि
हॆच्चुग वेल्पुल(का)दि मूलमै
चॆप्प तरम्बु कादु तन
चेतन जन्ममु(ले) मतज्ञुलो

गॊप्प तप(म्बॊ)नर्चुचु
कोर्कॆल(नि)म्मन सन्तसिल्लुचुन्
तप्पग(नि)त्तु सम्पदुलु
दानव पुत्र वरम्बु(ल)न्दुको

2. ईलागुन श्रीमन्नारायुणुण्डु प्रह्लादुनि जूचि
काम्य वरमु(ल)न्दुकॊ(म्म)निन वार्तलु विनि सहिम्पक
ऎदुरु पलुकुनदि(यॆ)ट्टु(ल)निन -

आ नाटि दाह(मॆ)ल्लनु
ने(ना)र्चग निन्नु जूचि नेर्पुन मदिलो
पानकपु पुल्ल रीतिनि
हीनम्बगु वार्त पलुक(नि)दि समयम्बा

सद(या)मर तरुवुनु कनि
मुदमुन पॊ(ल्ल)डुग पोवु मूढुण्डु गलडा
मॊदलैन वेल्पु(लॆ)रुगनि
पदमुल कनि विडुव जाल पदिमारुलकुन्

इव्विधम्बुन पलिकि तिरुग श्री हरिनि जूचि
पलुकु(टॆ)ट्टु(ल)निन -

स्वल्पमु(ल)डुगनु जूचुट
क(ल्पा)न्तरमैन तृप्ति का(द)य मदिलो
कल्पन चालु बिलेशय
त(ल्पा)मर विनुत ब्रोवु ताळनु नेनु

kRti 'nannu brOvakanu' -

3. ईलागुन पलिकिन प्रह्लादुनि
जूचि दृढ भक्ति गल
मनस्सुनु शोधिञ्चुटकै
श्री हरि पलुकु(टॆ)ट्टु(ल)निन -

नायॆड(ना)स कानि पदि नालुगु
लोकमु(लॆ)ल्ल सत्यमे
नीयॆड प्रेम कॊण्टिनि इदि
निच्चयमे ननु जूचि लब्ध-

(मे)(मा)यॆनु(ने)दि(ये)(द)नक
मर्त्युलु ले(द)न नीवु नव्वरा
चायकु कीर्ति कादु मनसारग-
(नि)त्तु वरम्बु(ल)न्दुगो

इव्विधम्बुन प्रह्लादुनि
मोहिम्प जेयुटकै श्री हरि
तिरुग पलुकुनदि(यॆ)ट्टु(ल)निन -

ऎड लेनि प्रेम कॊण्टिनि
कडु भक्तियु नीकु गलदु गल(द)नि ताने
अडियास जूपि भवमुन
वडिगा मोहिम्प जेयु वार्तलु पलिकॆन्

kRti 'aDugu varamula' -

4. सनकादयः - माया मोहकरी

इटु वलॆ वञ्चनगा पलिकिन
प्रपञ्च नाथुनि पलुकुलु
विनि सैरिम्पक प्रह्लाद
स्वामि पलुकुनदि(यॆ)ट्टु(ल)निन -

पामरुलकु पलुकुमु मरि सामर्थ्यमु-
(लॆ)ल्ल नीवु सागर शयना
ने मरुवनु चरणम्बुलु ना मनसुकु
सॊम्मु नीवु नळिन द(ळा)क्ष

इटु वलॆ पलिकि तिरुग श्री हरिनि जूचि
पलुकुनदि(यॆ)ट्टु(ल)निन -

kRti 'vArija nayana' -

5. ए पाटि भव सुखम्बुलु
नी पाद सरोज भक्ति निजमुग(नि)म्मा
कापाडु नीदु भक्तुल
व्यापारमु सेय लेक वेसारितिना

इव्विधम्बुन सकलमैन ऐहिक भो(गा)दुल(य)न्दु
निस्पृह भावम्बुन पलिकि मरियु(ना)त्म ज्ञा(ना)नान्द-
मयुण्डगु प्रह्लादुण्डु श्री हरिनि जूचि
पलुकु(टॆ)ट्टु(ल)निन -

तोपिक चेतनु वॆलिगॆडि
ई प(ञ्चा)त्मकपु मेनु(नी) लोकम्बुन्
प्रापनु कॊनदे मदि नी
कापट्यमु(लॆ)ल्ल तॆलुसु कदलनु सुम्मी

kRti 'tanalOnE dhyAninci' -

6. इव्विधम्बुन ब्रह्म ज्ञान निष्ठुडै
पलिकिन प्रह्लादुनि जूचि
पर ब्रह्ममैन श्रीमन्नारायाण मूर्ति
पलुकुनदि(यॆ)टु(ल)निन -

माया दे(हा)भिमानम्बुल जयिञ्चि
वर्धिल्लु(न)ट्टि नीवण्टि वानि
कनि(य)भीष्टमु(लि)च्चि करुणतो भुवि
चक्रवर्तिगा जेसि ने वरमु(लि)त्तु

स्वल्पमै(न)ट्टि(या) स्वर्ग भोगमुलकै
भुविलोन जप तपम्बुल(नॊ)नर्चु
का(म्या)र्थुलकु नेनु कलनैन का(नॆ)दुर्पडनु
पामरुल(के) पाटि विनुमु

बाल सततम्बु(नी) राज्य पालनम्बु
सल्पगा जूचिन कानि शमन कादु
कॊम्मु नी हृद्गतम्बैन कोर्कॆ(लॆ)ल्ल
स्वस्थ चित्तुण्डवै(यु)ण्डु स्व-पुरमन्दु

7. जगदीश्वरुण्डु तिरुगा पलुकुनदि(यॆ)टु(ल)निन -

भव सुखम्बुलु(का)स पडुचु(नी) धरलोन
नव जप ध्यान पू(जा)दि कर्ममुल-
(नॊ)नरिञ्चुचुनु अग्नि(नॊ)क काल निलिचि
घन वेषमुल दाल्चि का(न)न्दु जनुल

कन(ना)सकॊन(द)य्य कडु भूतमैन
तनकु वारिकि मञ्चि तनमु(यॆ)न्नटिकि
निर्मल चित्तुलै निखिलज्ञुलैन
धर्म क(र्मा)दुल तप्पि लयिञ्चि

दे(हा)स विडि विदेहुलै(न)ट्टि
सोह(म्ब)नुचु मदि सॊम्पु मीरङ्ग
प्रबलुदा नीवण्टि ब्रह्म निष्ठुलकु
तॆबकु पलुक गडि दे(रॆ)दुर्पडुचु-

(व)लसि(यॊ)ल्लनि वरमु वरुसगा(नॊ)सगि-
(यि)लनु दैत्युलनु पट्टि(यि)पुडु ने दुनिमि-
(यॆ)ल्ल कालमु भूमि(ने)लगा जेतु
कॊल्लगा वरमु चेकॊनुमु प्रह्लाद

8. ईलागुन तन दयकु पात्रु(ड)नि-
(यॆ)ञ्चक निर्दयुनि वलने
पलिकिन श्री हरिनि जूचि प्रह्लादुडु-
(य)त्यन्त दीनुडै आनन्द

बाष्प धारा सिक्त कपोलुण्डै
पलुकुनदि(यॆ)टु(ल)निन -

दी(ना)र्ति भञ्जनु(ण्ड)नि-
(या) नाडे कीर्ति नीकु(न)ब्बॆनु कदवे
नी नोमु सेयु वा(ड)नि
श्री नायक नादुपैनि चिन्तयु लेदे

प्रह्लाद स्वामि तिरुगा पलुकुन(दॆ)टु(ल)निन -

क(द्द)नि नम्मिन भक्तुल
पद्दुन कनि नीदु मनसु पाग(म्ब)गुने
सत्तयुड(वै)ति(वै)ननु
सद्दन्नपु मीदि वॆन्न चन्दुरु(डवु)ने

वञ्चन सेयकु नायॆड
कॊञ्चतन(म्ब)दियु नीकु कोदण्ड धरा
मञ्चिदि नी नडतलु
वर्णिञ्चॆद विनु निर्म(ला)त्म नीरज नयना

ईलागुन श्री हरि गु(णा)नुभवम्बुलनु
प्रह्लादुण्डु वर्णिञ्चुनदि(यॆ)ट्टु(ल)निन -

kRti 'O rAma rAma sarvOnnata' -

9. इव्विधम्बुन कनुलु कलङ्गग(न)न्तरङ्गमु करङ्गग
पलिकिन प्रह्लादुनि जूचि कपटपु चिरु न(व्वॆ)लय
श्री हरि पलुकुन(दॆ)ट्टु(ल)निन -

कपटपु नव्वुगानु चिर कालमु(लि)न्द्रिय निग्रहम्बुचे
तप(मॊ)नरिञ्चु वारलकु तप्पदु भोगमु(लि)न्द्र सौख्यमुल्
अपरिमि(ता)पदल् मदिनि(ना)र्चुचु धैर्यमु सेयु नीदुपै
कृप गलवाड(नै)ति बहु कीर्तिग सम्पद(ली)क तीरुने

तिरुग श्री हरि कपट वाक्यमुलु
पलुकुन(दॆ)ट्टु(ल)निन -

नी(कॊ)क मर्ममु तॆल्पॆद
लोकुल(क)रुदैन निधुल लोकुव सेतुन्
चेकॊनुमु चनद दूरमु
नादु कोर्कॆलु नादु पनुलु नाना विधमुल्

10. ईलागुन(नॆ)ड बाय तलचि पलिकिन
श्री हरि वाक्यमुलनु विनगाने प्रह्लादुण्डु
अति व्यस(ना)क्रान्तुण्डै पलुकुन(दॆ)ट्टु(ल)निन -

चनवलॆ(न)नु वार्तलु विनि
कनुलनु बाष्पमुलु रालक कडु दुःखमुतो
वन रुह नयनुनि जूचुचु
दनु(जा)र्भकु(ड)लरुकॊन्न दरि(यॆ)(ट्ल)न्नन् -

ए(या)लि सुतुलकै ऎवरि पैकमुलकु-
(ना)यासमगु तप(म्ब)मर जेसितिनि
ए शत्रु वर्गाल(के) राज्यमुल कोरि
आसिञ्चि ने तप(म्ब)मर जेसितिनि

ए देवतल कोरि(ये) जलम्बुललोन
प्रादेश कुक्षियै प्रार्तिञ्चुकॊण्टि
ए आपदलनु ने(नॆ)रिगि ताळितिनि
माया विलास ना मदि(नॆ)रुग लेवा

विनु सुख दुःखमुल् विश्व(म)न्तयु
निनु विना ऎव्वरे निखिल भावज्ञ
न्यायमा नीकु अ(न्या)पदेशमुग
बाय(नॆ)ञ्चुचु माट पल्किति(वि)पुडु

ताळदु ई माट ताळदे मनसु
वेळ का(दि)दि वेद वेद्य म्रॊक्कॆदनु

ऎड बाय तलचिनावु इक
विडुवनु ना तण्ड्रि निनु वेमारु मदिलो
जडियक नी पद युगमुल
कड सेयक कट्टि वेतु ताळनु नेनुन्

kRti 'SrI rAma jaya rAma' -

11. अन्तट प्रह्लाद स्वामि तनलो ताने स्व-रूप(मॆ)रिङ्गि
अपरोक्ष साक्षात्कार(मै)(न)न्दु(न)ज्ञान जनितमैन
जालि(नि)क जॆन्द(ने)ल(न)नि धै(र्या)नन्द जलधिलो-
(नी)दुचु पलुकुन(दॆ)ट्टु(ल)निन -

इन्तटि भाग्यमु कल्गग चिन्तलचे
चिक्क(ने)ल श्री हरि(य)नुचुन्
अन्तः करणम्बुन जग(म)न्तयु
हरि मय(म)(नॆ)ञ्चि अमरग पलिकॆन्

वॆन्न(यु)ण्डग नेति वॆसनम्बु पड(ने)ल
अन्न(मु)ण्डग जॊन्न(य)म्ब(ले)ल
त(ल्लु)ण्डग सुतुनकु दादि वॆसन(म्बे)ल
तन्नु ता तॆलिसिन तत्व(मे)ल

व्याधि हीनुनकु वर वैद्युनि चॆलि(मे)ल
स्व-धनम्बु(लु)ण्ड प(ञ्चा)ङ्ग(मे)ल
अन्नि नी(व)नु वानि(क)मर भेद(म्बे)ल
धीरुकु वैरिटि दिगुलु(ये)ल

नादु भावम्बु नी(वॆ)ञ्चि नन्नु ब्रोवुमु
अन्य(मा)सिम्प ले(नि)क अप्रमेय
नीवु ना(यॊ)द्द(नु)ण्टे निण्डु सुखमु
क्ष्मा सु(ता)(धी)श नी कटाक्षम्बे चालु

kRti 'sarasI ruha nayana' -

12. इव्विधम्बुन(न)ति धैर्य भक्ति गल पलुकुल पलिकिन
प्रह्लादुनि जूचि अत्यन्त दयतो अतनि निज भक्ति
मार्गम्बु लोकुल(कॆ)ल्ल तॆलियुटकै श्री हरि
पलुकुन(दॆ)ट्टु(ल)निन -

नी वद्दनु ने(नु)ण्डग नीवलननु
सेयु(टे)मि निर्मल चित्त
भावमु नातो तॆल्पुमु कावलसिन
कोर्कॆ(लॊ)सगि कापाडॆदनु

13. इटु वलॆ सादरुण्डै पलिकिन श्रीमन्नारायण
मूर्तिनि जूचि अत्यन्त सन्तोषम्बुन(ना)न(न्दा)श्रु
परिपूरित लोचनुण्डै गद्गद कण्ठु(ण्ड)गुचु
प्रह्लाद मूर्ति पलुकु(टॆ)ट्टु(ल)निन -

ऎन्निन ना कोर्कॆलु विनु
पन्नुग ने सॊम्मु पॆट्टि परिमळमुलचे
मिन्नैन मेनु(न)लदुचु
कन्नुलने जूचि जूचि कालमु गडुतुन्

kRti 'vaddayuNDEdE' -

14. इव्विधम्बुन पलिकिन पलुकुलु विनि
श्री हरि प्रह्लादुनि
निज भक्ति गल हृदय मर्मम्बु तॆलिय
पलुकुन(दॆ)ट्टु(ल)निन -

अङ्क(मॊ)सङ्गिति(ना)सुर शङ्कल
वधियिन्तु(न)ण्टि सम्पद(लॊ)सगे
इङ्का ना दय(यॆ)ट्ला सङ्केतमु
तॆल्पु रात्रि चर वर तनया

15. ईलागुन पलिकिन श्री हरिनि कनुगॊनि प्रह्लाद
स्वामि तन हृदय गतमगु सङ्केत(मॆ)रिगिञ्चु
मार्ग(म्बॆ)ट्टु(ल)निन -

तीर(द)लङ्कारिञ्चग तीरदु
नुतियिम्प लेक दि(व्या)न्नम्बुल्
तीरदु तिनिपिम्पकने तीरदु
नी(कि)ङ्क प्रॊद्दु दी(ना)धारा

kRti 'tIrunA nAlOni' -

16. इव्विधम्बुन प्रह्लादुण्डु तन निज
हृदय मर्मम्बु तॆलिपि
मरिन्नि श्री हरिनि जूचि
पलुकुनदि(यॆ)ट्टु(ल)निन -

पुन्नम नाटि चन्द्रुनि
पोलु मुखम्बुन जूचि जूचि(यो)
पन्नग शायि(यो) दनुज
भञ्जन न(न्नॆ)ड बाय(क)ञ्चु ता

पन्नुग वेडुकॊञ्चु निज
भक्तिनि(नि)(म्म)नि जालि जॆन्दुचुन्
कन्नुल नीरुतो(न)सुर
कान्तजु(डा) हरि सेव सेयगान्

17. इटु वलॆ पलिकि(यू)र(कु)न्न प्रह्लादुनि
जूचि श्री हरि पलुकुन(दॆ)ट्टु(ल)निन -

मुन्दटि भक्तुडु नी(व)नि
मुन्दरने ख्यातिगानु मोदमुतोडन्
अन्दरु पल्कग जेसिति-
(नि)न्दुन नी कन्न भक्तु(लॆ)व्वरु गलरे

18. इव्विधम्बुन पलिकिन श्रीमन्नारायणुनि
जूचि इदि समय(म)नुचु तॆलिसि
पलुकुन(दॆ)ट्टु(ल)निन -

स्वर्ण म(या)म्बर गी-वर वर्ण
अभय हस्त मत्त वारण शरण
आकर्णिम्पुमु ना मनवि सुपर्णुनि वलॆ
भक्ति(नि)म्मु पदिमारुलुकुन्

19. इटु वलॆ वैनतेयुनि वलॆ
परिचारक भक्ति(नि)(व्वम)निन
प्रह्लादुनि जूचि श्रीमन्नारायाणुण्डु
पलुकुन(दॆ)ट्टु(ल)निन -

अज श(क्रा)दु(लॆ)रुङ्गनि निज पद
भजनम्बु तॆलिसि निच्चय(म)नुचुन्
गज वरदुडु योचिञ्चि सहजमुन
प्रह्लादु जूचि(य)मरग पलिकॆन् -

सरि समानमु निन्नु सल्पङ्ग पूनिन
परिचारकमु सेयु ब्रतुकु(ये)ल
नेर्पैन दृढ भक्ति ने(नॆ)रुङ्गग लेक-
(यॆ)न्नगा(नी) निज(म्बॆ)न्दु लेदु

नलुव(यि)न्द्रुनि(कै)न ना दिव्य रूपम्बु
कन दूरमै(यु)ण्डु कानि धरनु
नी स्नेह रज्जुचे निण्डारु तगिलि ने
नीकु वश्युड(नै)ति निर्म(ला)त्म

सत्त्व गुण भक्ति(कि)पुडु ने साक्षि काद
नीवु पलुमारु(न)डुगङ्ग नीति कादु
अन्यमै(न)ट्टि अधिकार(म)डु(गव)य्य
ख्याति मीरङ्ग(नॊ)सगॆद प्रीतितोनु

सनकादयः - राजन् पति गुरुरयम्

20. ईलागुन पलिकिन श्रीमन्नारायणुनि
जूचि प्रह्लादुण्डु पलुकुन(दॆ)ट्टु(ल)निन -

ध(र्मा)र्थ काम मोक्षमु
भ(र्मा)म्बर तनकु कलुगु भक्तियु वलॆने
शर्मम्बु(लॆ)ल्ल दॊरकुनु
निर्मलमगु भक्ति(नि)म्मु निन्ने कॊलुतुन्

mukunda mAlA stOtra - Verse 5

21. (ना)स्था धर्मे न वसु निचये
(नै)व का(मो)पभोगे
यद्यद्भव्यम् भवतु भगवन्
पूर्व क(र्मा)नुरूपम्

एतत् प्रार्थ्यम् मम बहुमतम्
जन्म ज(न्मा)न्त(रे)पि
त्वद्पा(दा)म्भोरुह युग गता
निश्चला भक्तिरस्तु

22. तिरुग प्रह्लाद स्वामि पलुकुन(दॆ)ट्टु(ल)निन -

तॆगनाडु माट(लॆ)न्दुकु
नग धर सरि वारिलोन नगुबाटु गदा
वग(लॆ)ल्ल जूपि नायॆड
पग सेयुट(के)मि फलमु भ(क्ता)धीना

ना लोनि जालि तॆलिसियु-
(नी)लागु परीक्ष सेय(ने)ल मेला
चाला धर्ममु का(दि)क
पालिञ्चुर वेग नन्नु भावज जनका

ईलागुन प्रह्लादुण्डु अत्यन्त जालिचे श्री हरिनि
जूचि मरियु पलुकुन(दॆ)ट्टु(ल)निन -

kRti 'rAmAbhirAma raghu rAma' -

23. इव्विधम्बुन पलिकिन
प्रह्लादुनि(यॊ)क्क अन्तर भक्ति
मार्गमुनु तॆलियुटकै
श्री हरि पलुकुनदि(यॆ)ट्टु(ल)निन -

गौरव(म)नि लाघव(म)नि
सारॆकु(नॆ)ञ्चॆडि नडत सम्मतिगाने
वारमु सममै नडिचॆडि
वारिनि ने(नॆ)रुग जाल वसुधा स्थलिलोन्

आ भारा(ती)शु(कै)न सदा
भेद बुद्धि(नॊ)ल्ल त(त्त्वा)नुभव(म्बे)
भक्ति चित्त युतमो-
(या) भक्तिकि कट्टु पडुचु(न)तडे नेनुन्

24. इव्विधम्बुन पलिकिन श्री हरिनि जूचि प्रह्लादुण्डु
तन(य)न्त(रा)नुभवम्बु तॆलिय जेयुन(दॆ)ट्टु(ल)निन -

अन्दरि लोपल नीवै न(न्दा)र्चित
नादु मनसु नळिन द(ळा)क्ष
मुन्दु(नॆ)रुङ्गग लेदा सुन्दर
लो(को)पकार सुद्दुलु गाकुन्

kRti 'daya rAni' -

25. सनकादयः - पदि पदिकम्

ईलागुन (स्वा)नुभवमु तॆलिपिन
प्रह्लादुनि जूचि अन्त(रा)न्तर
मर्ममुलु तॆलिय वलयुटकै
श्री हरि पलुकुन(दॆ)टु(ल)निन -

पन्तमु साधिम्प पलिकॆदवु कानि
अन्तकु ने पात्रु(ड)नि ऎञ्च वलदु
वॆन्न(व)ण्टि मनसु वि(श्वा)त्मकुण्डु
अन्न नी(वॆ)रुगवा असु(रे)श तनय

अब्बब्ब नी(यॊ)क्क अन्तरङ्गमुनु
कॊब्बुन तॆलियङ्ग कूड ले(दि)कनु
बालक नी लोनि भाव(मि)(ट्ल)नुचु
ई लोकुलकु नीवु(यॆ)रिगिम्पु(मि)पुडु

26. ईलागुन श्रीमन्नारायाणु(ण्ड)नगा
विनि इक तीर(द)नि
प्रह्लादुण्डु तन मनो-भावम्बु-
(नॆ)रिगिम्प जेयु मार्ग(म्बॆ)ट्टु(ल)निन -

सारॆ सारॆकु ना मनो-रथम्बुलनु
नीरज लोचन निजमुगा विनुमु
पङ्कजमुल(कॆ)ल्ल भानु चन्दमुन
इङ्कनु कलुवल(कि)न्दु चन्दमुन

मानीयौ मगुवकु मगनि चन्दमुन
दीन ज(ना)वन देव दे(वे)श
तनकु नी(व)टु कादा धर सुता रमण
मनसिज लावण्य मञ्जुळ वदन

वलचुचु ने(नॊ)क्क वर(म)डिगॆ(द)य्य
सललित गुण बृन्द साधु हृत्सदन
परम पावन नाम पा(पौ)घ शमन
करुणनु दय जेसि काववे कृष्णा

kRti 'daya sEyavayya' -

27. ईलागुन सीता भक्ति(निव्वम)नुचु
प्रह्लादुण्डु श्री हरिनि जूचि तन मदिलो-
(नी)श्वरुण्डु मा(ना)भिमानम्बु लेनि पर
वस्तु(व)नि तॆलिसि शपथम्बु चेयुनदि(यॆ)ट्टु(ल)निन -

वेडॆद म्रॊक्कॆद ननु
तॆगनाडक शपथम्बु विनुमु नारद
गुरु(वा) ना(डु)पदेशिञ्चिनदे
पोडिमिगा सत्य(मै)न पोराडकुरा

ईलागु पलुकुचु तिरुगा प्रह्लादुण्डु तल्लिनि
कनु पुत्रुनि वलॆ(नु)ल्लमु(ना)नन्द(म)न्दि
ओहो(य)नुचुन् झल्लनु तनुतो हरि पद
पल्लवमुल व्राल हरियु बाहुन पट्टॆन्

सनकादयः - भ(वा)ब्धिमन्ति

Lord Yields to Wishes of prahlAda

28. इव्विधम्बुन पा(दा)क्रान्तुडैन परम
भागव(ता)ग्रेसरुण्डु भक्त वारिधि
चन्द्रुण्डुनु परवशुण्डु(न)गु
प्रह्लादुनि जूचि श्रीमन्नारायण मूर्ति
एमि सेयु(चु)न्ना(ड)निन -

पङ्कज नेत्रुडु भक्त
वशङ्करु(डा)(द्य)न्त रहित शा(न्ता)कारुण्डु
अङ्कमुन(नु)ञ्चि प्रेमनु
कङ्कणमुलु घल्ल(न)ङ्ग कौगिट जेर्चॆन्

सनकादयः -
यदिहास्य प्रियाख्यातुर्न कुर्मि सदृशं प्रियं ।
एष सर्वस्व भूतस्तु परिष्वङ्गो हनूमतः ।।

29. अन्तट श्री हरि प्रह्लादुनि परीक्षिञ्चि
पलुकुन(दॆ)ट्टु(ल)निन -

ज्ञानमु वैराग्यमु विज्ञानमु
सद्भक्ति सममुगानु भवु(न)ने
काननु मुल्लोकमुलो मान्युनि
निनु कण्टि नी समान(म्बॆ)वरे

वि(नवो)यि प्रह्लाद विम(ला)न्तरङ्ग
विन कोरि नी पल्कु विवरम्बुगानु
छलमुन वादम्बु सल्पिति(नि)पुडु
सललित मतु(डै)ति सन्तोषि(नै)ति

नी कोर्कॆ(लॆ)ल्लनु निजमुग कल्गु
ने कोरु पनु(लॆ)ल्ल नॆरवेरु(नि)पुडु
सुखमुन वर्धिल्लु सुर वैरि तनय
अखि(ला)ण्डमुल(ने)लुमा चन्द्र सूर्य

स्थायिगा विलसिल्लु सानन्दमुगनु
हायिगा(नु)ण्डु नी(वा)रोग्यमुननु

30. इटु वलॆ तन (स्वा)भीष्टमुल(नॊ)सङ्गिन
भक्त प(रा)धीनुनि परम पुरुषुनि
च(रा)चर रूपुनि शङ्ख च(क्रा)ङ्कित
आजानु चतुर्बाहुनि पुण्डरी(का)य(ता)क्षुनि

पुराण पुरुषुनि शर(णा)गत वत्सलुनि
जगन्मोह(ना)कारुनि दिव्य तेजो-मयुनि
दिव्य पी(ता)म्बर वन माला धारुनि
आदि म(ध्या)न्त रहितुनि अखिल जगत्पूज्युनि

आत्मारामुण्डगु श्रीमन्नारायण मूर्तिनि
प्रह्लादुण्डु षोड(शो)पचारमुलचे
पूजिञ्चुचु ब्र(ह्मा)नन्द
परवशुडै पलुकुनदि(यॆ)ट्टु(ल)निन -

kRti 'AnandamAnanda' -

mangaLam

31. ईलागुन परवशुण्डै पाडुचु
मङ्गळमु पाडुन(दॆ)ट्टु(ल)निन -

kRti 'jaya mangaLam -' -

Back

Tamil


க,ச,ட,த,ப - 2-ख छ ठ थ फ; 3-ग ड द ब; 4-घ झ ढ ध भ
(ச3 - ஜ)
ஸ1 श - शिव - சிவன்
ரு2 ऋ - कृप - கிருபை
English Devanagari Tamil-Gist Telugu Kannada Malayalam 
Conversation between Lord and prahlAda

1. அந்தட ப்3ரஹ்(மா)னந்த3 ஜலதி4லோ(னோ)லலாடு3(சு)ன்ன
ப்ரஹ்லாது3னி ஜூசி அதனி சித்த ஸு1த்3தி4 லோகுலகு
தெலிய ஜேயுடகை தலசி நிஜ ப4க்த ஜன ஸம்பா4ஷண-
(ம)ந்து3(னா)ஸ க3லவாடை3 ஸ்ரீமந்நாராயண மூர்தி
பலுகுனதி3(யெ)ட்டு(ல)னின -

அரஸிக ஸம்பா4ஷணதோ
ரஸிக ஜனேஷு வாக்கலஹம் ஸ்1ரேய:

தலபுன மோக்ஷது3(ட3)கு3சுனு
வெலுவடிகா3 ஸு1த்3தி4 கலிகி3 வேடு3ககா3னே
தெலியனு லோகுல(கெ)ல்லனு
செலரேகு3சு வாது3லாட3 சக்ரியு தலசென்

ஸ்ரீ ஹரி ப்ரஹ்லாது3னி ஜூசி பலுகு
வாக்யம்(பெ3)ட்டு(ல)னின -

எப்புடு3 பூர்ண காமி ஸுமி
ஹெச்சுக3 வேல்புல(கா)தி3 மூலமை
செப்ப தரம்பு3 காது3 தன
சேதன ஜன்மமு(லே) மதக்3ஞுலோ

கொ3ப்ப தபம்(பொ3)னர்சுசு
கோர்கெல(னி)ம்மன ஸந்தஸில்லுசுன்
தப்பக3(னி)த்து ஸம்பது3லு
தா3னவ புத்ர வரம்பு3(ல)ந்து3கோ

பின்னர், பேரானந்தக் கடலில் களித்திருக்கும்
பிரகலாதனை நோக்கி, அவனுடைய உள்ளத் தூய்மை உலகோருக்குத்
தெரியச் செய்வதற்கு எண்ணி, உண்மையான பக்தனுடன் உரையாடலில்
ஆசை கொண்டவனாக ஸ்ரீமந்நாராயண மூர்த்தி
கூறுவதெங்ஙனமெனின் -

(பின்னணியில்)
ரசனையற்றவனுடன் உரையாடுதலைக்காட்டிலும்
ரசிக மக்களுடன் வாய்ச்சண்டை மேலாம்.

நினைத்தவுடன் மோக்ஷமளிப்பவனாகியும்,
வெளிப்படையாக விளக்கம் ஏற்பட்டு, வேடிக்கையாகவே
உலகோருக்கெல்லாம் தெரிவதற்கு,
(பிரகலாதனை) தூண்டிவிட்டு வாதாட சக்கிரமேந்துவோன் (அரி) நினைத்தான்

ஸ்ரீ ஹரி, பிரகலாதனை நோக்கி உரைக்கும்
சொற்கள் எங்ஙனமெனின் -

எவ்வமயமும் இச்சை யாவும் நிறைவேறப்பெற்றவன் நானன்றோ?
(நான்) கடவுளர்க்கு ஆதிமூலமாகி, உயர்வாகக்
கூற இயலாது, என்னால்
எடுக்கப்பட்ட அவதாரங்கள். எவரோ

பெருந்தவமியற்றி
கோரிக்கைகளை வேண்ட, மகிழ்வுடன்,
தவறாது வழங்குவேன், செல்வங்களை.
அசுரர் மகனே! வரங்கள் பெற்றுக்கொள்வாய்.

2. ஈலாகு3ன ஸ்ரீமந்நாராயுணுண்டு3 ப்ரஹ்லாது3னி ஜூசி
காம்ய வரமு(ல)ந்து3கொம்(ம)னின வார்தலு வினி ஸஹிம்பக
எது3ரு பலுகுனதி3(யெ)ட்டு(ல)னின -

ஆ நாடி தா3ஹ(மெ)ல்லனு
நே(னா)ர்சக3 நின்னு ஜூசி நேர்புன மதி3லோ
பானகபு புல்ல ரீதினி
ஹீனம்ப3கு3 வார்த பலுக(னி)தி3 ஸமயம்பா3

ஸத3(யா)மர தருவுனு கனி
முத3முன பொல்(ல)டு33 போவு மூடு4ண்டு33லடா3
மொத3லைன வேல்பு(லெ)ருக3னி
பத3முல கனி விடு3வ ஜால பதி3மாருலகுன்

இவ்வித4ம்பு3ன பலிகி திருக3 ஸ்ரீ ஹரினி ஜூசி
பலுகு(டெ)ட்டு(ல)னின -

ஸ்வல்பமு(ல)டு33னு ஜூசுட
கல்(பா)ந்தரமைன த்ரு2ப்தி கா(த3)ய மதி3லோ
கல்பன சாலு பி3லேஸ1
தல்(பா)மர வினுத ப்3ரோவு தாளனு நேனு

இங்ஙனம், ஸ்ரீமந்நாராயணன் பிரகலாதனை நோக்கி,
'விரும்பும் வரங்களைப் பெற்றுக்கொள்' எனும் சொற்களைக் கேட்டு, பொறுக்காது,
எதிருரைப்பதெங்ஙனமெனின் -

அன்றைய தாகங்களையெல்லாம்
நான் ஆற்றுவதற்கு உன்னைக் கண்டது. (நீ) திறமையுடன், உள்ளத்தினில்.
பானகத்தில் துரும்பு போன்று,
ஈனமான சொல் பகர்தற்கிது சமயமா?

தயையுடையவனே! வானோர் தருவினைக் (கற்பகம்) கண்டு,
களிப்புடன், பதர் வேண்டப்போகும் மூடன் உண்டா?
முதன்மையான கடவுளர் அறியாத
திருவடிகளைக் கண்டு, விடமாட்டேன் என்றைக்கும்.

இங்ஙனம் உரைத்து, திரும்பவும், ஸ்ரீ ஹரியினை நோக்கிக்
கூறுவதெங்ஙனமெனின் -

சிறிது வேண்ட எண்ணுதல்,
கற்பங்கள் கழிந்தாலும் நிறைவுண்டாகாதய்யா. உள்ளத்தினில்
கற்பனைகள் போதும். புற்றிலுறைவோன் (அரவு)
அணையோனே! வானோர் போற்றுவோனே! காப்பாய், தாளேன், நான்.

கற்பம் - பிரமனின் ஆயுட்காலம்

kRti 'nannu brOvakanu' -

3. ஈலாகு3ன பலிகின ப்ரஹ்லாது3னி
ஜூசி த்3ரு244க்தி க3
மனஸ்ஸுனு ஸோ1தி4ஞ்சுடகை
ஸ்ரீ ஹரி பலுகு(டெ)ட்டு(ல)னின -

நாயெட3(னா)ஸ கானி பதி3 நாலுகு3
லோகமு(லெ)ல்ல ஸத்யமே
நீயெட3 ப்ரேம கொண்டினி இதி3
நிச்சயமே நனு ஜூசி லப்34-

(மே)(மா)யெனு(னே)தி3(யே)(த3)னக
மர்த்யுலு லே(த3)ன நீவு நவ்வரா
சாயகு கீர்தி காது3 மனஸாரக3-
(னி)த்து வரம்பு3(ல)ந்து3கோ3

இவ்வித4ம்பு3ன ப்ரஹ்லாது3னி
மோஹிம்ப ஜேயுடகை ஸ்ரீ ஹரி
திருக3 பலுகுனதி3(யெ)ட்டு(ல)னின -

எட3 லேனி ப்ரேம கொண்டினி
கடு34க்தியு நீகு க3லது33ல(த3)னி தானே
அடி3யாஸ ஜூபி ப4வமுன
வடி3கா3 மோஹிம்ப ஜேயு வார்தலு பலிகென்

இங்ஙனம் உரைத்த பிரகலாதனை
நோக்கி, திடமான பக்தியுடைய
உள்ளத்தினை சோதிப்பதற்கு,
ஸ்ரீ ஹரி கூறுவதெங்ஙனமெனின் -

"(உனக்கு) என்னிடம் ஆசையாகிலும், பதிநான்கு
உலகங்கள் யாவும் உண்மையே.
உன்னிடம் அன்பு கொண்டேன். இது
நிச்சயமே. என்னைக் கண்டு, 'அடைந்தது

என்னவாயிற்று' என்று மனிதர் கேட்க,
'ஏதுமில்லை' என்று நீ சொன்னால் நகைக்கமாட்டரா?
எனது புகழுக்கு ஒவ்வாது. மனதார
அருள்வேன். வரங்கள் பெற்றுக்கொள்வாய்."

இவ்விதம், பிரகலாதனை
மோகிக்கச் செய்வதற்கு, ஸ்ரீ ஹரி
திரும்பவும் உரைப்பதெங்ஙனமெனின் -

"இடையறாத அன்பு கொண்டேன்.
தீவிரமான பக்தியும் உனக்கு உண்டு உண்டு" என, தானே
வீணாசை காட்டி, உலகத்தினில்,
விரைவாக மோகிக்கச் செய்யும் சொற்களை உரைத்தான்

kRti 'aDugu varamula' -

4. ஸனகாத3ய: - மாயா மோஹகரீ

இடு வலெ வஞ்சனகா3 பலிகின
ப்ரபஞ்ச நாது2னி பலுகுலு
வினி ஸைரிம்பக ப்ரஹ்லாத3
ஸ்வாமி பலுகுனதி3(யெ)ட்டு(ல)னின -

பாமருலகு பலுகுமு மரி ஸாமர்த்2யமு-
(லெ)ல்ல நீவு ஸாக3ர ஸ1யனா
நே மருவனு சரணம்பு3லு நா மனஸுகு
ஸொம்மு நீவு நளின த3(ளா)க்ஷ

இடு வலெ பலிகி திருக3 ஸ்ரீ ஹரினி ஜூசி
பலுகுனதி3(யெ)ட்டு(ல)னின -

சனகாதியர் - பின்னணியில் -
மாயை மோகிக்கச் செய்வது.

இங்ஙனம், வஞ்சனையாக உரைத்த
உலகத் தலைவனின் (அரி) சொற்களைக்
கேட்டு, பொறுக்காது, பிரகலாத
சுவாமி உரைப்பதெங்ஙனமெனின் -

அறியாதவருக்குக் கூறுவீர்; மேலும் உமது திறமைகளை
எல்லாம் காட்டுவீர், நீர். கடலில் துயில்வோனே!
நான் மறக்கமாட்டேன், உமது திருவடிகளை. எனது மனதிற்குச்
செல்வம், நீ. தாமரையிதழ்க் கண்ணா!

இங்ஙனம் உரைத்து, ஸ்ரீ ஹரியினை நோக்கி,
உரைப்பதெங்ஙனமெனின் -

kRti 'vArija nayana' -

5. ஏ பாடி ப4வ ஸுக2ம்பு3லு
நீ பாத3 ஸரோஜ ப4க்தி நிஜமுக3(னி)ம்மா
காபாடு3 நீது34க்துல
வ்யாபாரமு ஸேய லேக வேஸாரிதினா

இவ்வித4ம்பு3ன ஸகலமைன ஐஹிக போ4(கா3)து3ல(ய)ந்து3
நிஸ்ப்ரு2ஹ பா4வம்பு3ன பலிகி மரியு(னா)த்ம ஞா(னா)னாந்த3-
மயுண்ட3கு3 ப்ரஹ்லாது3ண்டு3 ஸ்ரீ ஹரினி ஜூசி
பலுகு(டெ)ட்டு(ல)னின -

தோபிக சேதனு வெலிகெ3டி3
ஈ பஞ்(சா)த்மகபு மேனு(னீ) லோகம்பு3ன்
ப்ராபனு கொனதே3 மதி3 நீ
காபட்யமு(லெ)ல்ல தெலுஸு கத3லனு ஸும்மீ

எம்மாத்திரம், உலக சுகங்கள்?
உனது திருவடிக் கமலங்களின் பக்தியினை உண்மையாக அருள்வாய்.
காப்பாய். உனது பக்தர்களைப் போன்று
நடக்காது துயருற்றேனா?

இவ்விதமாக, அனைத்து உலக இன்பங்களில்,
பற்றற்ற தன்மையினை உரைத்து, மேலும், ஆன்ம ஞான ஆனந்த
மயமாயுள்ள பிரகலாதன், ஸ்ரீ ஹரியினை நோக்கி
உரைப்பதெங்ஙனமெனின் -

"வெளித்தோற்றமாக விளங்கும்,
இந்த ஐம்பூதங்களாலான உடலினை, இவ்வுலகினில்
வளர்க்க வொண்ணாதே (எனது) மனது. உனது
கபடங்களெல்லாம் அறிவேன். அசையமாட்டேன் அன்றோ?"

உனது பக்தர்களைப் போன்று - முந்தைய பாடலில், அர்ஜுனன்
மற்றும் சுக்கிரீவனைப் பற்றிக் கூறியுள்ளதைக் குறிக்கும்.

kRti 'tanalOnE dhyAninci' -

6. இவ்வித4ம்பு3ன ப்3ரஹ்ம ஞான நிஷ்டு2டை3
பலிகின ப்ரஹ்லாது3னி ஜூசி
பர ப்3ரஹ்மமைன ஸ்ரீமந்நாராயாண மூர்தி
பலுகுனதி3(யெ)டு(ல)னின -

மாயா தே3(ஹா)பி4மானம்பு3ல ஜயிஞ்சி
வர்தி4ல்லு(ன)ட்டி நீவண்டி வானி
கனி(ய)பீ4ஷ்டமு(லி)ச்சி கருணதோ பு4வி
சக்ரவர்திகா3 ஜேஸி நே வரமு(லி)த்து

ஸ்வல்பமை(ன)ட்டி(யா) ஸ்வர்க3 போ43முலகை
பு4விலோன ஜப தபம்பு3ல(னொ)னர்சு
காம்(யா)ர்து2லகு நேனு கலனைன கா(னெ)து3ர்பட3னு
பாமருல(கே) பாடி வினுமு

பா3ல ஸததம்பு3(னீ) ராஜ்ய பாலனம்பு3
ஸல்பகா3 ஜூசின கானி ஸ1மன காது3
கொம்மு நீ ஹ்ரு2த்3-க3தம்பை3ன கோர்கெ(லெ)ல்ல
ஸ்வஸ்த2 சித்துண்ட3வை(யு)ண்டு3 ஸ்வ-புரமந்து3

இவ்விதமாக, பிரம்ம ஞானத்தில் நிலைப்பவனாகி,
உரைத்த, பிரகலாதனை நோக்கி,
பரம்பொருளாகிய, ஸ்ரீமந்நாராயண மூர்த்தி,
உரைப்பதெங்ஙனமெனின் -

"மாயமாகிய உடலின் பற்றினை வென்று,
செழித்திருக்கும், அத்தகைய உன்னைப் போன்றவனைக்
கண்டு, விருப்பங்களை அளித்து, கருணையுடன், புவியில்
பேரரசனாகச் செய்து, நான் வரமளிப்பேன்.

சிறியதான, அந்த வானுலக இன்பங்களுக்காக
புவியில், ஜெப, தவங்கள் இயற்றும்,
இச்சை நோக்குடையோருக்கு, நான் கனவிலும் எதிர்ப்படேன்.
அறியாதவர்கள் எம்மாத்திரம்? கேளாய்.

சிறுவா! என்றென்றைக்கும், இந்த அரசினை, நீ ஆட்சி
செய்யக் கண்டாலன்றி, எனது உள்ளம் ஆறாது.
பெறுவாய், உனது உள்ளம் விழையும் கோரிக்கைகளையெல்லாம்.
நலமான உள்ளத்தினாக இருப்பாய், உனது ஊரில்."

7. ஜக3தீ3ஸ்1வருண்டு3 திருகா3 பலுகுனதி3(யெ)டு(ல)னின -

4வ ஸுக2ம்பு3லு(கா)ஸ படு3சு(னீ) த4ரலோன
நவ ஜப த்4யான பூ(ஜா)தி3 கர்மமுல-
(னொ)னரிஞ்சுசுனு அக்3னி(னொ)க கால நிலிசி
4ன வேஷமுல தா3ல்சி கா(ன)ந்து3 ஜனுல

கன(னா)ஸகொன(த3)ய்ய கடு3 பூ4தமைன
தனகு வாரிகி மஞ்சி தனமு(யெ)ன்னடிகி
நிர்மல சித்துலை நிகி2லக்3ஞுலைன
4ர்ம கர்(மா)து3ல தப்பி லயிஞ்சி

தே3(ஹா)ஸ விடி3 விதே3ஹுலை(ன)ட்டி
ஸோஹம்(ப3)னுசு மதி3 ஸொம்பு மீரங்க3
ப்ரப3லுதா3 நீவண்டி ப்3ரஹ்ம நிஷ்டு2லகு
தெப3கு பலுக க3டி3 தே3(ரெ)து3ர்படு3சு-

(வ)லஸி(யொ)ல்லனி வரமு வருஸகா3(னொ)ஸகி3-
(யி)லனு தை3த்யுலனு பட்டி(யி)புடு3 நே து3னிமி-
(யெ)ல்ல காலமு பூ4மி(னே)லகா3 ஜேது
கொல்லகா3 வரமு சேகொனுமு ப்ரஹ்லாத3

ஜகதீசுவரன், திரும்பவும் உரைப்பதெங்ஙனமெனின் -

"உலக சுகங்களுக்கு ஆசைப்பட்டு, இந்தப் புவியில்
புது ஜெப, தியானம், பூஜை முதலிய கருமங்களை
இயற்றி, நெருப்பினில், ஓர் காலில் நின்று,
பெரும் வேடங்களை அணிந்து, அடவிக்குச் செல்வோரை
காண ஆசைகொள்ளாதய்யா."

(பெரும் பூதங்களாகிலும்,
தனக்கு, அவர்க்கு நல்லதனம் என்றைக்கு
தூய உள்ளத்தினராகி, உலகினையறிந்தோராகிய,
தருமம், கருமங்கள் ஆகியவற்றிலிருந்து தப்பி, லயித்து,
உடற்பற்றினை விட்டு, உடலற்றோராகி, அத்தகைய
ஸோஹம் என, அகமகிழ்ச்சி மீர,
பிரபலமானோர்தான், உன்னைப் போன்று, பிரமத்தில் நிலைப்போருக்கு,
அனைத்தும் உரைக்க, கடைத்தேற, எதிர்ப்பட்டு, அலைந்து),

(மேலே கொடுக்கப்பட்டுள்ள பகுதியின் பொருள் சரிவர விளங்கவில்லை)

(நீ) விரும்பாத வரங்களை வரிசையாக அளித்து,
புவியில், அசுரர்களைப் பிடித்து, நான் புடைத்து,
என்றென்றைக்கும், புவியினை ஆளச்செய்வேன்
கொள்ளையாக வரங்களைப் பெறுவாய், பிரகலாதா.

8. ஈலாகு3ன தன த3யகு பாத்ரு(ட3)னி-
(யெ)ஞ்சக நிர்த3யுனி வலனே
பலிகின ஸ்ரீ ஹரினி ஜூசி ப்ரஹ்லாது3டு3-
(ய)த்யந்த தீ3னுடை3 ஆனந்த3

பா3ஷ்ப தா4ரா ஸிக்த கபோலுண்டை3
பலுகுனதி3(யெ)டு(ல)னின -

தீ3(னா)ர்தி ப4ஞ்ஜனுண்(ட3)னி-
(யா) நாடே3 கீர்தி நீகு(ன)ப்3பெ3னு கத3வே
நீ நோமு ஸேயு வா(ட3)னி
ஸ்ரீ நாயக நாது3பைனி சிந்தயு லேதே3

ப்ரஹ்லாத3 ஸ்வாமி திருகா3 பலுகுன(தெ3)டு(ல)னின -

கத்3(த3)னி நம்மின ப4க்துல
பத்3து3ன கனி நீது3 மனஸு பாக3ம்(ப3)கு3னே
ஸத்தயுட3(வை)தி(வை)னனு
ஸத்33ன்னபு மீதி3 வென்ன சந்து3ரு(ட3வு)னே

வஞ்சன ஸேயகு நாயெட3
கொஞ்சதனம்(ப3)தி3யு நீகு கோத3ண்ட34ரா
மஞ்சிதி3 நீ நட3தலு
வர்ணிஞ்செத3 வினு நிர்ம(லா)த்ம நீரஜ நயனா

ஈலாகு3ன ஸ்ரீ ஹரி கு3(ணா)னுப4வம்பு3லனு
ப்ரஹ்லாது3ண்டு3 வர்ணிஞ்சுனதி3(யெ)ட்டு(ல)னின -

இங்ஙனம், தனது தயையினுக்குத் தக்கவனென
எண்ணாது, தயையற்றவன் போன்று
உரைத்த, ஸ்ரீ ஹரியினை நோக்கி, பிரகலாதன்,
மிக்கு எளியோனாக, ஆனந்தக்

கண்ணீர் கன்னங்களில் பெருக்கெடுக்க,
உரைப்பதெங்ஙனமெனின் -

"எளியோரின் துயர் களைவோன் என,
அன்றே புகழ் உனக்குக் கிடைத்தது அன்றோ?
உனது நோன்பு நோற்பவன் என,
மா மணாளா! என்மீது எண்ணமில்லையே."

பிரகலாத சுவாமி, திரும்பவும் உரைப்பதெங்ஙனமெனின் -

"இறைவன் உண்டென நம்பிய பக்தர்களை,
முறையாகக் கண்டு, உனதுள்ளம் (வெல்லப்) பாகமாகுமே.
உள்ளவன் நீயாகினாய். ஆயினும்,
பழைய சோற்றின் மீதான வெண்ணை, சந்திரனாகுமா?

வஞ்சனை செய்யாதே என்னிடம்.
சிறுமை அஃதுனக்கு, கோதண்டம் ஏந்துவோனே!
நல்லது. உனது நடத்தைகளை
வருணிப்பேன், கேளாய், தூய உள்ளத்தோனே! கமலக் கண்ணா!

இங்ஙனம், ஸ்ரீ ஹரியின் குண அனுபவங்களை,
பிரகலாதன் வருணிப்பது எங்ஙனமெனின் -

பழைய சோற்றின் மீதான வெண்ணை, சந்திரனாகுமா?
இந்த உவமையின் பொருள் சரிவர விளங்கவில்லை.

kRti 'O rAma rAma sarvOnnata' -

9. இவ்வித4ம்பு3ன கனுலு கலங்க33(ன)ந்தரங்க3மு கரங்க33
பலிகின ப்ரஹ்லாது3னி ஜூசி கபடபு சிரு நவ்(வெ)லய
ஸ்ரீ ஹரி பலுகுன(தெ3)ட்டு(ல)னின -

கபடபு நவ்வுகா3னு சிர காலமு(லி)ந்த்3ரிய நிக்3ரஹம்பு3சே
தப(மொ)னரிஞ்சு வாரலகு தப்பது3 போ43மு(லி)ந்த்3ர ஸௌக்2யமுல்
அபரிமி(தா)பத3ல் மதி3னி(னா)ர்சுசு தை4ர்யமு ஸேயு நீது3பை
க்ரு2ப க3லவாட3(னை)தி ப3ஹு கீர்திக3 ஸம்பத3(லீ)க தீருனே

திருக3 ஸ்ரீ ஹரி கபட வாக்யமுலு
பலுகுன(தெ3)ட்டு(ல)னின -

நீ(கொ)க மர்மமு தெல்பெத3
லோகுல(க)ருதை3ன நிது4ல லோகுவ ஸேதுன்
சேகொனுமு சனத3 தூ3ரமு
நாது3 கோர்கெலு நாது3 பனுலு நானா வித4முல்

இவ்விதமாக, கண்கள் கலங்க, உள்ளம் உருக,
உரைத்த பிரகலாதனை நோக்கி, கபடமான புன்னகை திகழ,
ஸ்ரீ ஹரி உரைப்பதெங்ஙனமெனின் -

கபடமான புன்னகையுடன், "பல காலம், புலனடக்கத்துடன்,
தவமியற்றுவோருக்கு, தப்பாது இன்பங்களும், இந்திர சௌக்கியங்களும்.
எண்ணற்ற துன்பங்களை, உள்ளத்தினில் தணித்து, தைரியமாக இருக்கும் உன்மீது
கிருபையுடவனாகினேன். மிக்கு கீர்த்தியுடன் செல்வங்களை அளிக்காமல் தீராது."

திரும்பவும் ஸ்ரீ ஹரி கபடச் சொற்களை
உரைப்பதெங்ஙனமெனின் -

"உனக்கொரு மருமம் கூறுவேன்.
உலகோருக்கு அரிதான நிதிகளை, உன்னைப் பணியச் செய்வேன்.
பெற்றுக்கொள்வாய். நான் போகவேண்டும் வெகுதூரம்.
எனது கோரிக்கைகளும், எனது பணிகளும் பலவிதமாம்."

10. ஈலாகு3ன(னெ)ட3 பா3ய தலசி பலிகின
ஸ்ரீ ஹரி வாக்யமுலனு வினகா3னே ப்ரஹ்லாது3ண்டு3
அதி வ்யஸ(னா)க்ராந்துண்டை3 பலுகுன(தெ3)ட்டு(ல)னின -

சனவலெ(ன)னு வார்தலு வினி
கனுலனு பா3ஷ்பமுலு ராலக கடு3 து3:க2முதோ
வன ருஹ நயனுனி ஜூசுசு
3னு(ஜா)ர்ப4கு(ட3)லருகொன்ன த3ரி(யெ)ட்(ல)ன்னன் -

ஏ(யா)லி ஸுதுலகை எவரி பைகமுலகு-
(னா)யாஸமகு3 தபம்(ப3)மர ஜேஸிதினி
ஏ ஸ1த்ரு வர்கா3ல(கே) ராஜ்யமுல கோரி
ஆஸிஞ்சி நே தபம்(ப3)மர ஜேஸிதினி

ஏ தே3வதல கோரி(யே) ஜலம்பு3லலோன
ப்ராதே31 குக்ஷியை ப்ரார்திஞ்சுகொண்டி
ஏ ஆபத3லனு நே(னெ)ரிகி3 தாளிதினி
மாயா விலாஸ நா மதி3(னெ)ருக3 லேவா

வினு ஸுக2 து3:க2முல் விஸ்1வ(ம)ந்தயு
நினு வினா எவ்வரே நிகி2ல பா4வக்3
ந்யாயமா நீகு அன்(யா)பதே31முக3
பா3ய(னெ)ஞ்சுசு மாட பல்கிதி(வி)புடு3

தாளது3 ஈ மாட தாளதே3 மனஸு
வேள கா(தி3)தி3 வேத3 வேத்3ய ம்ரொக்கெத3னு

எட3 பா3ய தலசினாவு இக
விடு3வனு நா தண்ட்3ரி நினு வேமாரு மதி3லோ
ஜடி3யக நீ பத3 யுக3முல
கட3 ஸேயக கட்டி வேது தாளனு நேனுன்

இங்ஙனம், இடைபிரிய நினைத்து, உரைத்த
ஸ்ரீ ஹரியின் சொற்களைக் கேட்டவுடனே, பிரகலாதன்,
மிக்கு துயருற்றவனாகி உரைப்பதெங்ஙனமெனின் -

'போகவேண்டும்' என்ற சொற்களைக் கேட்டு,
கண்களில் நீர் சொரிய, மிக்கு துயரத்துடன்,
கமலக் கண்ணனை (அரி) நோக்கி,
அசுரர் மைந்தன் (பிரகலாதன்) அலறிய விதமென்னவெனின் -

எந்த மனைவி, மக்களுக்காக, யாருடைய பணத்திற்காக,
நான் உடலை வருத்தி தவம் நன்கு செய்தேன்?
எந்த பகைவர் கும்பலை எதிர்த்து, எந்த அரசினைக் கோரி,
ஆசைப்பட்டு, நான் தவம் நன்கு செய்தேன்?

எந்த கடவுளரைக் கோரி, எந்த நீர்நிலையினில்,
சாண் வயிற்றுக்காக, வேண்டிக்கொண்டேன்?
எந்த துன்பத்தினை, நான், தெரிந்து பொறுத்துக் கொண்டேன்?
திருவிளையாடல் புரிவோனே! எனதுள்ளத்தினை அறியாயோ?

கேளாய். சுக, துக்கங்களில், உலகமனைத்திலும்,
உன்னையன்றி எவரே? அனைவருள்ளங்களையும் அறிவோனே!
நியாயமா, உனக்கு? ஏதோ சாக்குக் கூறி,
பிரிய எண்ணும் சொல் சொன்னாய், இப்போது.

பொறுக்காது இந்த சொல், பொறுக்காதே உள்ளம்.
வேளையன்று இது. மறையுணர்வோனே! தொழுதேன்.

இடை பிரிய எண்ணியுள்ளாய். இனி
விடமாட்டேன், எனது தந்தையே! உன்னை. எப்போதும். உள்ளத்தினில்
அச்சமின்றி, உனது திருவடி இணையினை
எங்கும் போகாது கட்டிப்போடுவேன். பொறுக்கமாட்டேன் நான்.

kRti 'SrI rAma jaya rAma' -

11. அந்தட ப்ரஹ்லாத3 ஸ்வாமி தனலோ தானே ஸ்வ-ரூப(மெ)ரிங்கி3
அபரோக்ஷ ஸாக்ஷாத்கார(மை)(ன)ந்து3(ன)ஞான ஜனிதமைன
ஜாலி(னி)க ஜெந்த3(னே)ல(ன)னி தை4ர்(யா)னந்த3 ஜலதி4லோ-
(னீ)து3சு பலுகுன(தெ3)ட்டு(ல)னின -

இந்தடி பா4க்3யமு கல்க33 சிந்தலசே
சிக்க(னே)ல ஸ்ரீ ஹரி(ய)னுசுன்
அந்த: கரணம்பு3ன ஜக3(ம)ந்தயு
ஹரி மய(ம)(னெ)ஞ்சி அமரக3 பலிகென்

வென்ன(யு)ண்ட33 நேதி வெஸனம்பு3 பட3(னே)ல
அன்ன(மு)ண்ட33 ஜொன்ன(ய)ம்ப3(லே)ல
தல்(லு)ண்ட33 ஸுதுனகு தா3தி3 வெஸனம்(பே3)ல
தன்னு தா தெலிஸின தத்வ(மே)ல

வ்யாதி4 ஹீனுனகு வர வைத்3யுனி செலி(மே)ல
ஸ்வ-த4னம்பு3(லு)ண்ட3 பஞ்(சா)ங்க3(மே)ல
அன்னி நீ(வ)னு வானி(க)மர பே43ம்(பே3)ல
தீ4ருகு வைரிடி தி3கு3லு(யே)ல

நாது3 பா4வம்பு3 நீ(வெ)ஞ்சி நன்னு ப்3ரோவுமு
அன்ய(மா)ஸிம்ப லே(னி)க அப்ரமேய
நீவு நா(யொ)த்33(னு)ண்டே நிண்டு3 ஸுக2மு
க்ஷ்மா ஸு(தா)(தீ4)ஸ1 நீ கடாக்ஷம்பே3 சாலு

பின்னர், பிரகலாத சுவாமி, தன்னுள், தானே, சுய உருவினை அறிந்து,
(இறைவன்) நேரிடையாக, எதிரில் தோன்றியபின், அஞ்ஞானத்தில் பிறக்கும்
துயரமினி அடைவதேன் என, தைரியமெனும் ஆனந்தக் கடலில்
நீந்திக் கொண்டு உரைக்கலானான் -

'இத்தனைப் பேறு உண்டாக, கவலைகளில்
அகப்படுவதேன், ஸ்ரீ ஹரி?' என்று
தனதுள்ளத்தினில், உலகனைத்தும்
ஹரி மயமென எண்ணி, தக உரைத்தான் -

"வெண்ணையிருக்க, நெய்யினுக்குக் கவலைப் படுவதேன்?
சோறு இருக்க, வரகுக் கூழ் ஏன்?
தாயிருக்க, மகனுக்கு, தாதிக் கவலையேன்?
தன்னை, தான் தெரிந்தால், தத்துவமேன்?

நோயற்றவனுக்கு, நல் மருத்துவனின் நட்பேன்?
தனது செல்வமிருக்க, பஞ்சாங்கமேன்?
அனைத்தும் நீயென்பவனுக்கு, ஏதும் பேதமேன்?
தீரனுக்கு, பகைவனின் திகிலேன்?

எனதுள்ளத்தினை நீ தெரிந்து, என்னைக் காப்பாய்.
வேறு ஏதும் விரும்பேன் இனி, அளவிடற்கரியனே!
நீ என்னருகில் இருந்தால், நிறைய சுகமே.
புவி மகள் (சீதை) மணாளா! உனது கடைக்கண் நோக்கே போதும்."

சுய உருவு - ஆன்ம வடிவம்
பஞ்சாங்கம் ஏன் - ஜோதிடமேன் பார்க்க என.

kRti 'sarasI ruha nayana' -

12. இவ்வித4ம்பு3ன(ன)தி தை4ர்ய ப4க்தி க3ல பலுகுல பலிகின
ப்ரஹ்லாது3னி ஜூசி அத்யந்த த3யதோ அதனி நிஜ ப4க்தி
மார்க3ம்பு3 லோகுல(கெ)ல்ல தெலியுடகை ஸ்ரீ ஹரி
பலுகுன(தெ3)ட்டு(ல)னின -

நீ வத்33னு நே(னு)ண்ட33 நீவலனனு
ஸேயு(டே)மி நிர்மல சித்த
பா4வமு நாதோ தெல்புமு காவலஸின
கோர்கெ(லொ)ஸகி3 காபாடெ33னு

இவ்விதமாக, மிக்கு தைரியமும், பக்தியும் நிறை சொற்கள் உரைத்த
பிரகலாதனை நோக்கி, மிக்கு தயையுடன், அவனது உண்மையான பக்தி
மருமம் உலகோருக்கெல்லாம் தெரிவதற்காக, ஸ்ரீ ஹரி உரைத்தல் -

"உன்னருகில் நானிருப்பதனால், உன்னால்
செய்யப்படுவதென்ன? தூய சித்தத்தோனே!
உனது உள்ளப் பாங்கினை எனக்குத் தெரிவிப்பாய். வேண்டிய
கோரிக்கைகளை அளித்துக் காப்பேன்."

13. இடு வலெ ஸாத3ருண்டை3 பலிகின ஸ்ரீமந்நாராயண
மூர்தினி ஜூசி அத்யந்த ஸந்தோஷம்பு3ன(னா)னந்(தா3)ஸ்1ரு
பரிபூரித லோசனுண்டை33த்333 கண்டு2ண்(ட3)கு3சு
ப்ரஹ்லாத3 மூர்தி பலுகு(டெ)ட்டு(ல)னின -

என்னின நா கோர்கெலு வினு
பன்னுக3 நே ஸொம்மு பெட்டி பரிமளமுலசே
மின்னைன மேனு(ன)லது3சு
கன்னுலனே ஜூசி ஜூசி காலமு க3டு3துன்

இங்ஙனம், மிக்கு ஆதரவுடன் உரைத்த ஸ்ரீமந்நாராயண
மூர்த்தியினை நோக்கி, மிக்கு மகிழ்ச்சியுடன், ஆனந்தக் கண்ணீர்
நிறைந்த கண்களுடன், தழுதழுத்தக் குரலில்,
பிரகலாத மூர்த்தி உரைத்தல் -

"எண்ணிய எனது கோரிக்கைகளைக் கேளாய்.
நன்றாக, நான் உனக்கு நகைகள் அணிவித்து, பரிமளங்களினால்
ஒளிரும் உடலினில் பூசி,
கண்களினால் நோக்கி நோக்கியே காலத்தினைக் கழிப்பேன்."

kRti 'vaddayuNDEdE' -

14. இவ்வித4ம்பு3ன பலிகின பலுகுலு வினி
ஸ்ரீ ஹரி ப்ரஹ்லாது3னி
நிஜ ப4க்தி க3ல ஹ்ரு23ய மர்மம்பு3 தெலிய
பலுகுன(தெ3)ட்டு(ல)னின -

அங்க(மொ)ஸங்கி3தி(னா)ஸுர ஸ1ங்கல
வதி4யிந்து(ன)ண்டி ஸம்பத3(லொ)ஸகே3
இங்கா நா த3ய(யெ)ட்லா ஸங்கேதமு
தெல்பு ராத்ரி சர வர தனயா

இவ்விதமாக உரைத்த சொற்களைக் கேட்டு,
ஸ்ரீ ஹரி, பிரகலாதனின்
உண்மையான பக்தியுடைய உள்ளத்தின் மருமம் அறிய
உரைத்தல் -

"மடியினை அளித்தேன், அசுரர் மகனே! ஐயங்களை
நீக்கும் அத்தகைய செல்வங்களை அளித்தேன்.
மேலும் எனது தயை எப்படி? குறிப்பாகத்
தெரிவிப்பாய், இரவில் திரிவோரின் (அசுரர்) மேலான மகனே!"

செல்வங்கள் - இங்கு அறிவுச் செல்வத்தினைக் குறிக்கும்.

15. ஈலாகு3ன பலிகின ஸ்ரீ ஹரினி கனுகொ3னி ப்ரஹ்லாத3
ஸ்வாமி தன ஹ்ரு23ய க3தமகு3 ஸங்கேத(மெ)ரிகி3ஞ்சு
மார்க3ம்(பெ3)ட்டு(ல)னின -

தீர(த3)லங்காரிஞ்சக3 தீரது3
நுதியிம்ப லேக தி3வ்(யா)ன்னம்பு3ல்
தீரது3 தினிபிம்பகனே தீரது3
நீ(கி)ங்க ப்ரொத்3து3 தீ3(னா)தா4ரா

இங்ஙனம் உரைத்த ஸ்ரீ ஹரியினைக் கண்டுகொண்டு, பிரகலாத
சுவாமி, தனது இதயப் போக்கினைக் குறிப்பாகத் தெரிவிக்கும்
வழியெங்ஙனமெனின் -

"தீராது உன்னை அலங்கரிக்காது. தீராது
உன்னைப் போற்றி செய்யாது. தெய்வீகப் படையல்களை,
தீராது, உண்ணுவிக்காது, தீராது,
உனக்கு இனி எவ்வேளையும், எளியோரின் ஆதாரமே!"

kRti 'tIrunA nAlOni' -

16. இவ்வித4ம்பு3ன ப்ரஹ்லாது3ண்டு3 தன நிஜ
ஹ்ரு23ய மர்மம்பு3 தெலிபி
மரின்னி ஸ்ரீ ஹரினி ஜூசி
பலுகுனதி3(யெ)ட்டு(ல)னின -

புன்னம நாடி சந்த்3ருனி
போலு முக2ம்பு3ன ஜூசி ஜூசி(யோ)
பன்னக3 ஸா1யி(யோ) த3னுஜ
4ஞ்ஜன நன்(னெ)ட3 பா3ய(க)ஞ்சு தா

பன்னுக3 வேடு3கொஞ்சு நிஜ
4க்தினி(னி)ம்(ம)னி ஜாலி ஜெந்து3சுன்
கன்னுல நீருதோ(ன)ஸுர
காந்தஜு(டா3) ஹரி ஸேவ ஸேயகா3ன்

இவ்விதமாக, பிரகலாதன், தனது உண்மையான
இதய மருமத்தினைத் தெரிவித்து,
மேலும், ஸ்ரீ ஹரியினை நோக்கி,
கூறுவதெங்ஙனமெனின் -

பௌர்ணமி நாள் சந்திரனைப்
போலும் முகத்தினை நோக்கி, நோக்கி, "ஓ
அரவணையோனே! ஓ அசுரரை
அழிப்போனே! என்னை இடை பிரியாதே" என்று, தான்

நன்கு வேண்டிக்கொண்டு, உண்மையான
பக்தியினை அருளும்படி கூறி, துயருற்று
கண்களில் நீருடன், அசுரப்
பெண்ணின் மகன் (பிரகலாதன்) அந்த அரி சேவை செய்தான்.

17. இடு வலெ பலிகி(யூ)ர(கு)ன்ன ப்ரஹ்லாது3னி
ஜூசி ஸ்ரீ ஹரி பலுகுன(தெ3)ட்டு(ல)னின -

முந்த3டி ப4க்துடு3 நீ(வ)னி
முந்த3ரனே க்2யாதிகா3னு மோத3முதோட3ன்
அந்த3ரு பல்கக3 ஜேஸிதி-
(னி)ந்து3ன நீ கன்ன ப4க்து(லெ)வ்வரு க3லரே

இங்ஙனம் கூறி, சும்மாயிருக்கும் பிரகலாதனை
நோக்கி, ஸ்ரீ ஹரி உரைப்பதெங்ஙனமெனின் -

"முதன்மையான பக்தன் நீயென,
முன்னமே, புகழுடனும், மகிழ்வுடனும்
யாவரும் உரைக்கச் செய்தேன்.
இங்கு, உன்னிலும் மேலான பக்தர்கள் யாரும் இலரே."

18. இவ்வித4ம்பு3ன பலிகின ஸ்ரீமந்நாராயணுனி
ஜூசி இதி3 ஸமய(ம)னுசு தெலிஸி
பலுகுன(தெ3)ட்டு(ல)னின -

ஸ்வர்ண ம(யா)ம்ப3ர கீ3-வர வர்ண
அப4ய ஹஸ்த மத்த வாரண ஸ1ரண
ஆகர்ணிம்புமு நா மனவி ஸுபர்ணுனி வலெ
4க்தி(னி)ம்மு பதி3மாருலுகுன்

இவ்விதமாக உரைத்த ஸ்ரீமந்நாராயணனை
நோக்கி, இது சமயமென்று தெரிந்து,
(பிரகலாதன்) உரைப்பதெங்ஙனமெனின் -

"தங்க மய ஆடை (பீதாம்பரம்) அணிவோனே! ஓங்கார உருவே!
அபயமளிக்கும் கையோனே! மத்தக் களிற்றின் (கஜேந்திரன்) புகலே!
செவிமடுப்பாய், எனது வேண்டுகோளினை. நல்லிறகோன் (கருடன்) போன்று
பக்தியினை அருள்வாய், எப்போதைக்கும்."

19. இடு வலெ வைனதேயுனி வலெ
பரிசாரக ப4க்தி(னி)வ்(வம)னின
ப்ரஹ்லாது3னி ஜூசி ஸ்ரீமந்நாராயாணுண்டு3
பலுகுன(தெ3)ட்டு(ல)னின -

அஜ ஸ1க்(ரா)து3(லெ)ருங்க3னி நிஜ பத3
4ஜனம்பு3 தெலிஸி நிச்சய(ம)னுசுன்
3ஜ வரது3டு3 யோசிஞ்சி ஸஹஜமுன
ப்ரஹ்லாது3 ஜூசி(ய)மரக3 பலிகென் -

ஸரி ஸமானமு நின்னு ஸல்பங்க3 பூனின
பரிசாரகமு ஸேயு ப்3ரதுகு(யே)ல
நேர்பைன த்3ரு244க்தி நே(னெ)ருங்க33 லேக-
(யெ)ன்னகா3(னீ) நிஜம்(பெ3)ந்து3 லேது3

நலுவ(யி)ந்த்3ருனி(கை)ன நா தி3வ்ய ரூபம்பு3
கன தூ3ரமை(யு)ண்டு3 கானி த4ரனு
நீ ஸ்னேஹ ரஜ்ஜுசே நிண்டா3ரு தகி3லி நே
நீகு வஸ்1யுட3(னை)தி நிர்ம(லா)த்ம

ஸத்த்வ கு3ண ப4க்தி(கி)புடு3 நே ஸாக்ஷி காத3
நீவு பலுமாரு(ன)டு33ங்க3 நீதி காது3
அன்யமை(ன)ட்டி அதி4கார(ம)டு3(க3வ)ய்ய
க்2யாதி மீரங்க3(னொ)ஸகெ33 ப்ரீதிதோனு

ஸனகாத3ய: - ராஜன் பதி கு3ருரயம்

இங்ஙனம், வினதை மைந்தன் (கருடன்) போன்று,
பரிசாரக பக்தியைத் தர வேண்டிய,
பிரகலாதனை நோக்கி, ஸ்ரீமந்நாராயணன்
உரைப்பதெங்ஙனமெனின் -

(பிரகலாதன் வேண்டுவது)
பிரமன், இந்திரர்களும் அறியாத, உண்மையான திருவடி
பஜனை என்று, நிச்சயமாகத் தெரிந்து,
கரிக்கருள்வோன், யோசித்து, சாதாரணமாக,
பிரகலாதனை நோக்கி நன்கு உரைத்தான் -

"எனக்கு சரிசமமாக உன்னை நடத்த நான் எண்ண,
பரிசாரகம் செய்யும் பிழைப்பேன்?
திறமையான, திட பக்தியினை நான் அறியாது,
என்னவாகிலும், உண்மையேதும் இங்கில்லை.

நான்முகன், இந்திரனுக்காகிலும், எனது திவ்விய உருவத்தினைக்
காண்பது தூரமாயிருக்கும். ஆயினும், புவியில்,
உனது நட்புக் கயிற்றினால், மிக்கு கட்டுப்பட்டு, நான்
உனது வசமாகினேன், தூய உள்ளத்தோனே!

சத்துவ குண (பற்றற்ற) பக்திக்கு, இப்போது நான் சாட்சி இல்லையா?
நீ பன்முறை வேண்டுதல் நீதியன்று.
வேறு ஏதாகிலும் அதிகாரத்தினைக் கேட்பாயய்யா.
புகழ் மிக, அளிப்பேன், பிரியத்துடன்."

பின்னணியில் சனகாதியர் உரைத்தல் -

20. ஈலாகு3ன பலிகின ஸ்ரீமந்நாராயணுனி
ஜூசி ப்ரஹ்லாது3ண்டு3 பலுகுன(தெ3)ட்டு(ல)னின -

4ர்(மா)ர்த2 காம மோக்ஷமு
4ர்(மா)ம்ப3ர தனகு கலுகு34க்தியு வலெனே
1ர்மம்பு3(லெ)ல்ல தொ3ரகுனு
நிர்மலமகு34க்தி(னி)ம்மு நின்னே கொலுதுன்

இங்ஙனம் உரைத்த ஸ்ரீமந்நாராயணனை
நோக்கி, பிரகலாதன் உரைப்பதெங்ஙனமெனின் -

"அறம், பொருள், இன்பம், வீடு,
தங்க ஆடைகளோனே! எனக்கு உண்டாகும், பக்தியினாலே.
பட்டங்களெல்லாம் கிடைக்கும்.
தூயதாகிய பக்தியினைத் தருவாய். உன்னையே போற்றி செய்வேன்."

mukunda mAlA stOtra - Verse 5

21. (நா)ஸ்தா24ர்மே ந வஸு நிசயே
(நை)வ கா(மோ)பபோ4கே3
யத்3யத்34வ்யம் ப4வது ப43வன்
பூர்வ கர்(மா)னுரூபம்

ஏதத் ப்ரார்த்2யம் மம ப3ஹுமதம்
ஜன்ம ஜன்(மா)ந்த(ரே)பி
த்வத்3பா(தா3)ம்போ4ருஹ யுக33தா
நிஸ்1சலா ப4க்திரஸ்து

"ஆசையில்லை, அறத்திலோ அன்றி பொருளிலோ,
அன்றி இன்பம் துய்த்தலிலோ.
எதுவாகிலும், வரவேண்டியது வரட்டும், இறைவா!
எனது முந்தைய வினையின் பயனாக.

இஃதொன்றே வேண்டுவன், எனது உள்ள விழைவென.
பற்பல பிறவிகடோறும்,
உனது கமலத் திருவடி இணை செல்லும்
அசையாத பக்தியொன்றே இருக்கக் கடவது."

22. திருக3 ப்ரஹ்லாத3 ஸ்வாமி பலுகுன(தெ3)ட்டு(ல)னின -

தெக3னாடு3 மாட(லெ)ந்து3கு
நக34ர ஸரி வாரிலோன நகு3பா3டு க3தா3
வக3(லெ)ல்ல ஜூபி நாயெட3
பக3 ஸேயுட(கே)மி ப2லமு ப4க்(தா)தீ4னா

நா லோனி ஜாலி தெலிஸியு-
(னீ)லாகு3 பரீக்ஷ ஸேய(னே)ல மேலா
சாலா த4ர்மமு கா(தி3)க
பாலிஞ்சுர வேக3 நன்னு பா4வஜ ஜனகா

ஈலாகு3ன ப்ரஹ்லாது3ண்டு3 அத்யந்த ஜாலிசே ஸ்ரீ ஹரினி
ஜூசி மரியு பலுகுன(தெ3)ட்டு(ல)னின -

திரும்பவும், பிரகலாத சுவாமி உரைப்பதெங்ஙனமெனின் -

"ஏமாற்றும் சொற்களெதற்கு?
(மந்தர) மலை சுமந்தோனே! (உனக்கு) ஈடானோரில் நகைப்புக்கிடமன்றோ?
வஞ்சனையெல்லாம் காட்டி, என்னிடம்
பகை செய்வதனால் என்ன பயன்? தொண்டர் வயப்பட்டோனே!

எனதுள்ளத் துயரத்தினை அறிந்தும்,
இங்ஙனம் பரீட்சை செய்வதேன்? மேலாகுமா?
சிறிதும் தருமமன்று. இனியும்,
காப்பாய், விரைவில் என்னை. மன்மதனை ஈன்றோனே!"

இங்ஙனம் பிரகலாதன், மிக்குத் துயரத்துடன், ஸ்ரீ ஹரியை
நோக்கி, மேலும் உரைப்பதெங்ஙனமெனின் -

kRti 'rAmAbhirAma raghu rAma' -

23. இவ்வித4ம்பு3ன பலிகின
ப்ரஹ்லாது3னி(யொ)க்க அந்தர ப4க்தி
மார்க3முனு தெலியுடகை
ஸ்ரீ ஹரி பலுகுனதி3(யெ)ட்டு(ல)னின -

கௌ3ரவ(ம)னி லாக4வ(ம)னி
ஸாரெகு(னெ)ஞ்செடி3 நட3த ஸம்மதிகா3னே
வாரமு ஸமமை நடி3செடி3
வாரினி நே(னெ)ருக3 ஜால வஸுதா4 ஸ்த2லிலோன்

ஆ பா4ரா(தீ)ஸு1(கை)ன ஸதா3
பே43 பு3த்3தி4(னொ)ல்ல தத்த்(வா)னுப4வம்(பே3)
4க்தி சித்த யுதமோ-
(யா) ப4க்திகி கட்டு படு3சு(ன)தடே3 நேனுன்

இவ்விதமாக உரைத்த
பிரகலாதனுடைய உள்ள பக்தி
நெறியினை அறிவதற்கு,
ஸ்ரீ ஹரி உரைப்பதெங்ஙனமெனின் -

"கௌரவமென, ஈனமென, (உலகோர்)
எவ்வமயமும் எண்ணும் நடத்தையினை, முழுமனத்துடன்
எவ்வமயமும், சமமாகப் பயில்வோரை
நானறியமாட்டேன், இப்புவித் தலத்தினில்.

அந்த நாவரசி மணாளனுக்காகிலும் (பிரமன்), எவ்வமயமும்
பேத புத்தி கூடாது. தத்துவ அனுபவம், எந்த
பக்தி சித்தத்தினில் கூடியுள்ளதோ,
அந்த பக்திக்கு கட்டுப்படும், அவனே நான்."

24. இவ்வித4ம்பு3ன பலிகின ஸ்ரீ ஹரினி ஜூசி ப்ரஹ்லாது3ண்டு3
தன(ய)ந்த(ரா)னுப4வம்பு3 தெலிய ஜேயுன(தெ3)ட்டு(ல)னின -

அந்த3ரி லோபல நீவை நந்(தா3)ர்சித
நாது3 மனஸு நளின த3(ளா)க்ஷ
முந்து3(னெ)ருங்க33 லேதா3 ஸுந்த3
லோ(கோ)பகார ஸுத்3து3லு கா3குன்

இவ்விதம் உரைத்த ஸ்ரீ ஹரியினை நோக்கி, பிரகலாதன்,
தனது அந்தரங்க அனுபவத்தினைத் தெரிவித்தல் எங்ஙனமெனின் -

"அனைவருள்ளும் நீயிருக்க, நந்தரால் தொழப்பெற்றோனே!
எனதுள்ளத்தினை, தாமரையிதழ்க் கண்ணா!
முன்னமே அறியவில்லையா? அழகனே!
உலகோருக்கு உபகாரியே! இது (புதிய) செய்தியன்றே!"

kRti 'daya rAni' -

25. ஸனகாத3ய: - பதி3 பதி3கம்

ஈலாகு3ன ஸ்(வா)னுப4வமு தெலிபின
ப்ரஹ்லாது3னி ஜூசி அந்த(ரா)ந்தர
மர்மமுலு தெலிய வலயுடகை
ஸ்ரீ ஹரி பலுகுன(தெ3)டு(ல)னின -

பந்தமு ஸாதி4ம்ப பலிகெத3வு கானி
அந்தகு நே பாத்ரு(ட3)னி எஞ்ச வலது3
வென்ன(வ)ண்டி மனஸு விஸ்1(வா)த்மகுண்டு3
அன்ன நீ(வெ)ருக3வா அஸு(ரே)ஸ1 தனய

அப்33ப்33 நீ(யொ)க்க அந்தரங்க3முனு
கொப்3பு3ன தெலியங்க3 கூட3 லே(தி3)கனு
பா3லக நீ லோனி பா4வ(மி)ட்(ல)னுசு
ஈ லோகுலகு நீவு(யெ)ரிகி3ம்பு(மி)புடு3

பின்னணியில் சனகாதியர் உரைத்தல் -

இங்ஙனம் தனது அனுபவத்தினைத் தெரிவித்த
பிரகலாதனை நோக்கி, உள்ளத்திற்கும் உள்ளான
மருமங்களைத் தெரிந்துகொள்வதற்காக,
ஸ்ரீ ஹரி உரைப்பதெங்ஙனமெனின் -

"பந்தயம் சாதிக்க உரைக்கின்றாய். ஆயினும்,
அத்தனைக்கு நான் காரணம் என்று எண்ணக் கூடாது.
வெண்ணையைப் போன்ற உள்ளம், பரமான்மாவுக்கு.
ஐயா, நீயறியாயோ? அசுரரின் மகனே!

அப்பப்பா! உனதொரு அந்தரங்கத்தின்
நுனியினையும், அறியக் கூடவில்லை, இன்னும்.
சிறுவா! உன்னுள்ளப் பாங்கு, இத்தகையதென,
இந்த உலகோருக்கு நீ தெரிவிப்பாய், இப்போது."

26. ஈலாகு3ன ஸ்ரீமந்நாராயாணுண்(ட3)னகா3
வினி இக தீர(த3)னி
ப்ரஹ்லாது3ண்டு3 தன மனோ-பா4வம்பு3-
(னெ)ரிகி3ம்ப ஜேயு மார்க3ம்(பெ3)ட்டு(ல)னின -

ஸாரெ ஸாரெகு நா மனோ-ரத2ம்பு3லனு
நீரஜ லோசன நிஜமுகா3 வினுமு
பங்கஜமுல(கெ)ல்ல பா4னு சந்த3முன
இங்கனு கலுவல(கி)ந்து3 சந்த3முன

மானீயௌ மகு3வகு மக3னி சந்த3முன
தீ3ன ஜ(னா)வன தே3வ தே3(வே)ஸ1
தனகு நீ(வ)டு காதா34ர ஸுதா ரமண
மனஸிஜ லாவண்ய மஞ்ஜுள வத3

வலசுசு நே(னொ)க்க வர(ம)டி3கெ3(த3)ய்ய
ஸலலித கு3ண ப்3ரு2ந்த3 ஸாது4 ஹ்ரு2த்-ஸத3
பரம பாவன நாம பா(பௌ)க41மன
கருணனு த3ய ஜேஸி காவவே க்ரு2ஷ்ணா

இங்ஙனம் ஸ்ரீமந்நாராயணன் சொல்லக்
கேட்டு, இனி தீராது என,
பிரகலாதன், தனது உள்ளப் பாங்கினைத்
தெரிவிப்பது எங்ஙனமெனின் -

"எவ்வமயமும், எனது உள்ள விழைவுகளை
கமலக் கண்ணா! உண்மையாகக் கேளாய்.
தாமரைகளுக்கெல்லாம் சூரியன் போன்று,
மேலும், அல்லிகளுக்கு மதி போன்று,

மானமுடைய பெண்ணுக்குக் கணவன் போன்று,
எளியோரைக் காப்போனே! தேவ தேவர்களுக்கும் ஈசனே!
எனக்கு நீ அங்ஙனமேயன்றோ? புவி மகள் மணாளா!
மன்மதன் நிகர் எழிலோனே! அழகிய வதனத்தோனே!

விரும்பி, நானொரு வரம் வேண்டுவனய்யா.
நேர்த்தியான பண்புகளோனே! சாதுக்கள் இதயத்துறையே!
முற்றிலும் தூய நாமத்தோனே! பாவங்களைக் களைவோனே!
கருணையுடன், தயவு செய்து, காப்பாய், கிருஷ்ணா!"

kRti 'daya sEyavayya' -

27. ஈலாகு3ன ஸீதா ப4க்தி(னிவ்வம)னுசு
ப்ரஹ்லாது3ண்டு3 ஸ்ரீ ஹரினி ஜூசி தன மதி3லோ-
(னீ)ஸ்1வருண்டு3 மா(னா)பி4மானம்பு3 லேனி பர
வஸ்து(வ)னி தெலிஸி ஸ1பத2ம்பு3 சேயுனதி3(யெ)ட்டு(ல)னின -

வேடெ33 ம்ரொக்கெத3 நனு
தெக3னாட3க ஸ1பத2ம்பு3 வினுமு நாரத3
கு3ரு(வா) நா(டு3)பதே3ஸி1ஞ்சினதே3
போடி3மிகா3 ஸத்ய(மை)ன போராட3குரா

ஈலாகு3 பலுகுசு திருகா3 ப்ரஹ்லாது3ண்டு3 தல்லினி
கனு புத்ருனி வலெ(னு)ல்லமு(னா)னந்த3(ம)ந்தி3
ஓஹோ(ய)னுசுன் ஜ2ல்லனு தனுதோ ஹரி பத3
பல்லவமுல வ்ரால ஹரியு பா3ஹுன பட்டென்

ஸனகாத3ய: - ப4(வா)ப்3தி4மந்தி

இங்ஙனம், சீதையின் பக்தியினைத் தரும்படி
பிரகலாதன், ஸ்ரீ ஹரியினை நோக்கி, தனதுள்ளத்தினில்,
இறைவன், பெருமை, பற்றற்ற,
பரம்பொருளெனத் தெரிந்து, சபதம் செய்வதெங்ஙனமெனின் -

"வேண்டினேன், தொழுதேன், என்னைக்
குறுக்கிடாது, சபதத்தினைக் கேளாய். நாரத
குரு அன்று உபதேசித்ததுவே
முறையாக, உண்மையெனில், போராடாதே (என்னுடன்)."

இங்ஙனம் உரைத்து, திரும்பவும், பிரகலாதன், தாயைக்
காணும் மகன் போன்று, உள்ளத்தினில் ஆனந்தமடைந்து,
ஓகோயென, சிலிர்த்த உடலுடன், ஹரியின் திருவடிகளில்
வீழ, ஹரி பிரகலாதனின் கரம் பற்றினான்.

பின்னணியில் சனகாதியர் உரைத்தல் -

Lord Yields to Wishes of prahlAda

28. இவ்வித4ம்பு3ன பா(தா3)க்ராந்துடை3ன பரம
பா43வ(தா)க்3ரேஸருண்டு34க்த வாரிதி4
சந்த்3ருண்டு3னு பரவஸு1ண்டு3(ன)கு3
ப்ரஹ்லாது3னி ஜூசி ஸ்ரீமந்நாராயண மூர்தி
ஏமி ஸேயு(சு)ன்னா(ட3)னின -

பங்கஜ நேத்ருடு34க்த
வஸ1ங்கரு(டா3)(த்3ய)ந்த ரஹித ஸா1ந்(தா)காருண்டு3
அங்கமுன(னு)ஞ்சி ப்ரேமனு
கங்கணமுலு க4ல்ல(ன)ங்க3 கௌகி3ட ஜேர்சென்

ஸனகாத3ய: -
யதி3ஹாஸ்ய ப்ரியாக்2யாதுர்ன குர்மி ஸத்3ரு21ம் ப்ரியம் |
ஏஷ ஸர்வஸ்வ பூ4தஸ்து பரிஷ்வங்கோ3 ஹனூமத: ||

இவ்விதமாக, திருவடிகளைப் பற்றிக்கொண்ட, பரம
பாகவதர்களில் முதன்மையானோனும், பக்தர்களெனும் கடலின்
மதியும், பரவச நிலையிலுள்ளவனுமாகிய,
பிரகலாதனை நோக்கி, ஸ்ரீமந்நாராயண மூர்த்தி
என்ன செய்கின்றானெனின் -

கமலக் கண்ணன், பக்தர்களை
ஈர்ப்பவன், முதல், முடிவற்ற, சாந்த உருவினன்,
மடியிலிருத்தி, பிரியத்துடன்,
கங்கணங்கள் கலீரென, மார்போடணைத்தான்.

பின்னணியில் சனகாதியர் - (ராமன், அனுமனுக்குக் கூறியது)
"இந்த (சீதையின்) நற்செய்தி கொணர்ந்த, பிரியமானவனுக்கு,
நான் ஏதும் கைம்மாறு செய்யும் நிலையில்லை.
எனது இந்த அரவணைப்பொன்றே நான் தரக்கூடியது அனுமனுக்கு."

29. அந்தட ஸ்ரீ ஹரி ப்ரஹ்லாது3னி பரீக்ஷிஞ்சி
பலுகுன(தெ3)ட்டு(ல)னின -

ஞானமு வைராக்3யமு விக்3ஞானமு
ஸத்3-ப4க்தி ஸமமுகா3னு ப4வு(ன)னே
கானனு முல்லோகமுலோ மான்யுனி
நினு கண்டி நீ ஸமானம்(பெ3)வரே

வி(னவோ)யி ப்ரஹ்லாத3 விம(லா)ந்தரங்க3
வின கோரி நீ பல்கு விவரம்பு3கா3னு
2லமுன வாத3ம்பு3 ஸல்பிதி(னி)புடு3
ஸலலித மது(டை3)தி ஸந்தோஷி(னை)தி

நீ கோர்கெ(லெ)ல்லனு நிஜமுக3 கல்கு3
நே கோரு பனு(லெ)ல்ல நெரவேரு(னி)புடு3
ஸுக2முன வர்தி4ல்லு ஸுர வைரி தனய
அகி2(லா)ண்ட3முல(னே)லுமா சந்த்3ர ஸூர்ய

ஸ்தா2யிகா3 விலஸில்லு ஸானந்த3முக3னு
ஹாயிகா3(னு)ண்டு3 நீ(வா)ரோக்3யமுனனு

பின்னர், ஸ்ரீ ஹரி, பிரகலாதனை சோதித்து,
உரைப்பதெங்ஙனமெனின் -

"ஞானம், வைராக்கியம், விஞ்ஞானம்,
தூய பக்தி, சமமாக இருப்பதனைக்
காணேன் மூவுலகங்களிலும். மதிப்பிற்குரிய
உன்னைக் கண்டேன். உனதீடு எவரே?

கேளாய், ஓ பிரகலாதா! தூய உள்ளத்தோனே!
கேட்க விரும்பி, உனது சொற்களை, விவரமாக,
(மேலுக்கு) வஞ்சனையாக வாதம் செய்தேன். இப்போது
புரிந்துகொண்டேன், மகிழ்வடைந்தேன்.

உனது கோரிக்கைகளெல்லாம் உண்மையாக உண்டாகும்.
நான் கோரும் பணிகளெல்லாம் நிறைவேறும் இப்போது.
சுகமாக செழித்திரு, வானோர் பகைவன் (அசுரர்) மகனே!
அனைத்தண்டங்களையும் ஆள்வாய். சந்திரன், சூரியரின்

நிலையாக ஒளிர்வாய் ஆனந்தமாக.
கவலையற்றிருப்பாய், நீ உடல் நலத்துடன்."

30. இடு வலெ தன ஸ்(வா)பீ4ஷ்டமுல(னொ)ஸங்கி3
4க்த ப(ரா)தீ4னுனி பரம புருஷுனி
ச(ரா)சர ரூபுனி ஸ1ங்க2 சக்(ரா)ங்கித
ஆஜானு சதுர்-பா3ஹுனி புண்ட3ரீ(கா)ய(தா)க்ஷுனி

புராண புருஷுனி ஸ1ர(ணா)க3த வத்ஸலுனி
ஜக3ன்மோஹ(னா)காருனி தி3வ்ய தேஜோ-மயுனி
தி3வ்ய பீ(தா)ம்ப3ர வன மாலா தா4ருனி
ஆதி3 மத்4(யா)ந்த ரஹிதுனி அகி2ல ஜக3த்-பூஜ்யுனி

ஆத்மாராமுண்ட3கு3 ஸ்ரீமந்நாராயண மூர்தினி
ப்ரஹ்லாது3ண்டு3 ஷோட3(ஸோ1)பசாரமுலசே
பூஜிஞ்சுசு ப்3ரஹ்(மா)னந்த3
பரவஸு1டை3 பலுகுனதி3(யெ)ட்டு(ல)னின -

இங்ஙனம், தனது உள்ள விழைவுகளை அருளிய,
பக்தர்களின் வயப்பட்டோனை, பரம்பொருளினை,
சராசர உருவினனை, சங்கு, சக்கிரம் திகழும்
முழந்தாள் நீள நாற்கைகளோனை, அகன்ற கமலக் கண்ணனை,

பழம் பொருளினை, சரணமடைந்தோரிடம் அன்புடையோனை,
உலகம் மோகிக்கும் உருவினனை, திவ்விய ஒளிமயமானவனை,
திவ்விய பீதாம்பரம், வனமாலை அணிவோனை,
முதல், நடு, முடிவற்றோனை, அனைத்துலகும் தொழுவோனை,

தன்னுள் களிப்போனாகிய ஸ்ரீமந்நாராயண மூர்த்தியினை,
பிரகலாதன், பதினாறு விதமான உபசாரங்களுடன்,
வழிபட்டு, பேரானந்தப்
பரவசமடைந்தவனாக உரைப்பதெங்ஙனமெனின் -

kRti 'AnandamAnanda' -

mangaLam

31. ஈலாகு3ன பரவஸு1ண்டை3 பாடு3சு
மங்க3ளமு பாடு3ன(தெ3)ட்டு(ல)னின -

இங்ஙனம், பரவசமாக பாடிக்கொண்டு,
மங்களம் பாடுவதெங்ஙனமெனின் -

kRti 'jaya mangaLam' -

Back

Tamil-Gist


English Devanagari Tamil Telugu Kannada Malayalam 
Conversation between Lord and prahlAda

பின்னர், பேரானந்தக் கடலில் களித்திருக்கும் பிரகலாதனை நோக்கி,
அவனுடைய உள்ளத் தூய்மை உலகோருக்குத் தெரியச் செய்வதற்கு எண்ணி,
உண்மையான பக்தனுடன் உரையாடலில் ஆசை கொண்டவனாக
ஸ்ரீமந்நாராயண மூர்த்தி கூறலானான் -

(பின்னணியில்)
ரசனையற்றவனுடன் உரையாடுதலைக்காட்டிலும்
ரசிக மக்களுடன் வாய்ச்சண்டை மேலாம்.

நினைத்தவுடன் மோக்ஷமளிப்பவனாகியும்,
வெளிப்படையாக விளக்கம் ஏற்பட்டு,
வேடிக்கையாகவே உலகோருக்கெல்லாம் தெரிவதற்கு,
பிரகலாதனைத் தூண்டிவிட்டு, வாதாட அரி நினைத்தான்

"அசுரர் மகனே!
எவ்வமயமும் இச்சை யாவும் நிறைவேறப்பெற்றவன் நானன்றோ?
(நான்) கடவுளர்க்கு ஆதிமூலமாகி,
உயர்வாகக் கூற இயலாது, என்னால் எடுக்கப்பட்ட அவதாரங்கள்.

எவரோ, பெருந்தவமியற்றி, கோரிக்கைகளை வேண்ட,
மகிழ்வுடன், தவறாது வழங்குவேன், செல்வங்களை.

வரங்கள் பெற்றுக்கொள்வாய்."

இங்ஙனம், ஸ்ரீமந்நாராயணன் பிரகலாதனை நோக்கி,
'விரும்பும் வரங்களைப் பெற்றுக்கொள்' எனும் சொற்களைக் கேட்டு,
பொறுக்காது, எதிருரைத்தான்.

"தயையுடையவனே! அரவு அணையோனே! வானோர் போற்றுவோனே!
அன்றைய தாகங்களையெல்லாம், நான் ஆற்றுவதற்கு, உன்னைக் கண்டது.
(நீ) திறமையுடன், உள்ளத்தினில். பானகத்தில் துரும்பு போன்று,
ஈனமான சொல் பகர்தற்கிது சமயமா?

கற்பகத் தருவினைக் கண்டு, பதர் வேண்டப்போகும் மூடன் உண்டா?
முதன்மையான கடவுளர் அறியாத திருவடிகளைக் கண்டு,
விடமாட்டேன் என்றைக்கும்.

சிறிது வேண்ட எண்ணுதல், கற்பங்கள் கழிந்தாலும் நிறைவுண்டாகாதய்யா.
உள்ளத்தினில் கற்பனைகள் போதும்.
காப்பாய், தாளேன், நான்."

kRti 'nannu brOvakanu' -

இங்ஙனம் உரைத்த பிரகலாதனை நோக்கி,
திடமான பக்தியுடைய உள்ளத்தினை சோதிப்பதற்கு, ஸ்ரீ ஹரி உரைத்தல் -

"(உனக்கு) என்னிடம் ஆசையாகிலும், பதிநான்கு உலகங்கள் யாவும் உண்மையே.
உன்னிடம் அன்பு கொண்டேன். இது நிச்சயமே.
என்னைக் கண்டு, 'அடைந்தது என்னவாயிற்று' என்று மனிதர் கேட்க,
'ஏதுமில்லை' என்று நீ சொன்னால் நகைக்கமாட்டரா?
எனது புகழுக்கு ஒவ்வாது.
மனதார அருள்வேன். வரங்கள் பெற்றுக்கொள்வாய்."

இடையறாத அன்பு கொண்டேன் உன்னிடம்.
தீவிரமான பக்தியும் உனக்கு உண்டு உண்டு"

என, ஸ்ரீ ஹரி, தானே வீணாசை காட்டி, உலகத்தினில்,
விரைவாக மோகிக்கச் செய்யும் சொற்களை உரைத்தான்.

kRti 'aDugu varamula' -

சனகாதியர் - பின்னணியில் -
'மாயை மோகிக்கச் செய்வது.'

இங்ஙனம், வஞ்சனையாக உரைத்த அரியின் சொற்களைக் கேட்டு,
பொறுக்காது, பிரகலாத சுவாமி உரைத்தல் -

"கடலில் துயில்வோனே! தாமரையிதழ்க் கண்ணா!
அறியாதவருக்குக் கூறுவீர்; உமது திறமைகளை எல்லாம் காட்டுவீர், நீர்.
நான் மறக்கமாட்டேன், உமது திருவடிகளை.
எனது மனதிற்குச் செல்வம், நீ.

பிரகலாதன், ஸ்ரீ ஹரியினை நோக்கி, உரைத்தல் -

kRti 'vArija nayana' -

இவ்விதமாக, அனைத்து உலக இன்பங்களில், பற்றற்ற தன்மையினை உரைத்து,
ஆன்ம ஞான ஆனந்த மயமாயுள்ள பிரகலாதன், ஸ்ரீ ஹரியினை நோக்கி உரைத்தல் -

"எம்மாத்திரம், உலக சுகங்கள்?
உனது திருவடிக் கமலங்களின் பக்தியினை உண்மையாக அருள்வாய்.
உனது பக்தர்களைப் போன்று நடக்காது துயருற்றேனா? காப்பாய்.

வெளித்தோற்றமாக விளங்கும், இந்த ஐம்பூதங்களாலான உடலினை,
இவ்வுலகினில், வளர்க்க வொண்ணாதே, எனது மனது.
உனது கபடங்களெல்லாம் அறிவேன். அசையமாட்டேன்."

kRti 'tanalOnE dhyAninci' -

இவ்விதமாக, பிரம்ம ஞானத்தில் நிலைப்பவனாகி, உரைத்த,
பிரகலாதனை நோக்கி, பரம்பொருளாகிய, ஸ்ரீமந்நாராயண மூர்த்தி, உரைத்தல் -

"சிறுவா! கேளாய்.
மாயமாகிய, உடலின் பற்றினை வென்று, செழித்திருக்கும்,
அத்தகைய உன்னைப் போன்றவனைக் கண்டு, விருப்பங்களை அளித்து,
கருணையுடன், புவியில் பேரரசனாகச் செய்து, நான் வரமளிப்பேன்.

சிறியதான, அந்த வானுலக இன்பங்களுக்காக,
புவியில், ஜெப, தவங்கள் இயற்றும், இச்சை நோக்குடையோருக்கு,
நான் கனவிலும் எதிர்ப்படேன். அறியாதவர்கள் எம்மாத்திரம்?

என்றென்றைக்கும், இந்த அரசினை, நீ ஆட்சி செய்யக் கண்டாலன்றி,
எனது உள்ளம் ஆறாது.
பெறுவாய், உனது உள்ளம் விழையும் கோரிக்கைகளையெல்லாம்.
நலமான உள்ளத்தினாக இருப்பாய், உனது ஊரில்."

"உலக சுகங்களுக்கு ஆசைப்பட்டு, இந்தப் புவியில்,
புது ஜெப, தியானம், பூஜை முதலிய கருமங்களை இயற்றி,
நெருப்பினில், ஓர் காலில் நின்று, பெரும் வேடங்களை அணிந்து,
அடவிக்குச் செல்வோரைக் காண ஆசைகொள்ளாதய்யா."

(பெரும் பூதங்களாகிலும், தனக்கு, அவர்க்கு நல்லதனம் என்றைக்கு
தூய உள்ளத்தினராகி, உலகினையறிந்தோராகிய,
தருமம், கருமங்கள் ஆகியவற்றிலிருந்து தப்பி, லயித்து,
உடற்பற்றினை விட்டு, உடலற்றோராகி, அத்தகைய
ஸோஹம் என, அகமகிழ்ச்சி மீர,
பிரபலமானோர்தான், உன்னைப் போன்று, பிரமத்தில் நிலைப்போருக்கு,
அனைத்தும் உரைக்க, கடைத்தேற, எதிர்ப்பட்டு, அலைந்து,)

(மேற்கூறிய பகுதியின் பொருள் சரிவர விளங்கவில்லை)

"நீ விரும்பாத வரங்களையும் வரிசையாக அளித்து,
புவியில், அசுரர்களைப் பிடித்து, நான் புடைத்து,
என்றென்றைக்கும், புவியினை ஆளச்செய்வேன்
கொள்ளையாக வரங்களைப் பெறுவாய், பிரகலாதா!"

இங்ஙனம், தனது தயையினுக்குத் தக்கவனென எண்ணாது,
தயையற்றவன் போன்று உரைத்த, ஸ்ரீ ஹரியினை நோக்கி,
பிரகலாதன், மிக்கு எளியோனாக,
ஆனந்தக் கண்ணீர் கன்னங்களில் பெருக்கெடுக்க, உரைத்தான் -

"மா மணாளா! கோதண்டம் ஏந்துவோனே! தூய உள்ளத்தோனே! கமலக் கண்ணா!
எளியோரின் துயர் களைவோன் என, அன்றே புகழ் உனக்குக் கிடைத்தது அன்றோ?
உனது நோன்பு நோற்பவன் என, என்மீது எண்ணமில்லையே.

இறைவன் உண்டென நம்பிய பக்தர்களை, முறையாகக் கண்டு,
உனதுள்ளம் (வெல்லப்) பாகமாகுமே. உள்ளவன் நீயாகினாய். ஆயினும்,
பழைய சோற்றின் மீதான வெண்ணை, சந்திரனாகுமா?

வஞ்சனை செய்யாதே என்னிடம். சிறுமை அஃதுனக்கு.
நல்லது. உனது நடத்தைகளை வருணிப்பேன், கேளாய்."

ஸ்ரீ ஹரியின் குண அனுபவங்களை, பிரகலாதன் வருணித்தான் -

kRti 'O rAma rAma sarvOnnata' -

இவ்விதமாக, கண்கள் கலங்க, உள்ளம் உருக, உரைத்த
பிரகலாதனை நோக்கி, கபடமான புன்னகை திகழ, ஸ்ரீ ஹரி உரைத்தல் -

"பல காலம், புலனடக்கத்துடன், தவமியற்றுவோருக்கு,
தப்பாது இன்பங்களும், இந்திர சௌக்கியங்களும்.
எண்ணற்ற துன்பங்களை, உள்ளத்தினில் தணித்து, தைரியமாக இருக்கும்
உன்மீது கிருபையுடவனாகினேன்.
மிக்கு கீர்த்தியுடன், செல்வங்களை அளிக்காமல் தீராது.

உனக்கொரு மருமம் கூறுவேன். உலகோருக்கு அரிதான
நிதிகளை, உன்னைப் பணியச் செய்வேன். பெற்றுக்கொள்வாய்.
நான் போகவேண்டும் வெகுதூரம்.
எனது கோரிக்கைகளும், எனது பணிகளும் பலவிதமாம்."

இங்ஙனம், இடைபிரிய நினைத்து, உரைத்த ஸ்ரீ ஹரியின் சொற்களைக்
கேட்டவுடனே, பிரகலாதன், மிக்கு துயருற்றான்
'போகவேண்டும்' என்ற சொற்களைக் கேட்டு, கண்களில் நீர் சொரிய,
மிக்கு துயரத்துடன், கமலக் கண்ணனை நோக்கி, பிரகலாதன் அலறுதல் -

"திருவிளையாடல் புரிவோனே! அனைவருள்ளங்களையும் அறிவோனே!
மறையுணர்வோனே! எனது தந்தையே! கேளாய்.

எந்த மனைவி, மக்களுக்காக, யாருடைய பணத்திற்காக,
நான் உடலை வருத்தி தவம் செய்தேன்?
எந்த பகைவர் கும்பலை எதிர்த்து, எந்த அரசினைக் கோரி,
ஆசைப்பட்டு, நான் தவம் செய்தேன்?
எந்த கடவுளரைக் கோரி, எந்த நீர்நிலையினில்,
சாண் வயிற்றுக்காக, வேண்டிக்கொண்டேன்?
எந்த துன்பத்தினை, நான், தெரிந்து பொறுத்துக் கொண்டேன்?

எனதுள்ளத்தினை அறியாயோ?
சுக, துக்கங்களில், உலகமனைத்திலும், உன்னையன்றி எவரே?
நியாயமா, உனக்கு?
ஏதோ சாக்குக் கூறி, பிரிய எண்ணும் சொல் சொன்னாய், இப்போது.
பொறுக்காது இந்த சொல், பொறுக்காதே உள்ளம்.
வேளையன்று இது. தொழுதேன்.

இடை பிரிய எண்ணியுள்ளாய். இனி விடமாட்டேன், உன்னை.
எப்போதும். உள்ளத்தினில் அச்சமின்றி, உனது திருவடி இணையினை
எங்கும் போகாது கட்டிப்போடுவேன். பொறுக்கமாட்டேன் நான்."

kRti 'SrI rAma jaya rAma' -

பின்னர், பிரகலாத சுவாமி, தன்னுள், தானே, சுய உருவினை அறிந்து,
இறைவன் நேரிடையாக, எதிரில் தோன்றியபின்,
அஞ்ஞானத்தில் பிறக்கும் துயரமினி அடைவதேன் என,
தைரியமெனும் ஆனந்தக் கடலில் நீந்திக் கொண்டு உரைக்கலானான் -

'இத்தனைப் பேறு உண்டாக, கவலைகளில் அகப்படுவதேன், ஸ்ரீ ஹரி?' என்று
தனதுள்ளத்தினில், உலகனைத்தும் ஹரி மயமென எண்ணி, தக உரைத்தான் -

"அளவிடற்கரியனே! புவி மகள் மணாளா!
வெண்ணையிருக்க, நெய்யினுக்குக் கவலைப் படுவதேன்?
சோறு இருக்க, வரகுக் கூழ் ஏன்?
தாயிருக்க, மகனுக்கு, தாதிக் கவலையேன்?
தன்னை, தான் தெரிந்தால், தத்துவமேன்?
நோயற்றவனுக்கு, நல் மருத்துவனின் நட்பேன்?
தனது செல்வமிருக்க, பஞ்சாங்கமேன்?
அனைத்தும் நீயென்பவனுக்கு, ஏதும் பேதமேன்?
தீரனுக்கு, பகைவனின் திகிலேன்?

எனதுள்ளத்தினை நீ தெரிந்து, என்னைக் காப்பாய்.
வேறு ஏதும் விரும்பேன் இனி.
நீ என்னருகில் இருந்தால், நிறைய சுகமே.
உனது கடைக்கண் நோக்கே போதும்."

kRti 'sarasI ruha nayana' -

இவ்விதமாக, மிக்கு தைரியமும், பக்தியும் நிறை சொற்கள் உரைத்த
பிரகலாதனை நோக்கி, மிக்கு தயையுடன், அவனது உண்மையான பக்தி
மருமம் உலகோருக்கெல்லாம் தெரிவதற்காக, ஸ்ரீ ஹரி உரைத்தல் -

"தூய சித்தத்தோனே!
உன்னருகில் நானிருப்பதனால், உன்னால் செய்யப்படுவதென்ன?
உனது உள்ளப் பாங்கினை எனக்குத் தெரிவிப்பாய்.
வேண்டிய கோரிக்கைகளை அளித்துக் காப்பேன்."

இங்ஙனம், மிக்கு ஆதரவுடன் உரைத்த ஸ்ரீமந்நாராயண மூர்த்தியினை நோக்கி,
மிக்கு மகிழ்ச்சியுடன், ஆனந்தக் கண்ணீர் நிறைந்த கண்களுடன்,
தழுதழுத்தக் குரலில், பிரகலாத மூர்த்தி உரைத்தல் -

"எண்ணிய எனது கோரிக்கைகளைக் கேளாய்.
நன்றாக, நான் உனக்கு நகைகள் அணிவித்து,
பரிமளங்களினால், ஒளிரும் உடலினில் பூசி,
கண்களினால் நோக்கி நோக்கியே காலத்தினைக் கழிப்பேன்."

kRti 'vaddayuNDEdE' -

இவ்விதமாக உரைத்த சொற்களைக் கேட்டு,
ஸ்ரீ ஹரி, பிரகலாதனின் உண்மையான பக்தியுடைய உள்ளத்தின்
மருமம் அறிய உரைத்தல் -

"அசுரர் மகனே! இரவில் திரிவோரின் மேலான மகனே!
மடியினை அளித்தேன்.
ஐயங்களை நீக்கும் அத்தகைய செல்வங்களை அளித்தேன்.
மேலும் எனது தயை எப்படி?
குறிப்பாகத் தெரிவிப்பாய்."

இங்ஙனம் உரைத்த ஸ்ரீ ஹரியினைக் கண்டுகொண்டு,
பிரகலாத சுவாமி, தனது இதயப் போக்கினைக் குறிப்பாகத் தெரிவித்தல் -

"எளியோரின் ஆதாரமே!
தீராது, உன்னை அலங்கரிக்காது.
தீராது, உன்னைப் போற்றி செய்யாது.
தீராது, தெய்வீகப் படையல்களை உண்ணுவிக்காது,
தீராது, உனக்கு இனி எவ்வேளையும்."

kRti 'tIrunA nAlOni' -

இவ்விதமாக, பிரகலாதன், தனது உண்மையான இதய
மருமத்தினைத் தெரிவித்து, மேலும், ஸ்ரீ ஹரியின்,
பௌர்ணமி சந்திரனைப் போலும் முகத்தினை நோக்கி, நோக்கி,

"ஓ அரவணையோனே! ஓ அசுரரை அழிப்போனே!
என்னை இடை பிரியாதே"

என்று வேண்டிக்கொண்டு,
உண்மையான பக்தியினை அருளும்படி கூறி,
துயருற்று, கண்களில் நீருடன், அந்த அரி சேவை செய்தான்.

இங்ஙனம் கூறி, சும்மாயிருக்கும் பிரகலாதனை நோக்கி,
ஸ்ரீ ஹரி உரைத்தல்-

"முதன்மையான பக்தன் நீயென, முன்னமே,
புகழுடனும், மகிழ்வுடனும் யாவரும் உரைக்கச் செய்தேன்.
இங்கு, உன்னிலும் மேலான பக்தர்கள் யாரும் இலரே."

இவ்விதமாக உரைத்த ஸ்ரீமந்நாராயணனை நோக்கி,
இது சமயமென்று தெரிந்து, பிரகலாதன் உரைத்தல் -

"பீதாம்பரம் அணிவோனே! ஓங்கார உருவே!
அபயமளிக்கும் கையோனே! கஜேந்திரன் புகலே!
செவிமடுப்பாய், எனது வேண்டுகோளினை.
கருடன் போன்று, பக்தியினை அருள்வாய், எப்போதைக்கும்."

இங்ஙனம், கருடன் போன்று, பரிசாரக பக்தியைத் தர வேண்டிய,
பிரகலாதனை நோக்கி, பிரகலாதன் வேண்டுவது,
பிரமன், இந்திரர்களும் அறியாத, உண்மையான திருவடி பஜனை என்று,
நிச்சயமாகத் தெரிந்து, யோசித்து, ஸ்ரீமந்நாராயணன் உரைத்தான் -

"தூய உள்ளத்தோனே!
எனக்கு சரிசமமாக உன்னை நடத்த நான் எண்ண,
பரிசாரகம் செய்யும் பிழைப்பேன்?
திறமையான, திட பக்தியினை நான் அறியாது, உண்மையேதும் இங்கில்லை.

நான்முகன், இந்திரனுக்காகிலும், எனது திவ்விய உருவத்தினைக்
காண்பது தூரமாயிருக்கும். ஆயினும், புவியில்,
உனது நட்புக் கயிற்றினால், கட்டுப்பட்டு, நான் உன் வசமாகினேன்.

பற்றற்ற பக்திக்கு, இப்போது நான் சாட்சி இல்லையா?
நீ பன்முறை வேண்டுதல் நீதியன்று.
வேறு ஏதாகிலும் அதிகாரத்தினைக் கேட்பாய்.
புகழ் மிக, அளிப்பேன், பிரியத்துடன்."

பின்னணியில் சனகாதியர் உரைத்தல் -

இங்ஙனம் உரைத்த ஸ்ரீமந்நாராயணனை நோக்கி, பிரகலாதன் உரைத்தல் -

"தங்க ஆடைகளோனே!
அறம், பொருள், இன்பம், வீடு எனக்கு உண்டாகும், பக்தியினாலே.
பட்டங்களெல்லாம் கிடைக்கும்.
தூயதாகிய பக்தியினைத் தருவாய்.
உன்னையே போற்றி செய்வேன்."

mukunda mAlA stOtra - Verse 5

"ஆசையில்லை, அறத்திலோ அன்றி பொருளிலோ,
அன்றி இன்பம் துய்த்தலிலோ.
எதுவாகிலும், வரவேண்டியது வரட்டும், இறைவா!
எனது முந்தைய வினையின் பயனாக.

இஃதொன்றே வேண்டுவன், எனது உள்ள விழைவென.
பற்பல பிறவிகடோறும்,
உனது கமலத் திருவடி இணை செல்லும்
அசையாத பக்தியொன்றே இருக்கக் கடவது."

திரும்பவும், பிரகலாத சுவாமி உரைத்தல் -

"மந்தர மலை சுமந்தோனே! தொண்டர் வயப்பட்டோனே!
மன்மதனை ஈன்றோனே!
ஏமாற்றும் சொற்களெதற்கு?
உனக்கு ஈடானோரில் நகைப்புக்கிடமன்றோ?
வஞ்சனையெல்லாம் காட்டி, என்னிடம் பகை செய்வதனால் என்ன பயன்?

எனதுள்ளத் துயரத்தினை அறிந்தும், இங்ஙனம் பரீட்சை செய்வதேன்?
மேலாகுமா? சிறிதும் தருமமன்று.
இனியும், காப்பாய், விரைவில் என்னை."

இங்ஙனம் பிரகலாதன், மிக்குத் துயரத்துடன், ஸ்ரீ ஹரியை நோக்கி,
மேலும் உரைத்தல்-

kRti 'rAmAbhirAma raghu rAma' -

இவ்விதமாக உரைத்த பிரகலாதனுடைய
உள்ள பக்தி நெறியினை அறிவதற்கு, ஸ்ரீ ஹரி உரைத்தல் -

"கௌரவமென, ஈனமென, (உலகோர்) எவ்வமயமும் எண்ணும்
நடத்தையினை, முழுமனத்துடன் எவ்வமயமும், சமமாகப் பயில்வோரை
நானறியமாட்டேன், இப்புவித் தலத்தினில்.

அந்த பிரமனுக்காகிலும், எவ்வமயமும், பேத புத்தி கூடாது.
தத்துவ அனுபவம், எந்த பக்தி சித்தத்தினில் கூடியுள்ளதோ,
அந்த பக்திக்கு கட்டுப்படும், அவனே நான்."

இவ்விதம் உரைத்த ஸ்ரீ ஹரியினை நோக்கி, பிரகலாதன்,
தனது அந்தரங்க அனுபவத்தினைத் தெரிவித்தல் -

"நந்தரால் தொழப்பெற்றோனே! தாமரையிதழ்க் கண்ணா!
அழகனே! உலகோருக்கு உபகாரியே!
அனைவருள்ளும் நீயிருக்க, எனதுள்ளத்தினை, முன்னமே அறியவில்லையா?
இது (புதிய) செய்தியன்றே!"

kRti 'daya rAni' -

பின்னணியில் சனகாதியர் உரைத்தல் -

இங்ஙனம் தனது அனுபவத்தினைத் தெரிவித்த பிரகலாதனை நோக்கி,
உள்ளத்திற்கும் உள்ளான மருமங்களைத் தெரிந்துகொள்வதற்காக,
ஸ்ரீ ஹரி உரைத்தல் -

"அசுரரின் மகனே! சிறுவா!
பந்தயம் சாதிக்க உரைக்கின்றாய். ஆயினும்,
அத்தனைக்கு நான் காரணம் என்று எண்ணக் கூடாது.
வெண்ணையைப் போன்ற உள்ளம், பரமான்மாவுக்கு.
நீயறியாயோ?

அப்பப்பா! உனதொரு அந்தரங்கத்தின் நுனியினையும்,
அறியக் கூடவில்லை, இன்னும்.
உன்னுள்ளப் பாங்கு, இத்தகையதென, இந்த உலகோருக்கு
நீ தெரிவிப்பாய், இப்போது."

இங்ஙனம் ஸ்ரீமந்நாராயணன் சொல்லக் கேட்டு, இனி தீராது என,
பிரகலாதன், தனது உள்ளப் பாங்கினைத் தெரிவித்ல் -

"கமலக் கண்ணா! எளியோரைக் காப்போனே! தேவ தேவர்களுக்கும் ஈசனே!
புவி மகள் மணாளா! மன்மதன் நிகர் எழிலோனே! அழகிய வதனத்தோனே!
நேர்த்தியான பண்புகளோனே! சாதுக்கள் இதயத்துறையே!
முற்றிலும் தூய நாமத்தோனே! பாவங்களைக் களைவோனே! கிருஷ்ணா!

எவ்வமயமும், எனது உள்ள விழைவுகளை உண்மையாகக் கேளாய்.
தாமரைக்கெல்லாம் சூரியன் போன்று,
அல்லிகக்கு மதி போன்று,
மானமுடைய பெண்ணுக்குக் கணவன் போன்று,
எனக்கு நீயன்றோ?

விரும்பி, நானொரு வரம் வேண்டுவனய்யா.
கருணையுடன், தயவு செய்து, காப்பாய்."

kRti 'daya sEyavayya' -

இங்ஙனம், சீதையின் பக்தியினைத் தரும்படி, பிரகலாதன்,
தனதுள்ளத்தினில், இறைவன், பெருமை, பற்றற்ற, பரம்பொருளெனத் தெரிந்து,
ஸ்ரீ ஹரியினை நோக்கி, சபதம் செய்தல் -

"வேண்டினேன், தொழுதேன்.
என்னைக் குறுக்கிடாது, சபதத்தினைக் கேளாய்.
நாரத குரு அன்று உபதேசித்ததுவே முறையாக, உண்மையெனில்,
போராடாதே (என்னுடன்)."

இங்ஙனம் உரைத்து, திரும்பவும், பிரகலாதன்,
தாயைக் காணும் மகன் போன்று, உள்ளத்தினில் ஆனந்தமடைந்து,
ஓகோயென, சிலிர்த்த உடலுடன், ஹரியின் திருவடிகளில் வீழ,
ஹரி, பிரகலாதனின் கரம் பற்றினான்.

பின்னணியில் சனகாதியர் உரைத்தல் -

Lord Yields to Wishes of prahlAda

இவ்விதமாக, திருவடிகளைப் பற்றிக்கொண்ட,
பரம பாகவதர்களில் முதன்மையானோனும்,
பக்தர்களெனும் கடலின் மதியும், பரவச நிலையிலுள்ளவனுமாகிய,
பிரகலாதனை, ஸ்ரீமந்நாராயண மூர்த்தி, கமலக் கண்ணன்,
பக்தர்களை ஈர்ப்பவன், முதல், முடிவற்ற, சாந்த உருவினன்,

மடியிலிருத்தி, பிரியத்துடன், கங்கணங்கள் கலீரென,
மார்போடணைத்தான்.

பின்னணியில் சனகாதியர் - (ராமன், அனுமனுக்குக் கூறியது)
"இந்த (சீதையின்) நற்செய்தி கொணர்ந்த, பிரியமானவனுக்கு,
நான் ஏதும் கைம்மாறு செய்யும் நிலையில்லை.
எனது இந்த அரவணைப்பொன்றே நான் தரக்கூடியது அனுமனுக்கு."

பின்னர், ஸ்ரீ ஹரி, பிரகலாதனை சோதித்து, உரைத்தல் -

"ஓ பிரகலாதா! தூய உள்ளத்தோனே! அசுரர் மகனே! கேளாய்.
ஞானம், வைராக்கியம், விஞ்ஞானம், தூய பக்தி,
சமமாக இருப்பதனைக் காணேன் மூவுலகங்களிலும்.
மதிப்பிற்குரிய உன்னைக் கண்டேன். உனதீடு எவரே?

கேட்க விரும்பி, உனது சொற்களை, விவரமாக,
(மேலுக்கு) வஞ்சனையாக வாதம் செய்தேன்.
இப்போது புரிந்துகொண்டேன், மகிழ்வடைந்தேன்.

உனது கோரிக்கைகளெல்லாம் உண்மையாக உண்டாகும்.
நான் கோரும் பணிகளெல்லாம் நிறைவேறும் இப்போது.
சுகமாக செழித்திரு,
அனைத்தண்டங்களையும் ஆள்வாய்.
சந்திரன், சூரியரின் நிலையாக ஒளிர்வாய் ஆனந்தமாக.
கவலையற்றிருப்பாய், நீ உடல் நலத்துடன்."

இங்ஙனம், தனது உள்ள விழைவுகளை அருளிய,
பக்தர்களின் வயப்பட்டோனை, பரம்பொருளினை,
சராசர உருவினனை, சங்கு, சக்கிரம் திகழும்,
முழந்தாள் நீள நாற்கைகளோனை, அகன்ற கமலக் கண்ணனை,
பழம் பொருளினை, சரணமடைந்தோரிடம் அன்புடையோனை,
உலகம் மோகிக்கும் உருவினனை, திவ்விய ஒளிமயமானவனை,
திவ்விய பீதாம்பரம், வனமாலை அணிவோனை,
முதல், நடு, முடிவற்றோனை, அனைத்துலகும் தொழுவோனை,
தன்னுள் களிப்போனாகிய ஸ்ரீமந்நாராயண மூர்த்தியினை,

பிரகலாதன், பதினாறு விதமான உபசாரங்களுடன் வழிபட்டு,
பேரானந்தப் பரவசமடைந்தவனாக உரைத்தல் -

kRti 'AnandamAnanda' -

mangaLam

இங்ஙனம், பரவசமாக பாடிக்கொண்டு, மங்களம் பாடுதல் -

kRti 'jaya mangaLam' -


Back

Telugu

English Devanagari Tamil Tamil-Gist Kannada Malayalam 
Conversation between Lord and prahlAda

1. అంతట బ్రహ్మానంద జలధిలోనోలలాడుచున్న
ప్రహ్లాదుని జూచి అతని చిత్త శుద్ధి లోకులకు
తెలియ జేయుటకై తలచి నిజ భక్త జన సంభాషణ-
మందునాస గలవాడై శ్రీమన్నారాయణ మూర్తి
పలుకునదియెట్టులనిన -

అరసిక సంభాషణతో
రసిక జనేషు వాక్కలహం శ్రేయః

తలపున మోక్షదుడగుచును
వెలువటిగా శుద్ధి కలిగి వేడుకగానే
తెలియను లోకులకెల్లను
చెలరేగుచు వాదులాడ చక్రియు తలచెన్

శ్రీ హరి ప్రహ్లాదుని జూచి పలుకు
వాక్యంబెట్టులనిన -

ఎప్పుడు పూర్ణ కామి సుమి
హెచ్చుగ వేల్పులకాది మూలమై
చెప్ప తరంబు కాదు తన
చేతన జన్మములే మతజ్ఞులో

గొప్ప తపంబొనర్చుచు
కోర్కెలనిమ్మన సంతసిల్లుచున్
తప్పగనిత్తు సంపదులు
దానవ పుత్ర వరంబులందుకో

2. ఈలాగున శ్రీమన్నారాయుణుండు ప్రహ్లాదుని జూచి
కామ్య వరములందుకొమ్మనిన వార్తలు విని సహింపక
ఎదురు పలుకునదియెట్టులనిన -

ఆ నాటి దాహమెల్లను
నేనార్చగ నిన్ను జూచి నేర్పున మదిలో
పానకపు పుల్ల రీతిని
హీనంబగు వార్త పలుకనిది సమయంబా

సదయామర తరువును కని
ముదమున పొల్లడుగ పోవు మూఢుండు గలడా
మొదలైన వేల్పులెరుగని
పదముల కని విడువ జాల పదిమారులకున్

ఇవ్విధంబున పలికి తిరుగ శ్రీ హరిని జూచి
పలుకుటెట్టులనిన -

స్వల్పములడుగను జూచుట
కల్పాంతరమైన తృప్తి కాదయ మదిలో
కల్పన చాలు బిలేశయ
తల్పామర వినుత బ్రోవు తాళను నేను

kRti 'nannu brOvakanu' -

3. ఈలాగున పలికిన ప్రహ్లాదుని
జూచి దృఢ భక్తి గల
మనస్సును శోధించుటకై
శ్రీ హరి పలుకుటెట్టులనిన -

నాయెడనాస కాని పది నాలుగు
లోకములెల్ల సత్యమే
నీయెడ ప్రేమ కొంటిని ఇది
నిచ్చయమే నను జూచి లబ్ధ-

మేమాయెనునేదియేదనక
మర్త్యులు లేదన నీవు నవ్వరా
చాయకు కీర్తి కాదు మనసారగ-
నిత్తు వరంబులందుగో

ఇవ్విధంబున ప్రహ్లాదుని
మోహింప జేయుటకై శ్రీ హరి
తిరుగ పలుకునదియెట్టులనిన -

ఎడ లేని ప్రేమ కొంటిని
కడు భక్తియు నీకు గలదు గలదని తానే
అడియాస జూపి భవమున
వడిగా మోహింప జేయు వార్తలు పలికెన్

kRti 'aDugu varamula' -

4. సనకాదయః - మాయా మోహకరీ

ఇటు వలె వంచనగా పలికిన
ప్రపంచ నాథుని పలుకులు
విని సైరింపక ప్రహ్లాద
స్వామి పలుకునదియెట్టులనిన -

పామరులకు పలుకుము మరి సామర్థ్యము-
లెల్ల నీవు సాగర శయనా
నే మరువను చరణంబులు నా మనసుకు
సొమ్ము నీవు నళిన దళాక్ష

ఇటు వలె పలికి తిరుగ శ్రీ హరిని జూచి
పలుకునదియెట్టులనిన -

kRti 'vArija nayana' -

5. ఏ పాటి భవ సుఖంబులు
నీ పాద సరోజ భక్తి నిజముగనిమ్మా
కాపాడు నీదు భక్తుల
వ్యాపారము సేయ లేక వేసారితినా

ఇవ్విధంబున సకలమైన ఐహిక భోగాదులయందు
నిస్పృహ భావంబున పలికి మరియునాత్మ జ్ఞానానాంద-
మయుండగు ప్రహ్లాదుండు శ్రీ హరిని జూచి
పలుకుటెట్టులనిన -

తోపిక చేతను వెలిగెడి
ఈ పంచాత్మకపు మేనునీ లోకంబున్
ప్రాపను కొనదే మది నీ
కాపట్యములెల్ల తెలుసు కదలను సుమ్మీ

kRti 'tanalOnE dhyAninci' -

6. ఇవ్విధంబున బ్రహ్మ జ్ఞాన నిష్ఠుడై
పలికిన ప్రహ్లాదుని జూచి
పర బ్రహ్మమైన శ్రీమన్నారాయాణ మూర్తి
పలుకునదియెటులనిన -

మాయా దేహాభిమానంబుల జయించి
వర్ధిల్లునట్టి నీవంటి వాని
కనియభీష్టములిచ్చి కరుణతో భువి
చక్రవర్తిగా జేసి నే వరములిత్తు

స్వల్పమైనట్టియా స్వర్గ భోగములకై
భువిలోన జప తపంబులనొనర్చు
కామ్యార్థులకు నేను కలనైన కానెదుర్పడను
పామరులకే పాటి వినుము

బాల సతతంబునీ రాజ్య పాలనంబు
సల్పగా జూచిన కాని శమన కాదు
కొమ్ము నీ హృద్గతంబైన కోర్కెలెల్ల
స్వస్థ చిత్తుండవైయుండు స్వ-పురమందు

7. జగదీశ్వరుండు తిరుగా పలుకునదియెటులనిన -

భవ సుఖంబులుకాస పడుచునీ ధరలోన
నవ జప ధ్యాన పూజాది కర్మముల-
నొనరించుచును అగ్నినొక కాల నిలిచి
ఘన వేషముల దాల్చి కానందు జనుల

కననాసకొనదయ్య కడు భూతమైన
తనకు వారికి మంచి తనముయెన్నటికి
నిర్మల చిత్తులై నిఖిలజ్ఞులైన
ధర్మ కర్మాదుల తప్పి లయించి

దేహాస విడి విదేహులైనట్టి
సోహంబనుచు మది సొంపు మీరంగ
ప్రబలుదా నీవంటి బ్రహ్మ నిష్ఠులకు
తెబకు పలుక గడి దేరెదుర్పడుచు-

వలసియొల్లని వరము వరుసగానొసగి-
యిలను దైత్యులను పట్టియిపుడు నే దునిమి-
యెల్ల కాలము భూమినేలగా జేతు
కొల్లగా వరము చేకొనుము ప్రహ్లాద

8. ఈలాగున తన దయకు పాత్రుడని-
యెంచక నిర్దయుని వలనే
పలికిన శ్రీ హరిని జూచి ప్రహ్లాదుడు-
యత్యంత దీనుడై ఆనంద

బాష్ప ధారా సిక్త కపోలుండై
పలుకునదియెటులనిన -

దీనార్తి భంజనుండని-
యా నాడే కీర్తి నీకునబ్బెను కదవే
నీ నోము సేయు వాడని
శ్రీ నాయక నాదుపైని చింతయు లేదే

ప్రహ్లాద స్వామి తిరుగా పలుకునదెటులనిన -

కద్దని నమ్మిన భక్తుల
పద్దున కని నీదు మనసు పాగంబగునే
సత్తయుడవైతివైనను
సద్దన్నపు మీది వెన్న చందురుడవునే

వంచన సేయకు నాయెడ
కొంచతనంబదియు నీకు కోదండ ధరా
మంచిది నీ నడతలు
వర్ణించెద విను నిర్మలాత్మ నీరజ నయనా

ఈలాగున శ్రీ హరి గుణానుభవంబులను
ప్రహ్లాదుండు వర్ణించునదియెట్టులనిన -

kRti 'O rAma rAma sarvOnnata' -

9. ఇవ్విధంబున కనులు కలంగగనంతరంగము కరంగగ
పలికిన ప్రహ్లాదుని జూచి కపటపు చిరు నవ్వెలయ
శ్రీ హరి పలుకునదెట్టులనిన -

కపటపు నవ్వుగాను చిర కాలములింద్రియ నిగ్రహంబుచే
తపమొనరించు వారలకు తప్పదు భోగములింద్ర సౌఖ్యముల్
అపరిమితాపదల్ మదినినార్చుచు ధైర్యము సేయు నీదుపై
కృప గలవాడనైతి బహు కీర్తిగ సంపదలీక తీరునే

తిరుగ శ్రీ హరి కపట వాక్యములు
పలుకునదెట్టులనిన -

నీకొక మర్మము తెల్పెద
లోకులకరుదైన నిధుల లోకువ సేతున్
చేకొనుము చనద దూరము
నాదు కోర్కెలు నాదు పనులు నానా విధముల్

10. ఈలాగుననెడ బాయ తలచి పలికిన
శ్రీ హరి వాక్యములను వినగానే ప్రహ్లాదుండు
అతి వ్యసనాక్రాంతుండై పలుకునదెట్టులనిన -

చనవలెనను వార్తలు విని
కనులను బాష్పములు రాలక కడు దుఃఖముతో
వన రుహ నయనుని జూచుచు
దనుజార్భకుడలరుకొన్న దరియెట్లన్నన్ -

ఏయాలి సుతులకై ఎవరి పైకములకు-
నాయాసమగు తపంబమర జేసితిని
ఏ శత్రు వర్గాలకే రాజ్యముల కోరి
ఆసించి నే తపంబమర జేసితిని

ఏ దేవతల కోరియే జలంబులలోన
ప్రాదేశ కుక్షియై ప్రార్తించుకొంటి
ఏ ఆపదలను నేనెరిగి తాళితిని
మాయా విలాస నా మదినెరుగ లేవా

విను సుఖ దుఃఖముల్ విశ్వమంతయు
నిను వినా ఎవ్వరే నిఖిల భావజ్ఞ
న్యాయమా నీకు అన్యాపదేశముగ
బాయనెంచుచు మాట పల్కితివిపుడు

తాళదు ఈ మాట తాళదే మనసు
వేళ కాదిది వేద వేద్య మ్రొక్కెదను

ఎడ బాయ తలచినావు ఇక
విడువను నా తండ్రి నిను వేమారు మదిలో
జడియక నీ పద యుగముల
కడ సేయక కట్టి వేతు తాళను నేనున్

kRti 'SrI rAma jaya rAma' -

11. అంతట ప్రహ్లాద స్వామి తనలో తానే స్వ-రూపమెరింగి
అపరోక్ష సాక్షాత్కారమైనందునజ్ఞాన జనితమైన
జాలినిక జెందనేలనని ధైర్యానంద జలధిలో-
నీదుచు పలుకునదెట్టులనిన -

ఇంతటి భాగ్యము కల్గగ చింతలచే
చిక్కనేల శ్రీ హరియనుచున్
అంతః కరణంబున జగమంతయు
హరి మయమనెంచి అమరగ పలికెన్

వెన్నయుండగ నేతి వెసనంబు పడనేల
అన్నముండగ జొన్నయంబలేల
తల్లుండగ సుతునకు దాది వెసనంబేల
తన్ను తా తెలిసిన తత్వమేల

వ్యాధి హీనునకు వర వైద్యుని చెలిమేల
స్వ-ధనంబులుండ పంచాంగమేల
అన్ని నీవను వానికమర భేదంబేల
ధీరుకు వైరిటి దిగులుయేల

నాదు భావంబు నీవెంచి నన్ను బ్రోవుము
అన్యమాసింప లేనిక అప్రమేయ
నీవు నాయొద్దనుంటే నిండు సుఖము
క్ష్మా సుతాధీశ నీ కటాక్షంబే చాలు

kRti 'sarasI ruha nayana' -

12. ఇవ్విధంబుననతి ధైర్య భక్తి గల పలుకుల పలికిన
ప్రహ్లాదుని జూచి అత్యంత దయతో అతని నిజ భక్తి
మార్గంబు లోకులకెల్ల తెలియుటకై శ్రీ హరి
పలుకునదెట్టులనిన -

నీ వద్దను నేనుండగ నీవలనను
సేయుటేమి నిర్మల చిత్త
భావము నాతో తెల్పుము కావలసిన
కోర్కెలొసగి కాపాడెదను

13. ఇటు వలె సాదరుండై పలికిన శ్రీమన్నారాయణ
మూర్తిని జూచి అత్యంత సంతోషంబుననానందాశ్రు
పరిపూరిత లోచనుండై గద్గద కంఠుండగుచు
ప్రహ్లాద మూర్తి పలుకుటెట్టులనిన -

ఎన్నిన నా కోర్కెలు విను
పన్నుగ నే సొమ్ము పెట్టి పరిమళములచే
మిన్నైన మేనునలదుచు
కన్నులనే జూచి జూచి కాలము గడుతున్

kRti 'vaddayuNDEdE' -

14. ఇవ్విధంబున పలికిన పలుకులు విని
శ్రీ హరి ప్రహ్లాదుని
నిజ భక్తి గల హృదయ మర్మంబు తెలియ
పలుకునదెట్టులనిన -

అంకమొసంగితినాసుర శంకల
వధియింతునంటి సంపదలొసగే
ఇంకా నా దయయెట్లా సంకేతము
తెల్పు రాత్రి చర వర తనయా

15. ఈలాగున పలికిన శ్రీ హరిని కనుగొని ప్రహ్లాద
స్వామి తన హృదయ గతమగు సంకేతమెరిగించు
మార్గంబెట్టులనిన -

తీరదలంకారించగ తీరదు
నుతియింప లేక దివ్యాన్నంబుల్
తీరదు తినిపింపకనే తీరదు
నీకింక ప్రొద్దు దీనాధారా

kRti 'tIrunA nAlOni' -

16. ఇవ్విధంబున ప్రహ్లాదుండు తన నిజ
హృదయ మర్మంబు తెలిపి
మరిన్ని శ్రీ హరిని జూచి
పలుకునదియెట్టులనిన -

పున్నమ నాటి చంద్రుని
పోలు ముఖంబున జూచి జూచియో
పన్నగ శాయియో దనుజ
భంజన నన్నెడ బాయకంచు తా

పన్నుగ వేడుకొంచు నిజ
భక్తినినిమ్మని జాలి జెందుచున్
కన్నుల నీరుతోనసుర
కాంతజుడా హరి సేవ సేయగాన్

17. ఇటు వలె పలికియూరకున్న ప్రహ్లాదుని
జూచి శ్రీ హరి పలుకునదెట్టులనిన -

ముందటి భక్తుడు నీవని
ముందరనే ఖ్యాతిగాను మోదముతోడన్
అందరు పల్కగ జేసితి-
నిందున నీ కన్న భక్తులెవ్వరు గలరే

18. ఇవ్విధంబున పలికిన శ్రీమన్నారాయణుని
జూచి ఇది సమయమనుచు తెలిసి
పలుకునదెట్టులనిన -

స్వర్ణ మయాంబర గీ-వర వర్ణ
అభయ హస్త మత్త వారణ శరణ
ఆకర్ణింపుము నా మనవి సుపర్ణుని వలె
భక్తినిమ్ము పదిమారులుకున్

19. ఇటు వలె వైనతేయుని వలె
పరిచారక భక్తినివ్వమనిన
ప్రహ్లాదుని జూచి శ్రీమన్నారాయాణుండు
పలుకునదెట్టులనిన -

అజ శక్రాదులెరుంగని నిజ పద
భజనంబు తెలిసి నిచ్చయమనుచున్
గజ వరదుడు యోచించి సహజమున
ప్రహ్లాదు జూచియమరగ పలికెన్ -

సరి సమానము నిన్ను సల్పంగ పూనిన
పరిచారకము సేయు బ్రతుకుయేల
నేర్పైన దృఢ భక్తి నేనెరుంగగ లేక-
యెన్నగానీ నిజంబెందు లేదు

నలువయింద్రునికైన నా దివ్య రూపంబు
కన దూరమైయుండు కాని ధరను
నీ స్నేహ రజ్జుచే నిండారు తగిలి నే
నీకు వశ్యుడనైతి నిర్మలాత్మ

సత్త్వ గుణ భక్తికిపుడు నే సాక్షి కాద
నీవు పలుమారునడుగంగ నీతి కాదు
అన్యమైనట్టి అధికారమడుగవయ్య
ఖ్యాతి మీరంగనొసగెద ప్రీతితోను

సనకాదయః - రాజన్ పతి గురురయం

20. ఈలాగున పలికిన శ్రీమన్నారాయణుని
జూచి ప్రహ్లాదుండు పలుకునదెట్టులనిన -

ధర్మార్థ కామ మోక్షము
భర్మాంబర తనకు కలుగు భక్తియు వలెనే
శర్మంబులెల్ల దొరకును
నిర్మలమగు భక్తినిమ్ము నిన్నే కొలుతున్

mukunda mAlA stOtra - Verse 5

21. నాస్థా ధర్మే న వసు నిచయే
నైవ కామోపభోగే
యద్యద్భవ్యం భవతు భగవన్
పూర్వ కర్మానురూపం

ఏతత్ ప్రార్థ్యం మమ బహుమతం
జన్మ జన్మాంతరేపి
త్వద్పాదాంభోరుహ యుగ గతా
నిశ్చలా భక్తిరస్తు

22. తిరుగ ప్రహ్లాద స్వామి పలుకునదెట్టులనిన -

తెగనాడు మాటలెందుకు
నగ ధర సరి వారిలోన నగుబాటు గదా
వగలెల్ల జూపి నాయెడ
పగ సేయుటకేమి ఫలము భక్తాధీనా

నా లోని జాలి తెలిసియు-
నీలాగు పరీక్ష సేయనేల మేలా
చాలా ధర్మము కాదిక
పాలించుర వేగ నన్ను భావజ జనకా

ఈలాగున ప్రహ్లాదుండు అత్యంత జాలిచే శ్రీ హరిని
జూచి మరియు పలుకునదెట్టులనిన -

kRti 'rAmAbhirAma raghu rAma' -

23. ఇవ్విధంబున పలికిన
ప్రహ్లాదునియొక్క అంతర భక్తి
మార్గమును తెలియుటకై
శ్రీ హరి పలుకునదియెట్టులనిన -

గౌరవమని లాఘవమని
సారెకునెంచెడి నడత సమ్మతిగానే
వారము సమమై నడిచెడి
వారిని నేనెరుగ జాల వసుధా స్థలిలోన్

ఆ భారాతీశుకైన సదా
భేద బుద్ధినొల్ల తత్త్వానుభవంబే
భక్తి చిత్త యుతమో-
యా భక్తికి కట్టు పడుచునతడే నేనున్

24. ఇవ్విధంబున పలికిన శ్రీ హరిని జూచి ప్రహ్లాదుండు
తనయంతరానుభవంబు తెలియ జేయునదెట్టులనిన -

అందరి లోపల నీవై నందార్చిత
నాదు మనసు నళిన దళాక్ష
ముందునెరుంగగ లేదా సుందర
లోకోపకార సుద్దులు గాకున్

kRti 'daya rAni' -

25. సనకాదయః - పది పదికం

ఈలాగున స్వానుభవము తెలిపిన
ప్రహ్లాదుని జూచి అంతరాంతర
మర్మములు తెలియ వలయుటకై
శ్రీ హరి పలుకునదెటులనిన -

పంతము సాధింప పలికెదవు కాని
అంతకు నే పాత్రుడని ఎంచ వలదు
వెన్నవంటి మనసు విశ్వాత్మకుండు
అన్న నీవెరుగవా అసురేశ తనయ

అబ్బబ్బ నీయొక్క అంతరంగమును
కొబ్బున తెలియంగ కూడ లేదికను
బాలక నీ లోని భావమిట్లనుచు
ఈ లోకులకు నీవుయెరిగింపుమిపుడు

26. ఈలాగున శ్రీమన్నారాయాణుండనగా
విని ఇక తీరదని
ప్రహ్లాదుండు తన మనో-భావంబు-
నెరిగింప జేయు మార్గంబెట్టులనిన -

సారె సారెకు నా మనో-రథంబులను
నీరజ లోచన నిజముగా వినుము
పంకజములకెల్ల భాను చందమున
ఇంకను కలువలకిందు చందమున

మానీయౌ మగువకు మగని చందమున
దీన జనావన దేవ దేవేశ
తనకు నీవటు కాదా ధర సుతా రమణ
మనసిజ లావణ్య మంజుళ వదన

వలచుచు నేనొక్క వరమడిగెదయ్య
సలలిత గుణ బృంద సాధు హృత్సదన
పరమ పావన నామ పాపౌఘ శమన
కరుణను దయ జేసి కావవే కృష్ణా

kRti 'daya sEyavayya' -

27. ఈలాగున సీతా భక్తినివ్వమనుచు
ప్రహ్లాదుండు శ్రీ హరిని జూచి తన మదిలో-
నీశ్వరుండు మానాభిమానంబు లేని పర
వస్తువని తెలిసి శపథంబు చేయునదియెట్టులనిన -

వేడెద మ్రొక్కెద నను
తెగనాడక శపథంబు వినుము నారద
గురువా నాడుపదేశించినదే
పోడిమిగా సత్యమైన పోరాడకురా

ఈలాగు పలుకుచు తిరుగా ప్రహ్లాదుండు తల్లిని
కను పుత్రుని వలెనుల్లమునానందమంది
ఓహోయనుచున్ ఝల్లను తనుతో హరి పద
పల్లవముల వ్రాల హరియు బాహున పట్టెన్

సనకాదయః - భవాబ్ధిమంతి

Lord Yields to Wishes of prahlAda

28. ఇవ్విధంబున పాదాక్రాంతుడైన పరమ
భాగవతాగ్రేసరుండు భక్త వారిధి
చంద్రుండును పరవశుండునగు
ప్రహ్లాదుని జూచి శ్రీమన్నారాయణ మూర్తి
ఏమి సేయుచున్నాడనిన -

పంకజ నేత్రుడు భక్త
వశంకరుడాద్యంత రహిత శాంతాకారుండు
అంకముననుంచి ప్రేమను
కంకణములు ఘల్లనంగ కౌగిట జేర్చెన్

సనకాదయః -
యదిహాస్య ప్రియాఖ్యాతుర్న కుర్మి సదృశం ప్రియం |
ఏష సర్వస్వ భూతస్తు పరిష్వంగో హనూమతః ||

29. అంతట శ్రీ హరి ప్రహ్లాదుని పరీక్షించి
పలుకునదెట్టులనిన -

జ్ఞానము వైరాగ్యము విజ్ఞానము
సద్భక్తి సమముగాను భవుననే
కానను ముల్లోకములో మాన్యుని
నిను కంటి నీ సమానంబెవరే

వినవోయి ప్రహ్లాద విమలాంతరంగ
విన కోరి నీ పల్కు వివరంబుగాను
ఛలమున వాదంబు సల్పితినిపుడు
సలలిత మతుడైతి సంతోషినైతి

నీ కోర్కెలెల్లను నిజముగ కల్గు
నే కోరు పనులెల్ల నెరవేరునిపుడు
సుఖమున వర్ధిల్లు సుర వైరి తనయ
అఖిలాండములనేలుమా చంద్ర సూర్య

స్థాయిగా విలసిల్లు సానందముగను
హాయిగానుండు నీవారోగ్యమునను

30. ఇటు వలె తన స్వాభీష్టములనొసంగిన
భక్త పరాధీనుని పరమ పురుషుని
చరాచర రూపుని శంఖ చక్రాంకిత
ఆజాను చతుర్బాహుని పుండరీకాయతాక్షుని

పురాణ పురుషుని శరణాగత వత్సలుని
జగన్మోహనాకారుని దివ్య తేజో-మయుని
దివ్య పీతాంబర వన మాలా ధారుని
ఆది మధ్యాంత రహితుని అఖిల జగత్పూజ్యుని

ఆత్మారాముండగు శ్రీమన్నారాయణ మూర్తిని
ప్రహ్లాదుండు షోడశోపచారములచే
పూజించుచు బ్రహ్మానంద
పరవశుడై పలుకునదియెట్టులనిన -

kRti 'AnandamAnanda' -

mangaLam

31. ఈలాగున పరవశుండై పాడుచు
మంగళము పాడునదెట్టులనిన -

kRti 'jaya mangaLam' -

Back

Kannada

English Devanagari Tamil Tamil-Gist Telugu Malayalam 
Conversation between Lord and prahlAda

1. ಅಂತಟ ಬ್ರಹ್ಮಾನಂದ ಜಲಧಿಲೋನೋಲಲಾಡುಚುನ್ನ
ಪ್ರಹ್ಲಾದುನಿ ಜೂಚಿ ಅತನಿ ಚಿತ್ತ ಶುದ್ಧಿ ಲೋಕುಲಕು
ತೆಲಿಯ ಜೇಯುಟಕೈ ತಲಚಿ ನಿಜ ಭಕ್ತ ಜನ ಸಂಭಾಷಣ-
ಮಂದುನಾಸ ಗಲವಾಡೈ ಶ್ರೀಮನ್ನಾರಾಯಣ ಮೂರ್ತಿ
ಪಲುಕುನದಿಯೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ಅರಸಿಕ ಸಂಭಾಷಣತೋ
ರಸಿಕ ಜನೇಷು ವಾಕ್ಕಲಹಂ ಶ್ರೇಯಃ

ತಲಪುನ ಮೋಕ್ಷದುಡಗುಚುನು
ವೆಲುವಟಿಗಾ ಶುದ್ಧಿ ಕಲಿಗಿ ವೇಡುಕಗಾನೇ
ತೆಲಿಯನು ಲೋಕುಲಕೆಲ್ಲನು
ಚೆಲರೇಗುಚು ವಾದುಲಾಡ ಚಕ್ರಿಯು ತಲಚೆನ್

ಶ್ರೀ ಹರಿ ಪ್ರಹ್ಲಾದುನಿ ಜೂಚಿ ಪಲುಕು
ವಾಕ್ಯಂಬೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ಎಪ್ಪುಡು ಪೂರ್ಣ ಕಾಮಿ ಸುಮಿ
ಹೆಚ್ಚುಗ ವೇಲ್ಪುಲಕಾದಿ ಮೂಲಮೈ
ಚೆಪ್ಪ ತರಂಬು ಕಾದು ತನ
ಚೇತನ ಜನ್ಮಮುಲೇ ಮತಜ್ಞುಲೋ

ಗೊಪ್ಪ ತಪಂಬೊನರ್ಚುಚು
ಕೋರ್ಕೆಲನಿಮ್ಮನ ಸಂತಸಿಲ್ಲುಚುನ್
ತಪ್ಪಗನಿತ್ತು ಸಂಪದುಲು
ದಾನವ ಪುತ್ರ ವರಂಬುಲಂದುಕೋ

2. ಈಲಾಗುನ ಶ್ರೀಮನ್ನಾರಾಯುಣುಂಡು ಪ್ರಹ್ಲಾದುನಿ ಜೂಚಿ
ಕಾಮ್ಯ ವರಮುಲಂದುಕೊಮ್ಮನಿನ ವಾರ್ತಲು ವಿನಿ ಸಹಿಂಪಕ
ಎದುರು ಪಲುಕುನದಿಯೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ಆ ನಾಟಿ ದಾಹಮೆಲ್ಲನು
ನೇನಾರ್ಚಗ ನಿನ್ನು ಜೂಚಿ ನೇರ್ಪುನ ಮದಿಲೋ
ಪಾನಕಪು ಪುಲ್ಲ ರೀತಿನಿ
ಹೀನಂಬಗು ವಾರ್ತ ಪಲುಕನಿದಿ ಸಮಯಂಬಾ

ಸದಯಾಮರ ತರುವುನು ಕನಿ
ಮುದಮುನ ಪೊಲ್ಲಡುಗ ಪೋವು ಮೂಢುಂಡು ಗಲಡಾ
ಮೊದಲೈನ ವೇಲ್ಪುಲೆರುಗನಿ
ಪದಮುಲ ಕನಿ ವಿಡುವ ಜಾಲ ಪದಿಮಾರುಲಕುನ್

ಇವ್ವಿಧಂಬುನ ಪಲಿಕಿ ತಿರುಗ ಶ್ರೀ ಹರಿನಿ ಜೂಚಿ
ಪಲುಕುಟೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ಸ್ವಲ್ಪಮುಲಡುಗನು ಜೂಚುಟ
ಕಲ್ಪಾಂತರಮೈನ ತೃಪ್ತಿ ಕಾದಯ ಮದಿಲೋ
ಕಲ್ಪನ ಚಾಲು ಬಿಲೇಶಯ
ತಲ್ಪಾಮರ ವಿನುತ ಬ್ರೋವು ತಾಳನು ನೇನು

kRti 'nannu brOvakanu' -

3. ಈಲಾಗುನ ಪಲಿಕಿನ ಪ್ರಹ್ಲಾದುನಿ
ಜೂಚಿ ದೃಢ ಭಕ್ತಿ ಗಲ
ಮನಸ್ಸುನು ಶೋಧಿಂಚುಟಕೈ
ಶ್ರೀ ಹರಿ ಪಲುಕುಟೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ನಾಯೆಡನಾಸ ಕಾನಿ ಪದಿ ನಾಲುಗು
ಲೋಕಮುಲೆಲ್ಲ ಸತ್ಯಮೇ
ನೀಯೆಡ ಪ್ರೇಮ ಕೊಂಟಿನಿ ಇದಿ
ನಿಚ್ಚಯಮೇ ನನು ಜೂಚಿ ಲಬ್ಧ-

ಮೇಮಾಯೆನುನೇದಿಯೇದನಕ
ಮರ್ತ್ಯುಲು ಲೇದನ ನೀವು ನವ್ವರಾ
ಚಾಯಕು ಕೀರ್ತಿ ಕಾದು ಮನಸಾರಗ-
ನಿತ್ತು ವರಂಬುಲಂದುಗೋ

ಇವ್ವಿಧಂಬುನ ಪ್ರಹ್ಲಾದುನಿ
ಮೋಹಿಂಪ ಜೇಯುಟಕೈ ಶ್ರೀ ಹರಿ
ತಿರುಗ ಪಲುಕುನದಿಯೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ಎಡ ಲೇನಿ ಪ್ರೇಮ ಕೊಂಟಿನಿ
ಕಡು ಭಕ್ತಿಯು ನೀಕು ಗಲದು ಗಲದನಿ ತಾನೇ
ಅಡಿಯಾಸ ಜೂಪಿ ಭವಮುನ
ವಡಿಗಾ ಮೋಹಿಂಪ ಜೇಯು ವಾರ್ತಲು ಪಲಿಕೆನ್

kRti 'aDugu varamula' -

4. ಸನಕಾದಯಃ - ಮಾಯಾ ಮೋಹಕರೀ

ಇಟು ವಲೆ ವಂಚನಗಾ ಪಲಿಕಿನ
ಪ್ರಪಂಚ ನಾಥುನಿ ಪಲುಕುಲು
ವಿನಿ ಸೈರಿಂಪಕ ಪ್ರಹ್ಲಾದ
ಸ್ವಾಮಿ ಪಲುಕುನದಿಯೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ಪಾಮರುಲಕು ಪಲುಕುಮು ಮರಿ ಸಾಮರ್ಥ್ಯಮು-
ಲೆಲ್ಲ ನೀವು ಸಾಗರ ಶಯನಾ
ನೇ ಮರುವನು ಚರಣಂಬುಲು ನಾ ಮನಸುಕು
ಸೊಮ್ಮು ನೀವು ನಳಿನ ದಳಾಕ್ಷ

ಇಟು ವಲೆ ಪಲಿಕಿ ತಿರುಗ ಶ್ರೀ ಹರಿನಿ ಜೂಚಿ
ಪಲುಕುನದಿಯೆಟ್ಟುಲನಿನ -

kRti 'vArija nayana' -

5. ಏ ಪಾಟಿ ಭವ ಸುಖಂಬುಲು
ನೀ ಪಾದ ಸರೋಜ ಭಕ್ತಿ ನಿಜಮುಗನಿಮ್ಮಾ
ಕಾಪಾಡು ನೀದು ಭಕ್ತುಲ
ವ್ಯಾಪಾರಮು ಸೇಯ ಲೇಕ ವೇಸಾರಿತಿನಾ

ಇವ್ವಿಧಂಬುನ ಸಕಲಮೈನ ಐಹಿಕ ಭೋಗಾದುಲಯಂದು
ನಿಸ್ಪೃಹ ಭಾವಂಬುನ ಪಲಿಕಿ ಮರಿಯುನಾತ್ಮ ಜ್ಞಾನಾನಾಂದ-
ಮಯುಂಡಗು ಪ್ರಹ್ಲಾದುಂಡು ಶ್ರೀ ಹರಿನಿ ಜೂಚಿ
ಪಲುಕುಟೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ತೋಪಿಕ ಚೇತನು ವೆಲಿಗೆಡಿ
ಈ ಪಂಚಾತ್ಮಕಪು ಮೇನುನೀ ಲೋಕಂಬುನ್
ಪ್ರಾಪನು ಕೊನದೇ ಮದಿ ನೀ
ಕಾಪಟ್ಯಮುಲೆಲ್ಲ ತೆಲುಸು ಕದಲನು ಸುಮ್ಮೀ

kRti 'tanalOnE dhyAninci' -

6. ಇವ್ವಿಧಂಬುನ ಬ್ರಹ್ಮ ಜ್ಞಾನ ನಿಷ್ಠುಡೈ
ಪಲಿಕಿನ ಪ್ರಹ್ಲಾದುನಿ ಜೂಚಿ
ಪರ ಬ್ರಹ್ಮಮೈನ ಶ್ರೀಮನ್ನಾರಾಯಾಣ ಮೂರ್ತಿ
ಪಲುಕುನದಿಯೆಟುಲನಿನ -

ಮಾಯಾ ದೇಹಾಭಿಮಾನಂಬುಲ ಜಯಿಂಚಿ
ವರ್ಧಿಲ್ಲುನಟ್ಟಿ ನೀವಂಟಿ ವಾನಿ
ಕನಿಯಭೀಷ್ಟಮುಲಿಚ್ಚಿ ಕರುಣತೋ ಭುವಿ
ಚಕ್ರವರ್ತಿಗಾ ಜೇಸಿ ನೇ ವರಮುಲಿತ್ತು

ಸ್ವಲ್ಪಮೈನಟ್ಟಿಯಾ ಸ್ವರ್ಗ ಭೋಗಮುಲಕೈ
ಭುವಿಲೋನ ಜಪ ತಪಂಬುಲನೊನರ್ಚು
ಕಾಮ್ಯಾರ್ಥುಲಕು ನೇನು ಕಲನೈನ ಕಾನೆದುರ್ಪಡನು
ಪಾಮರುಲಕೇ ಪಾಟಿ ವಿನುಮು

ಬಾಲ ಸತತಂಬುನೀ ರಾಜ್ಯ ಪಾಲನಂಬು
ಸಲ್ಪಗಾ ಜೂಚಿನ ಕಾನಿ ಶಮನ ಕಾದು
ಕೊಮ್ಮು ನೀ ಹೃದ್ಗತಂಬೈನ ಕೋರ್ಕೆಲೆಲ್ಲ
ಸ್ವಸ್ಥ ಚಿತ್ತುಂಡವೈಯುಂಡು ಸ್ವ-ಪುರಮಂದು

7. ಜಗದೀಶ್ವರುಂಡು ತಿರುಗಾ ಪಲುಕುನದಿಯೆಟುಲನಿನ -

ಭವ ಸುಖಂಬುಲುಕಾಸ ಪಡುಚುನೀ ಧರಲೋನ
ನವ ಜಪ ಧ್ಯಾನ ಪೂಜಾದಿ ಕರ್ಮಮುಲ-
ನೊನರಿಂಚುಚುನು ಅಗ್ನಿನೊಕ ಕಾಲ ನಿಲಿಚಿ
ಘನ ವೇಷಮುಲ ದಾಲ್ಚಿ ಕಾನಂದು ಜನುಲ

ಕನನಾಸಕೊನದಯ್ಯ ಕಡು ಭೂತಮೈನ
ತನಕು ವಾರಿಕಿ ಮಂಚಿ ತನಮುಯೆನ್ನಟಿಕಿ
ನಿರ್ಮಲ ಚಿತ್ತುಲೈ ನಿಖಿಲಜ್ಞುಲೈನ
ಧರ್ಮ ಕರ್ಮಾದುಲ ತಪ್ಪಿ ಲಯಿಂಚಿ

ದೇಹಾಸ ವಿಡಿ ವಿದೇಹುಲೈನಟ್ಟಿ
ಸೋಹಂಬನುಚು ಮದಿ ಸೊಂಪು ಮೀರಂಗ
ಪ್ರಬಲುದಾ ನೀವಂಟಿ ಬ್ರಹ್ಮ ನಿಷ್ಠುಲಕು
ತೆಬಕು ಪಲುಕ ಗಡಿ ದೇರೆದುರ್ಪಡುಚು-

ವಲಸಿಯೊಲ್ಲನಿ ವರಮು ವರುಸಗಾನೊಸಗಿ-
ಯಿಲನು ದೈತ್ಯುಲನು ಪಟ್ಟಿಯಿಪುಡು ನೇ ದುನಿಮಿ-
ಯೆಲ್ಲ ಕಾಲಮು ಭೂಮಿನೇಲಗಾ ಜೇತು
ಕೊಲ್ಲಗಾ ವರಮು ಚೇಕೊನುಮು ಪ್ರಹ್ಲಾದ

8. ಈಲಾಗುನ ತನ ದಯಕು ಪಾತ್ರುಡನಿ-
ಯೆಂಚಕ ನಿರ್ದಯುನಿ ವಲನೇ
ಪಲಿಕಿನ ಶ್ರೀ ಹರಿನಿ ಜೂಚಿ ಪ್ರಹ್ಲಾದುಡು-
ಯತ್ಯಂತ ದೀನುಡೈ ಆನಂದ

ಬಾಷ್ಪ ಧಾರಾ ಸಿಕ್ತ ಕಪೋಲುಂಡೈ
ಪಲುಕುನದಿಯೆಟುಲನಿನ -

ದೀನಾರ್ತಿ ಭಂಜನುಂಡನಿ-
ಯಾ ನಾಡೇ ಕೀರ್ತಿ ನೀಕುನಬ್ಬೆನು ಕದವೇ
ನೀ ನೋಮು ಸೇಯು ವಾಡನಿ
ಶ್ರೀ ನಾಯಕ ನಾದುಪೈನಿ ಚಿಂತಯು ಲೇದೇ

ಪ್ರಹ್ಲಾದ ಸ್ವಾಮಿ ತಿರುಗಾ ಪಲುಕುನದೆಟುಲನಿನ -

ಕದ್ದನಿ ನಮ್ಮಿನ ಭಕ್ತುಲ
ಪದ್ದುನ ಕನಿ ನೀದು ಮನಸು ಪಾಗಂಬಗುನೇ
ಸತ್ತಯುಡವೈತಿವೈನನು
ಸದ್ದನ್ನಪು ಮೀದಿ ವೆನ್ನ ಚಂದುರುಡವುನೇ

ವಂಚನ ಸೇಯಕು ನಾಯೆಡ
ಕೊಂಚತನಂಬದಿಯು ನೀಕು ಕೋದಂಡ ಧರಾ
ಮಂಚಿದಿ ನೀ ನಡತಲು
ವರ್ಣಿಂಚೆದ ವಿನು ನಿರ್ಮಲಾತ್ಮ ನೀರಜ ನಯನಾ

ಈಲಾಗುನ ಶ್ರೀ ಹರಿ ಗುಣಾನುಭವಂಬುಲನು
ಪ್ರಹ್ಲಾದುಂಡು ವರ್ಣಿಂಚುನದಿಯೆಟ್ಟುಲನಿನ -

kRti 'O rAma rAma sarvOnnata' -

9. ಇವ್ವಿಧಂಬುನ ಕನುಲು ಕಲಂಗಗನಂತರಂಗಮು ಕರಂಗಗ
ಪಲಿಕಿನ ಪ್ರಹ್ಲಾದುನಿ ಜೂಚಿ ಕಪಟಪು ಚಿರು ನವ್ವೆಲಯ
ಶ್ರೀ ಹರಿ ಪಲುಕುನದೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ಕಪಟಪು ನವ್ವುಗಾನು ಚಿರ ಕಾಲಮುಲಿಂದ್ರಿಯ ನಿಗ್ರಹಂಬುಚೇ
ತಪಮೊನರಿಂಚು ವಾರಲಕು ತಪ್ಪದು ಭೋಗಮುಲಿಂದ್ರ ಸೌಖ್ಯಮುಲ್
ಅಪರಿಮಿತಾಪದಲ್ ಮದಿನಿನಾರ್ಚುಚು ಧೈರ್ಯಮು ಸೇಯು ನೀದುಪೈ
ಕೃಪ ಗಲವಾಡನೈತಿ ಬಹು ಕೀರ್ತಿಗ ಸಂಪದಲೀಕ ತೀರುನೇ

ತಿರುಗ ಶ್ರೀ ಹರಿ ಕಪಟ ವಾಕ್ಯಮುಲು
ಪಲುಕುನದೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ನೀಕೊಕ ಮರ್ಮಮು ತೆಲ್ಪೆದ
ಲೋಕುಲಕರುದೈನ ನಿಧುಲ ಲೋಕುವ ಸೇತುನ್
ಚೇಕೊನುಮು ಚನದ ದೂರಮು
ನಾದು ಕೋರ್ಕೆಲು ನಾದು ಪನುಲು ನಾನಾ ವಿಧಮುಲ್

10. ಈಲಾಗುನನೆಡ ಬಾಯ ತಲಚಿ ಪಲಿಕಿನ
ಶ್ರೀ ಹರಿ ವಾಕ್ಯಮುಲನು ವಿನಗಾನೇ ಪ್ರಹ್ಲಾದುಂಡು
ಅತಿ ವ್ಯಸನಾಕ್ರಾಂತುಂಡೈ ಪಲುಕುನದೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ಚನವಲೆನನು ವಾರ್ತಲು ವಿನಿ
ಕನುಲನು ಬಾಷ್ಪಮುಲು ರಾಲಕ ಕಡು ದುಃಖಮುತೋ
ವನ ರುಹ ನಯನುನಿ ಜೂಚುಚು
ದನುಜಾರ್ಭಕುಡಲರುಕೊನ್ನ ದರಿಯೆಟ್ಲನ್ನನ್ -

ಏಯಾಲಿ ಸುತುಲಕೈ ಎವರಿ ಪೈಕಮುಲಕು-
ನಾಯಾಸಮಗು ತಪಂಬಮರ ಜೇಸಿತಿನಿ
ಏ ಶತ್ರು ವರ್ಗಾಲಕೇ ರಾಜ್ಯಮುಲ ಕೋರಿ
ಆಸಿಂಚಿ ನೇ ತಪಂಬಮರ ಜೇಸಿತಿನಿ

ಏ ದೇವತಲ ಕೋರಿಯೇ ಜಲಂಬುಲಲೋನ
ಪ್ರಾದೇಶ ಕುಕ್ಷಿಯೈ ಪ್ರಾರ್ತಿಂಚುಕೊಂಟಿ
ಏ ಆಪದಲನು ನೇನೆರಿಗಿ ತಾಳಿತಿನಿ
ಮಾಯಾ ವಿಲಾಸ ನಾ ಮದಿನೆರುಗ ಲೇವಾ

ವಿನು ಸುಖ ದುಃಖಮುಲ್ ವಿಶ್ವಮಂತಯು
ನಿನು ವಿನಾ ಎವ್ವರೇ ನಿಖಿಲ ಭಾವಜ್ಞ
ನ್ಯಾಯಮಾ ನೀಕು ಅನ್ಯಾಪದೇಶಮುಗ
ಬಾಯನೆಂಚುಚು ಮಾಟ ಪಲ್ಕಿತಿವಿಪುಡು

ತಾಳದು ಈ ಮಾಟ ತಾಳದೇ ಮನಸು
ವೇಳ ಕಾದಿದಿ ವೇದ ವೇದ್ಯ ಮ್ರೊಕ್ಕೆದನು

ಎಡ ಬಾಯ ತಲಚಿನಾವು ಇಕ
ವಿಡುವನು ನಾ ತಂಡ್ರಿ ನಿನು ವೇಮಾರು ಮದಿಲೋ
ಜಡಿಯಕ ನೀ ಪದ ಯುಗಮುಲ
ಕಡ ಸೇಯಕ ಕಟ್ಟಿ ವೇತು ತಾಳನು ನೇನುನ್

kRti 'SrI rAma jaya rAma' -

11. ಅಂತಟ ಪ್ರಹ್ಲಾದ ಸ್ವಾಮಿ ತನಲೋ ತಾನೇ ಸ್ವ-ರೂಪಮೆರಿಂಗಿ
ಅಪರೋಕ್ಷ ಸಾಕ್ಷಾತ್ಕಾರಮೈನಂದುನಜ್ಞಾನ ಜನಿತಮೈನ
ಜಾಲಿನಿಕ ಜೆಂದನೇಲನನಿ ಧೈರ್ಯಾನಂದ ಜಲಧಿಲೋ-
ನೀದುಚು ಪಲುಕುನದೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ಇಂತಟಿ ಭಾಗ್ಯಮು ಕಲ್ಗಗ ಚಿಂತಲಚೇ
ಚಿಕ್ಕನೇಲ ಶ್ರೀ ಹರಿಯನುಚುನ್
ಅಂತಃ ಕರಣಂಬುನ ಜಗಮಂತಯು
ಹರಿ ಮಯಮನೆಂಚಿ ಅಮರಗ ಪಲಿಕೆನ್

ವೆನ್ನಯುಂಡಗ ನೇತಿ ವೆಸನಂಬು ಪಡನೇಲ
ಅನ್ನಮುಂಡಗ ಜೊನ್ನಯಂಬಲೇಲ
ತಲ್ಲುಂಡಗ ಸುತುನಕು ದಾದಿ ವೆಸನಂಬೇಲ
ತನ್ನು ತಾ ತೆಲಿಸಿನ ತತ್ವಮೇಲ

ವ್ಯಾಧಿ ಹೀನುನಕು ವರ ವೈದ್ಯುನಿ ಚೆಲಿಮೇಲ
ಸ್ವ-ಧನಂಬುಲುಂಡ ಪಂಚಾಂಗಮೇಲ
ಅನ್ನಿ ನೀವನು ವಾನಿಕಮರ ಭೇದಂಬೇಲ
ಧೀರುಕು ವೈರಿಟಿ ದಿಗುಲುಯೇಲ

ನಾದು ಭಾವಂಬು ನೀವೆಂಚಿ ನನ್ನು ಬ್ರೋವುಮು
ಅನ್ಯಮಾಸಿಂಪ ಲೇನಿಕ ಅಪ್ರಮೇಯ
ನೀವು ನಾಯೊದ್ದನುಂಟೇ ನಿಂಡು ಸುಖಮು
ಕ್ಷ್ಮಾ ಸುತಾಧೀಶ ನೀ ಕಟಾಕ್ಷಂಬೇ ಚಾಲು

kRti 'sarasI ruha nayana' -

12. ಇವ್ವಿಧಂಬುನನತಿ ಧೈರ್ಯ ಭಕ್ತಿ ಗಲ ಪಲುಕುಲ ಪಲಿಕಿನ
ಪ್ರಹ್ಲಾದುನಿ ಜೂಚಿ ಅತ್ಯಂತ ದಯತೋ ಅತನಿ ನಿಜ ಭಕ್ತಿ
ಮಾರ್ಗಂಬು ಲೋಕುಲಕೆಲ್ಲ ತೆಲಿಯುಟಕೈ ಶ್ರೀ ಹರಿ
ಪಲುಕುನದೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ನೀ ವದ್ದನು ನೇನುಂಡಗ ನೀವಲನನು
ಸೇಯುಟೇಮಿ ನಿರ್ಮಲ ಚಿತ್ತ
ಭಾವಮು ನಾತೋ ತೆಲ್ಪುಮು ಕಾವಲಸಿನ
ಕೋರ್ಕೆಲೊಸಗಿ ಕಾಪಾಡೆದನು

13. ಇಟು ವಲೆ ಸಾದರುಂಡೈ ಪಲಿಕಿನ ಶ್ರೀಮನ್ನಾರಾಯಣ
ಮೂರ್ತಿನಿ ಜೂಚಿ ಅತ್ಯಂತ ಸಂತೋಷಂಬುನನಾನಂದಾಶ್ರು
ಪರಿಪೂರಿತ ಲೋಚನುಂಡೈ ಗದ್ಗದ ಕಂಠುಂಡಗುಚು
ಪ್ರಹ್ಲಾದ ಮೂರ್ತಿ ಪಲುಕುಟೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ಎನ್ನಿನ ನಾ ಕೋರ್ಕೆಲು ವಿನು
ಪನ್ನುಗ ನೇ ಸೊಮ್ಮು ಪೆಟ್ಟಿ ಪರಿಮಳಮುಲಚೇ
ಮಿನ್ನೈನ ಮೇನುನಲದುಚು
ಕನ್ನುಲನೇ ಜೂಚಿ ಜೂಚಿ ಕಾಲಮು ಗಡುತುನ್

kRti 'vaddayuNDEdE' -

14. ಇವ್ವಿಧಂಬುನ ಪಲಿಕಿನ ಪಲುಕುಲು ವಿನಿ
ಶ್ರೀ ಹರಿ ಪ್ರಹ್ಲಾದುನಿ
ನಿಜ ಭಕ್ತಿ ಗಲ ಹೃದಯ ಮರ್ಮಂಬು ತೆಲಿಯ
ಪಲುಕುನದೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ಅಂಕಮೊಸಂಗಿತಿನಾಸುರ ಶಂಕಲ
ವಧಿಯಿಂತುನಂಟಿ ಸಂಪದಲೊಸಗೇ
ಇಂಕಾ ನಾ ದಯಯೆಟ್ಲಾ ಸಂಕೇತಮು
ತೆಲ್ಪು ರಾತ್ರಿ ಚರ ವರ ತನಯಾ

15. ಈಲಾಗುನ ಪಲಿಕಿನ ಶ್ರೀ ಹರಿನಿ ಕನುಗೊನಿ ಪ್ರಹ್ಲಾದ
ಸ್ವಾಮಿ ತನ ಹೃದಯ ಗತಮಗು ಸಂಕೇತಮೆರಿಗಿಂಚು
ಮಾರ್ಗಂಬೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ತೀರದಲಂಕಾರಿಂಚಗ ತೀರದು
ನುತಿಯಿಂಪ ಲೇಕ ದಿವ್ಯಾನ್ನಂಬುಲ್
ತೀರದು ತಿನಿಪಿಂಪಕನೇ ತೀರದು
ನೀಕಿಂಕ ಪ್ರೊದ್ದು ದೀನಾಧಾರಾ

kRti 'tIrunA nAlOni' -

16. ಇವ್ವಿಧಂಬುನ ಪ್ರಹ್ಲಾದುಂಡು ತನ ನಿಜ
ಹೃದಯ ಮರ್ಮಂಬು ತೆಲಿಪಿ
ಮರಿನ್ನಿ ಶ್ರೀ ಹರಿನಿ ಜೂಚಿ
ಪಲುಕುನದಿಯೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ಪುನ್ನಮ ನಾಟಿ ಚಂದ್ರುನಿ
ಪೋಲು ಮುಖಂಬುನ ಜೂಚಿ ಜೂಚಿಯೋ
ಪನ್ನಗ ಶಾಯಿಯೋ ದನುಜ
ಭಂಜನ ನನ್ನೆಡ ಬಾಯಕಂಚು ತಾ

ಪನ್ನುಗ ವೇಡುಕೊಂಚು ನಿಜ
ಭಕ್ತಿನಿನಿಮ್ಮನಿ ಜಾಲಿ ಜೆಂದುಚುನ್
ಕನ್ನುಲ ನೀರುತೋನಸುರ
ಕಾಂತಜುಡಾ ಹರಿ ಸೇವ ಸೇಯಗಾನ್

17. ಇಟು ವಲೆ ಪಲಿಕಿಯೂರಕುನ್ನ ಪ್ರಹ್ಲಾದುನಿ
ಜೂಚಿ ಶ್ರೀ ಹರಿ ಪಲುಕುನದೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ಮುಂದಟಿ ಭಕ್ತುಡು ನೀವನಿ
ಮುಂದರನೇ ಖ್ಯಾತಿಗಾನು ಮೋದಮುತೋಡನ್
ಅಂದರು ಪಲ್ಕಗ ಜೇಸಿತಿ-
ನಿಂದುನ ನೀ ಕನ್ನ ಭಕ್ತುಲೆವ್ವರು ಗಲರೇ

18. ಇವ್ವಿಧಂಬುನ ಪಲಿಕಿನ ಶ್ರೀಮನ್ನಾರಾಯಣುನಿ
ಜೂಚಿ ಇದಿ ಸಮಯಮನುಚು ತೆಲಿಸಿ
ಪಲುಕುನದೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ಸ್ವರ್ಣ ಮಯಾಂಬರ ಗೀ-ವರ ವರ್ಣ
ಅಭಯ ಹಸ್ತ ಮತ್ತ ವಾರಣ ಶರಣ
ಆಕರ್ಣಿಂಪುಮು ನಾ ಮನವಿ ಸುಪರ್ಣುನಿ ವಲೆ
ಭಕ್ತಿನಿಮ್ಮು ಪದಿಮಾರುಲುಕುನ್

19. ಇಟು ವಲೆ ವೈನತೇಯುನಿ ವಲೆ
ಪರಿಚಾರಕ ಭಕ್ತಿನಿವ್ವಮನಿನ
ಪ್ರಹ್ಲಾದುನಿ ಜೂಚಿ ಶ್ರೀಮನ್ನಾರಾಯಾಣುಂಡು
ಪಲುಕುನದೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ಅಜ ಶಕ್ರಾದುಲೆರುಂಗನಿ ನಿಜ ಪದ
ಭಜನಂಬು ತೆಲಿಸಿ ನಿಚ್ಚಯಮನುಚುನ್
ಗಜ ವರದುಡು ಯೋಚಿಂಚಿ ಸಹಜಮುನ
ಪ್ರಹ್ಲಾದು ಜೂಚಿಯಮರಗ ಪಲಿಕೆನ್ -

ಸರಿ ಸಮಾನಮು ನಿನ್ನು ಸಲ್ಪಂಗ ಪೂನಿನ
ಪರಿಚಾರಕಮು ಸೇಯು ಬ್ರತುಕುಯೇಲ
ನೇರ್ಪೈನ ದೃಢ ಭಕ್ತಿ ನೇನೆರುಂಗಗ ಲೇಕ-
ಯೆನ್ನಗಾನೀ ನಿಜಂಬೆಂದು ಲೇದು

ನಲುವಯಿಂದ್ರುನಿಕೈನ ನಾ ದಿವ್ಯ ರೂಪಂಬು
ಕನ ದೂರಮೈಯುಂಡು ಕಾನಿ ಧರನು
ನೀ ಸ್ನೇಹ ರಜ್ಜುಚೇ ನಿಂಡಾರು ತಗಿಲಿ ನೇ
ನೀಕು ವಶ್ಯುಡನೈತಿ ನಿರ್ಮಲಾತ್ಮ

ಸತ್ತ್ವ ಗುಣ ಭಕ್ತಿಕಿಪುಡು ನೇ ಸಾಕ್ಷಿ ಕಾದ
ನೀವು ಪಲುಮಾರುನಡುಗಂಗ ನೀತಿ ಕಾದು
ಅನ್ಯಮೈನಟ್ಟಿ ಅಧಿಕಾರಮಡುಗವಯ್ಯ
ಖ್ಯಾತಿ ಮೀರಂಗನೊಸಗೆದ ಪ್ರೀತಿತೋನು

ಸನಕಾದಯಃ - ರಾಜನ್ ಪತಿ ಗುರುರಯಂ

20. ಈಲಾಗುನ ಪಲಿಕಿನ ಶ್ರೀಮನ್ನಾರಾಯಣುನಿ
ಜೂಚಿ ಪ್ರಹ್ಲಾದುಂಡು ಪಲುಕುನದೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ಧರ್ಮಾರ್ಥ ಕಾಮ ಮೋಕ್ಷಮು
ಭರ್ಮಾಂಬರ ತನಕು ಕಲುಗು ಭಕ್ತಿಯು ವಲೆನೇ
ಶರ್ಮಂಬುಲೆಲ್ಲ ದೊರಕುನು
ನಿರ್ಮಲಮಗು ಭಕ್ತಿನಿಮ್ಮು ನಿನ್ನೇ ಕೊಲುತುನ್

mukunda mAlA stOtra - Verse 5

21. ನಾಸ್ಥಾ ಧರ್ಮೇ ನ ವಸು ನಿಚಯೇ
ನೈವ ಕಾಮೋಪಭೋಗೇ
ಯದ್ಯದ್ಭವ್ಯಂ ಭವತು ಭಗವನ್
ಪೂರ್ವ ಕರ್ಮಾನುರೂಪಂ

ಏತತ್ ಪ್ರಾರ್ಥ್ಯಂ ಮಮ ಬಹುಮತಂ
ಜನ್ಮ ಜನ್ಮಾಂತರೇಪಿ
ತ್ವದ್ಪಾದಾಂಭೋರುಹ ಯುಗ ಗತಾ
ನಿಶ್ಚಲಾ ಭಕ್ತಿರಸ್ತು

22. ತಿರುಗ ಪ್ರಹ್ಲಾದ ಸ್ವಾಮಿ ಪಲುಕುನದೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ತೆಗನಾಡು ಮಾಟಲೆಂದುಕು
ನಗ ಧರ ಸರಿ ವಾರಿಲೋನ ನಗುಬಾಟು ಗದಾ
ವಗಲೆಲ್ಲ ಜೂಪಿ ನಾಯೆಡ
ಪಗ ಸೇಯುಟಕೇಮಿ ಫಲಮು ಭಕ್ತಾಧೀನಾ

ನಾ ಲೋನಿ ಜಾಲಿ ತೆಲಿಸಿಯು-
ನೀಲಾಗು ಪರೀಕ್ಷ ಸೇಯನೇಲ ಮೇಲಾ
ಚಾಲಾ ಧರ್ಮಮು ಕಾದಿಕ
ಪಾಲಿಂಚುರ ವೇಗ ನನ್ನು ಭಾವಜ ಜನಕಾ

ಈಲಾಗುನ ಪ್ರಹ್ಲಾದುಂಡು ಅತ್ಯಂತ ಜಾಲಿಚೇ ಶ್ರೀ ಹರಿನಿ
ಜೂಚಿ ಮರಿಯು ಪಲುಕುನದೆಟ್ಟುಲನಿನ -

kRti 'rAmAbhirAma raghu rAma' -

23. ಇವ್ವಿಧಂಬುನ ಪಲಿಕಿನ
ಪ್ರಹ್ಲಾದುನಿಯೊಕ್ಕ ಅಂತರ ಭಕ್ತಿ
ಮಾರ್ಗಮುನು ತೆಲಿಯುಟಕೈ
ಶ್ರೀ ಹರಿ ಪಲುಕುನದಿಯೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ಗೌರವಮನಿ ಲಾಘವಮನಿ
ಸಾರೆಕುನೆಂಚೆಡಿ ನಡತ ಸಮ್ಮತಿಗಾನೇ
ವಾರಮು ಸಮಮೈ ನಡಿಚೆಡಿ
ವಾರಿನಿ ನೇನೆರುಗ ಜಾಲ ವಸುಧಾ ಸ್ಥಲಿಲೋನ್

ಆ ಭಾರಾತೀಶುಕೈನ ಸದಾ
ಭೇದ ಬುದ್ಧಿನೊಲ್ಲ ತತ್ತ್ವಾನುಭವಂಬೇ
ಭಕ್ತಿ ಚಿತ್ತ ಯುತಮೋ-
ಯಾ ಭಕ್ತಿಕಿ ಕಟ್ಟು ಪಡುಚುನತಡೇ ನೇನುನ್

24. ಇವ್ವಿಧಂಬುನ ಪಲಿಕಿನ ಶ್ರೀ ಹರಿನಿ ಜೂಚಿ ಪ್ರಹ್ಲಾದುಂಡು
ತನಯಂತರಾನುಭವಂಬು ತೆಲಿಯ ಜೇಯುನದೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ಅಂದರಿ ಲೋಪಲ ನೀವೈ ನಂದಾರ್ಚಿತ
ನಾದು ಮನಸು ನಳಿನ ದಳಾಕ್ಷ
ಮುಂದುನೆರುಂಗಗ ಲೇದಾ ಸುಂದರ
ಲೋಕೋಪಕಾರ ಸುದ್ದುಲು ಗಾಕುನ್

kRti 'daya rAni' -

25. ಸನಕಾದಯಃ - ಪದಿ ಪದಿಕಂ

ಈಲಾಗುನ ಸ್ವಾನುಭವಮು ತೆಲಿಪಿನ
ಪ್ರಹ್ಲಾದುನಿ ಜೂಚಿ ಅಂತರಾಂತರ
ಮರ್ಮಮುಲು ತೆಲಿಯ ವಲಯುಟಕೈ
ಶ್ರೀ ಹರಿ ಪಲುಕುನದೆಟುಲನಿನ -

ಪಂತಮು ಸಾಧಿಂಪ ಪಲಿಕೆದವು ಕಾನಿ
ಅಂತಕು ನೇ ಪಾತ್ರುಡನಿ ಎಂಚ ವಲದು
ವೆನ್ನವಂಟಿ ಮನಸು ವಿಶ್ವಾತ್ಮಕುಂಡು
ಅನ್ನ ನೀವೆರುಗವಾ ಅಸುರೇಶ ತನಯ

ಅಬ್ಬಬ್ಬ ನೀಯೊಕ್ಕ ಅಂತರಂಗಮುನು
ಕೊಬ್ಬುನ ತೆಲಿಯಂಗ ಕೂಡ ಲೇದಿಕನು
ಬಾಲಕ ನೀ ಲೋನಿ ಭಾವಮಿಟ್ಲನುಚು
ಈ ಲೋಕುಲಕು ನೀವುಯೆರಿಗಿಂಪುಮಿಪುಡು

26. ಈಲಾಗುನ ಶ್ರೀಮನ್ನಾರಾಯಾಣುಂಡನಗಾ
ವಿನಿ ಇಕ ತೀರದನಿ
ಪ್ರಹ್ಲಾದುಂಡು ತನ ಮನೋ-ಭಾವಂಬು-
ನೆರಿಗಿಂಪ ಜೇಯು ಮಾರ್ಗಂಬೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ಸಾರೆ ಸಾರೆಕು ನಾ ಮನೋ-ರಥಂಬುಲನು
ನೀರಜ ಲೋಚನ ನಿಜಮುಗಾ ವಿನುಮು
ಪಂಕಜಮುಲಕೆಲ್ಲ ಭಾನು ಚಂದಮುನ
ಇಂಕನು ಕಲುವಲಕಿಂದು ಚಂದಮುನ

ಮಾನೀಯೌ ಮಗುವಕು ಮಗನಿ ಚಂದಮುನ
ದೀನ ಜನಾವನ ದೇವ ದೇವೇಶ
ತನಕು ನೀವಟು ಕಾದಾ ಧರ ಸುತಾ ರಮಣ
ಮನಸಿಜ ಲಾವಣ್ಯ ಮಂಜುಳ ವದನ

ವಲಚುಚು ನೇನೊಕ್ಕ ವರಮಡಿಗೆದಯ್ಯ
ಸಲಲಿತ ಗುಣ ಬೃಂದ ಸಾಧು ಹೃತ್ಸದನ
ಪರಮ ಪಾವನ ನಾಮ ಪಾಪೌಘ ಶಮನ
ಕರುಣನು ದಯ ಜೇಸಿ ಕಾವವೇ ಕೃಷ್ಣಾ

kRti 'daya sEyavayya' -

27. ಈಲಾಗುನ ಸೀತಾ ಭಕ್ತಿನಿವ್ವಮನುಚು
ಪ್ರಹ್ಲಾದುಂಡು ಶ್ರೀ ಹರಿನಿ ಜೂಚಿ ತನ ಮದಿಲೋ-
ನೀಶ್ವರುಂಡು ಮಾನಾಭಿಮಾನಂಬು ಲೇನಿ ಪರ
ವಸ್ತುವನಿ ತೆಲಿಸಿ ಶಪಥಂಬು ಚೇಯುನದಿಯೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ವೇಡೆದ ಮ್ರೊಕ್ಕೆದ ನನು
ತೆಗನಾಡಕ ಶಪಥಂಬು ವಿನುಮು ನಾರದ
ಗುರುವಾ ನಾಡುಪದೇಶಿಂಚಿನದೇ
ಪೋಡಿಮಿಗಾ ಸತ್ಯಮೈನ ಪೋರಾಡಕುರಾ

ಈಲಾಗು ಪಲುಕುಚು ತಿರುಗಾ ಪ್ರಹ್ಲಾದುಂಡು ತಲ್ಲಿನಿ
ಕನು ಪುತ್ರುನಿ ವಲೆನುಲ್ಲಮುನಾನಂದಮಂದಿ
ಓಹೋಯನುಚುನ್ ಝಲ್ಲನು ತನುತೋ ಹರಿ ಪದ
ಪಲ್ಲವಮುಲ ವ್ರಾಲ ಹರಿಯು ಬಾಹುನ ಪಟ್ಟೆನ್

ಸನಕಾದಯಃ - ಭವಾಬ್ಧಿಮಂತಿ

Lord Yields to Wishes of prahlAda

28. ಇವ್ವಿಧಂಬುನ ಪಾದಾಕ್ರಾಂತುಡೈನ ಪರಮ
ಭಾಗವತಾಗ್ರೇಸರುಂಡು ಭಕ್ತ ವಾರಿಧಿ
ಚಂದ್ರುಂಡುನು ಪರವಶುಂಡುನಗು
ಪ್ರಹ್ಲಾದುನಿ ಜೂಚಿ ಶ್ರೀಮನ್ನಾರಾಯಣ ಮೂರ್ತಿ
ಏಮಿ ಸೇಯುಚುನ್ನಾಡನಿನ -

ಪಂಕಜ ನೇತ್ರುಡು ಭಕ್ತ
ವಶಂಕರುಡಾದ್ಯಂತ ರಹಿತ ಶಾಂತಾಕಾರುಂಡು
ಅಂಕಮುನನುಂಚಿ ಪ್ರೇಮನು
ಕಂಕಣಮುಲು ಘಲ್ಲನಂಗ ಕೌಗಿಟ ಜೇರ್ಚೆನ್

ಸನಕಾದಯಃ -
ಯದಿಹಾಸ್ಯ ಪ್ರಿಯಾಖ್ಯಾತುರ್ನ ಕುರ್ಮಿ ಸದೃಶಂ ಪ್ರಿಯಂ |
ಏಷ ಸರ್ವಸ್ವ ಭೂತಸ್ತು ಪರಿಷ್ವಂಗೋ ಹನೂಮತಃ ||

29. ಅಂತಟ ಶ್ರೀ ಹರಿ ಪ್ರಹ್ಲಾದುನಿ ಪರೀಕ್ಷಿಂಚಿ
ಪಲುಕುನದೆಟ್ಟುಲನಿನ -

ಜ್ಞಾನಮು ವೈರಾಗ್ಯಮು ವಿಜ್ಞಾನಮು
ಸದ್ಭಕ್ತಿ ಸಮಮುಗಾನು ಭವುನನೇ
ಕಾನನು ಮುಲ್ಲೋಕಮುಲೋ ಮಾನ್ಯುನಿ
ನಿನು ಕಂಟಿ ನೀ ಸಮಾನಂಬೆವರೇ

ವಿನವೋಯಿ ಪ್ರಹ್ಲಾದ ವಿಮಲಾಂತರಂಗ
ವಿನ ಕೋರಿ ನೀ ಪಲ್ಕು ವಿವರಂಬುಗಾನು
ಛಲಮುನ ವಾದಂಬು ಸಲ್ಪಿತಿನಿಪುಡು
ಸಲಲಿತ ಮತುಡೈತಿ ಸಂತೋಷಿನೈತಿ

ನೀ ಕೋರ್ಕೆಲೆಲ್ಲನು ನಿಜಮುಗ ಕಲ್ಗು
ನೇ ಕೋರು ಪನುಲೆಲ್ಲ ನೆರವೇರುನಿಪುಡು
ಸುಖಮುನ ವರ್ಧಿಲ್ಲು ಸುರ ವೈರಿ ತನಯ
ಅಖಿಲಾಂಡಮುಲನೇಲುಮಾ ಚಂದ್ರ ಸೂರ್ಯ

ಸ್ಥಾಯಿಗಾ ವಿಲಸಿಲ್ಲು ಸಾನಂದಮುಗನು
ಹಾಯಿಗಾನುಂಡು ನೀವಾರೋಗ್ಯಮುನನು

30. ಇಟು ವಲೆ ತನ ಸ್ವಾಭೀಷ್ಟಮುಲನೊಸಂಗಿನ
ಭಕ್ತ ಪರಾಧೀನುನಿ ಪರಮ ಪುರುಷುನಿ
ಚರಾಚರ ರೂಪುನಿ ಶಂಖ ಚಕ್ರಾಂಕಿತ
ಆಜಾನು ಚತುರ್ಬಾಹುನಿ ಪುಂಡರೀಕಾಯತಾಕ್ಷುನಿ

ಪುರಾಣ ಪುರುಷುನಿ ಶರಣಾಗತ ವತ್ಸಲುನಿ
ಜಗನ್ಮೋಹನಾಕಾರುನಿ ದಿವ್ಯ ತೇಜೋ-ಮಯುನಿ
ದಿವ್ಯ ಪೀತಾಂಬರ ವನ ಮಾಲಾ ಧಾರುನಿ
ಆದಿ ಮಧ್ಯಾಂತ ರಹಿತುನಿ ಅಖಿಲ ಜಗತ್ಪೂಜ್ಯುನಿ

ಆತ್ಮಾರಾಮುಂಡಗು ಶ್ರೀಮನ್ನಾರಾಯಣ ಮೂರ್ತಿನಿ
ಪ್ರಹ್ಲಾದುಂಡು ಷೋಡಶೋಪಚಾರಮುಲಚೇ
ಪೂಜಿಂಚುಚು ಬ್ರಹ್ಮಾನಂದ
ಪರವಶುಡೈ ಪಲುಕುನದಿಯೆಟ್ಟುಲನಿನ -

kRti 'AnandamAnanda' -

mangaLam

31. ಈಲಾಗುನ ಪರವಶುಂಡೈ ಪಾಡುಚು
ಮಂಗಳಮು ಪಾಡುನದೆಟ್ಟುಲನಿನ -

kRti 'jaya mangaLam' -

Back

Malayalam


English Devanagari Tamil Tamil-Gist Telugu Kannada 
Conversation between Lord and prahlAda

1. അന്തട ബ്രഹ്മാനന്ദ ജലധിലോനോലലാഡുചുന്ന
പ്രഹ്ലാദുനി ജൂചി അതനി ചിത്ത ശുദ്ധി ലോകുലകു
തെലിയ ജേയുടകൈ തലചി നിജ ഭക്ത ജന സമ്ഭാഷണ-
മന്ദുനാസ ഗലവാഡൈ ശ്രീമന്നാരായണ മൂര്തി
പലുകുനദിയെട്ടുലനിന -

അരസിക സമ്ഭാഷണതോ
രസിക ജനേഷു വാക്കലഹമ് ശ്രേയഃ

തലപുന മോക്ഷദുഡഗുചുനു
വെലുവടിഗാ ശുദ്ധി കലിഗി വേഡുകഗാനേ
തെലിയനു ലോകുലകെല്ലനു
ചെലരേഗുചു വാദുലാഡ ചക്രിയു തലചെന്‍

ശ്രീ ഹരി പ്രഹ്ലാദുനി ജൂചി പലുകു
വാക്യമ്ബെട്ടുലനിന -

എപ്പുഡു പൂര്ണ കാമി സുമി
ഹെച്ചുഗ വേല്പുലകാദി മൂലമൈ
ചെപ്പ തരമ്ബു കാദു തന
ചേതന ജന്മമുലേ മതജ്ഞുലോ

ഗൊപ്പ തപമ്ബൊനര്ചുചു
കോര്കെലനിമ്മന സന്തസില്ലുചുന്‍
തപ്പഗനിത്തു സമ്പദുലു
ദാനവ പുത്ര വരമ്ബുലന്ദുകോ

2. ഈലാഗുന ശ്രീമന്നാരായുണുണ്ഡു പ്രഹ്ലാദുനി ജൂചി
കാമ്യ വരമുലന്ദുകൊമ്മനിന വാര്തലു വിനി സഹിമ്പക
എദുരു പലുകുനദിയെട്ടുലനിന -

ആ നാടി ദാഹമെല്ലനു
നേനാര്ചഗ നിന്നു ജൂചി നേര്പുന മദിലോ
പാനകപു പുല്ല രീതിനി
ഹീനമ്ബഗു വാര്ത പലുകനിദി സമയമ്ബാ

സദയാമര തരുവുനു കനി
മുദമുന പൊല്ലഡുഗ പോവു മൂഢുണ്ഡു ഗലഡാ
മൊദലൈന വേല്പുലെരുഗനി
പദമുല കനി വിഡുവ ജാല പദിമാരുലകുന്‍

ഇവ്വിധമ്ബുന പലികി തിരുഗ ശ്രീ ഹരിനി ജൂചി
പലുകുടെട്ടുലനിന -

സ്വല്പമുലഡുഗനു ജൂചുട
കല്പാന്തരമൈന തൃപ്തി കാദയ മദിലോ
കല്പന ചാലു ബിലേശയ
തല്പാമര വിനുത ബ്രോവു താളനു നേനു

kRti 'nannu brOvakanu' -

3. ഈലാഗുന പലികിന പ്രഹ്ലാദുനി
ജൂചി ദൃഢ ഭക്തി ഗല
മനസ്സുനു ശോധിഞ്ചുടകൈ
ശ്രീ ഹരി പലുകുടെട്ടുലനിന -

നായെഡനാസ കാനി പദി നാലുഗു
ലോകമുലെല്ല സത്യമേ
നീയെഡ പ്രേമ കൊണ്ടിനി ഇദി
നിച്ചയമേ നനു ജൂചി ലബ്ധ-

മേമായെനുനേദിയേദനക
മര്ത്യുലു ലേദന നീവു നവ്വരാ
ചായകു കീര്തി കാദു മനസാരഗ-
നിത്തു വരമ്ബുലന്ദുഗോ

ഇവ്വിധമ്ബുന പ്രഹ്ലാദുനി
മോഹിമ്പ ജേയുടകൈ ശ്രീ ഹരി
തിരുഗ പലുകുനദിയെട്ടുലനിന -

എഡ ലേനി പ്രേമ കൊണ്ടിനി
കഡു ഭക്തിയു നീകു ഗലദു ഗലദനി താനേ
അഡിയാസ ജൂപി ഭവമുന
വഡിഗാ മോഹിമ്പ ജേയു വാര്തലു പലികെന്‍

kRti 'aDugu varamula' -

4. സനകാദയഃ - മായാ മോഹകരീ

ഇടു വലെ വഞ്ചനഗാ പലികിന
പ്രപഞ്ച നാഥുനി പലുകുലു
വിനി സൈരിമ്പക പ്രഹ്ലാദ
സ്വാമി പലുകുനദിയെട്ടുലനിന -

പാമരുലകു പലുകുമു മരി സാമര്ഥ്യമു-
ലെല്ല നീവു സാഗര ശയനാ
നേ മരുവനു ചരണമ്ബുലു നാ മനസുകു
സൊമ്മു നീവു നളിന ദളാക്ഷ

ഇടു വലെ പലികി തിരുഗ ശ്രീ ഹരിനി ജൂചി
പലുകുനദിയെട്ടുലനിന -

kRti 'vArija nayana' -

5. ഏ പാടി ഭവ സുഖമ്ബുലു
നീ പാദ സരോജ ഭക്തി നിജമുഗനിമ്മാ
കാപാഡു നീദു ഭക്തുല
വ്യാപാരമു സേയ ലേക വേസാരിതിനാ

ഇവ്വിധമ്ബുന സകലമൈന ഐഹിക ഭോഗാദുലയന്ദു
നിസ്പൃഹ ഭാവമ്ബുന പലികി മരിയുനാത്മ ജ്ഞാനാനാന്ദ-
മയുണ്ഡഗു പ്രഹ്ലാദുണ്ഡു ശ്രീ ഹരിനി ജൂചി
പലുകുടെട്ടുലനിന -

തോപിക ചേതനു വെലിഗെഡി
ഈ പഞ്ചാത്മകപു മേനുനീ ലോകമ്ബുന്‍
പ്രാപനു കൊനദേ മദി നീ
കാപട്യമുലെല്ല തെലുസു കദലനു സുമ്മീ

kRti 'tanalOnE dhyAninci' -

6. ഇവ്വിധമ്ബുന ബ്രഹ്മ ജ്ഞാന നിഷ്ഠുഡൈ
പലികിന പ്രഹ്ലാദുനി ജൂചി
പര ബ്രഹ്മമൈന ശ്രീമന്നാരായാണ മൂര്തി
പലുകുനദിയെടുലനിന -

മായാ ദേഹാഭിമാനമ്ബുല ജയിഞ്ചി
വര്ധില്ലുനട്ടി നീവണ്ടി വാനി
കനിയഭീഷ്ടമുലിച്ചി കരുണതോ ഭുവി
ചക്രവര്തിഗാ ജേസി നേ വരമുലിത്തു

സ്വല്പമൈനട്ടിയാ സ്വര്ഗ ഭോഗമുലകൈ
ഭുവിലോന ജപ തപമ്ബുലനൊനര്ചു
കാമ്യാര്ഥുലകു നേനു കലനൈന കാനെദുര്പഡനു
പാമരുലകേ പാടി വിനുമു

ബാല സതതമ്ബുനീ രാജ്യ പാലനമ്ബു
സല്പഗാ ജൂചിന കാനി ശമന കാദു
കൊമ്മു നീ ഹൃദ്ഗതമ്ബൈന കോര്കെലെല്ല
സ്വസ്ഥ ചിത്തുണ്ഡവൈയുണ്ഡു സ്വ-പുരമന്ദു

7. ജഗദീശ്വരുണ്ഡു തിരുഗാ പലുകുനദിയെടുലനിന -

ഭവ സുഖമ്ബുലുകാസ പഡുചുനീ ധരലോന
നവ ജപ ധ്യാന പൂജാദി കര്മമുല-
നൊനരിഞ്ചുചുനു അഗ്നിനൊക കാല നിലിചി
ഘന വേഷമുല ദാല്ചി കാനന്ദു ജനുല

കനനാസകൊനദയ്യ കഡു ഭൂതമൈന
തനകു വാരികി മഞ്ചി തനമുയെന്നടികി
നിര്മല ചിത്തുലൈ നിഖിലജ്ഞുലൈന
ധര്മ കര്മാദുല തപ്പി ലയിഞ്ചി

ദേഹാസ വിഡി വിദേഹുലൈനട്ടി
സോഹമ്ബനുചു മദി സൊമ്പു മീരങ്ഗ
പ്രബലുദാ നീവണ്ടി ബ്രഹ്മ നിഷ്ഠുലകു
തെബകു പലുക ഗഡി ദേരെദുര്പഡുചു-

വലസിയൊല്ലനി വരമു വരുസഗാനൊസഗി-
യിലനു ദൈത്യുലനു പട്ടിയിപുഡു നേ ദുനിമി-
യെല്ല കാലമു ഭൂമിനേലഗാ ജേതു
കൊല്ലഗാ വരമു ചേകൊനുമു പ്രഹ്ലാദ

8. ഈലാഗുന തന ദയകു പാത്രുഡനി-
യെഞ്ചക നിര്ദയുനി വലനേ
പലികിന ശ്രീ ഹരിനി ജൂചി പ്രഹ്ലാദുഡു-
യത്യന്ത ദീനുഡൈ ആനന്ദ

ബാഷ്പ ധാരാ സിക്ത കപോലുണ്ഡൈ
പലുകുനദിയെടുലനിന -

ദീനാര്തി ഭഞ്ജനുണ്ഡനി-
യാ നാഡേ കീര്തി നീകുനബ്ബെനു കദവേ
നീ നോമു സേയു വാഡനി
ശ്രീ നായക നാദുപൈനി ചിന്തയു ലേദേ

പ്രഹ്ലാദ സ്വാമി തിരുഗാ പലുകുനദെടുലനിന -

കദ്ദനി നമ്മിന ഭക്തുല
പദ്ദുന കനി നീദു മനസു പാഗമ്ബഗുനേ
സത്തയുഡവൈതിവൈനനു
സദ്ദന്നപു മീദി വെന്ന ചന്ദുരുഡവുനേ

വഞ്ചന സേയകു നായെഡ
കൊഞ്ചതനമ്ബദിയു നീകു കോദണ്ഡ ധരാ
മഞ്ചിദി നീ നഡതലു
വര്ണിഞ്ചെദ വിനു നിര്മലാത്മ നീരജ നയനാ

ഈലാഗുന ശ്രീ ഹരി ഗുണാനുഭവമ്ബുലനു
പ്രഹ്ലാദുണ്ഡു വര്ണിഞ്ചുനദിയെട്ടുലനിന -

kRti 'O rAma rAma sarvOnnata' -

9. ഇവ്വിധമ്ബുന കനുലു കലങ്ഗഗനന്തരങ്ഗമു കരങ്ഗഗ
പലികിന പ്രഹ്ലാദുനി ജൂചി കപടപു ചിരു നവ്വെലയ
ശ്രീ ഹരി പലുകുനദെട്ടുലനിന -

കപടപു നവ്വുഗാനു ചിര കാലമുലിന്ദ്രിയ നിഗ്രഹമ്ബുചേ
തപമൊനരിഞ്ചു വാരലകു തപ്പദു ഭോഗമുലിന്ദ്ര സൌഖ്യമുല്‍
അപരിമിതാപദല്‍ മദിനിനാര്ചുചു ധൈര്യമു സേയു നീദുപൈ
കൃപ ഗലവാഡനൈതി ബഹു കീര്തിഗ സമ്പദലീക തീരുനേ

തിരുഗ ശ്രീ ഹരി കപട വാക്യമുലു
പലുകുനദെട്ടുലനിന -

നീകൊക മര്മമു തെല്പെദ
ലോകുലകരുദൈന നിധുല ലോകുവ സേതുന്‍
ചേകൊനുമു ചനദ ദൂരമു
നാദു കോര്കെലു നാദു പനുലു നാനാ വിധമുല്‍

10. ഈലാഗുനനെഡ ബായ തലചി പലികിന
ശ്രീ ഹരി വാക്യമുലനു വിനഗാനേ പ്രഹ്ലാദുണ്ഡു
അതി വ്യസനാക്രാന്തുണ്ഡൈ പലുകുനദെട്ടുലനിന -

ചനവലെനനു വാര്തലു വിനി
കനുലനു ബാഷ്പമുലു രാലക കഡു ദുഃഖമുതോ
വന രുഹ നയനുനി ജൂചുചു
ദനുജാര്ഭകുഡലരുകൊന്ന ദരിയെട്ലന്നന്‍ -

ഏയാലി സുതുലകൈ എവരി പൈകമുലകു-
നായാസമഗു തപമ്ബമര ജേസിതിനി
ഏ ശത്രു വര്ഗാലകേ രാജ്യമുല കോരി
ആസിഞ്ചി നേ തപമ്ബമര ജേസിതിനി

ഏ ദേവതല കോരിയേ ജലമ്ബുലലോന
പ്രാദേശ കുക്ഷിയൈ പ്രാര്തിഞ്ചുകൊണ്ടി
ഏ ആപദലനു നേനെരിഗി താളിതിനി
മായാ വിലാസ നാ മദിനെരുഗ ലേവാ

വിനു സുഖ ദുഃഖമുല്‍ വിശ്വമന്തയു
നിനു വിനാ എവ്വരേ നിഖില ഭാവജ്ഞ
ന്യായമാ നീകു അന്യാപദേശമുഗ
ബായനെഞ്ചുചു മാട പല്കിതിവിപുഡു

താളദു ഈ മാട താളദേ മനസു
വേള കാദിദി വേദ വേദ്യ മ്രൊക്കെദനു

എഡ ബായ തലചിനാവു ഇക
വിഡുവനു നാ തണ്ഡ്രി നിനു വേമാരു മദിലോ
ജഡിയക നീ പദ യുഗമുല
കഡ സേയക കട്ടി വേതു താളനു നേനുന്‍

kRti 'SrI rAma jaya rAma' -

11. അന്തട പ്രഹ്ലാദ സ്വാമി തനലോ താനേ സ്വ-രൂപമെരിങ്ഗി
അപരോക്ഷ സാക്ഷാത്കാരമൈനന്ദുനജ്ഞാന ജനിതമൈന
ജാലിനിക ജെന്ദനേലനനി ധൈര്യാനന്ദ ജലധിലോ-
നീദുചു പലുകുനദെട്ടുലനിന -

ഇന്തടി ഭാഗ്യമു കല്ഗഗ ചിന്തലചേ
ചിക്കനേല ശ്രീ ഹരിയനുചുന്‍
അന്തഃ കരണമ്ബുന ജഗമന്തയു
ഹരി മയമനെഞ്ചി അമരഗ പലികെന്‍

വെന്നയുണ്ഡഗ നേതി വെസനമ്ബു പഡനേല
അന്നമുണ്ഡഗ ജൊന്നയമ്ബലേല
തല്ലുണ്ഡഗ സുതുനകു ദാദി വെസനമ്ബേല
തന്നു താ തെലിസിന തത്വമേല

വ്യാധി ഹീനുനകു വര വൈദ്യുനി ചെലിമേല
സ്വ-ധനമ്ബുലുണ്ഡ പഞ്ചാങ്ഗമേല
അന്നി നീവനു വാനികമര ഭേദമ്ബേല
ധീരുകു വൈരിടി ദിഗുലുയേല

നാദു ഭാവമ്ബു നീവെഞ്ചി നന്നു ബ്രോവുമു
അന്യമാസിമ്പ ലേനിക അപ്രമേയ
നീവു നായൊദ്ദനുണ്ടേ നിണ്ഡു സുഖമു
ക്ഷ്മാ സുതാധീശ നീ കടാക്ഷമ്ബേ ചാലു

kRti 'sarasI ruha nayana' -

12. ഇവ്വിധമ്ബുനനതി ധൈര്യ ഭക്തി ഗല പലുകുല പലികിന
പ്രഹ്ലാദുനി ജൂചി അത്യന്ത ദയതോ അതനി നിജ ഭക്തി
മാര്ഗമ്ബു ലോകുലകെല്ല തെലിയുടകൈ ശ്രീ ഹരി
പലുകുനദെട്ടുലനിന -

നീ വദ്ദനു നേനുണ്ഡഗ നീവലനനു
സേയുടേമി നിര്മല ചിത്ത
ഭാവമു നാതോ തെല്പുമു കാവലസിന
കോര്കെലൊസഗി കാപാഡെദനു

13. ഇടു വലെ സാദരുണ്ഡൈ പലികിന ശ്രീമന്നാരായണ
മൂര്തിനി ജൂചി അത്യന്ത സന്തോഷമ്ബുനനാനന്ദാശ്രു
പരിപൂരിത ലോചനുണ്ഡൈ ഗദ്ഗദ കണ്ഠുണ്ഡഗുചു
പ്രഹ്ലാദ മൂര്തി പലുകുടെട്ടുലനിന -

എന്നിന നാ കോര്കെലു വിനു
പന്നുഗ നേ സൊമ്മു പെട്ടി പരിമളമുലചേ
മിന്നൈന മേനുനലദുചു
കന്നുലനേ ജൂചി ജൂചി കാലമു ഗഡുതുന്‍

kRti 'vaddayuNDEdE' -

14. ഇവ്വിധമ്ബുന പലികിന പലുകുലു വിനി
ശ്രീ ഹരി പ്രഹ്ലാദുനി
നിജ ഭക്തി ഗല ഹൃദയ മര്മമ്ബു തെലിയ
പലുകുനദെട്ടുലനിന -

അങ്കമൊസങ്ഗിതിനാസുര ശങ്കല
വധിയിന്തുനണ്ടി സമ്പദലൊസഗേ
ഇങ്കാ നാ ദയയെട്ലാ സങ്കേതമു
തെല്പു രാത്രി ചര വര തനയാ

15. ഈലാഗുന പലികിന ശ്രീ ഹരിനി കനുഗൊനി പ്രഹ്ലാദ
സ്വാമി തന ഹൃദയ ഗതമഗു സങ്കേതമെരിഗിഞ്ചു
മാര്ഗമ്ബെട്ടുലനിന -

തീരദലങ്കാരിഞ്ചഗ തീരദു
നുതിയിമ്പ ലേക ദിവ്യാന്നമ്ബുല്‍
തീരദു തിനിപിമ്പകനേ തീരദു
നീകിങ്ക പ്രൊദ്ദു ദീനാധാരാ

kRti 'tIrunA nAlOni' -

16. ഇവ്വിധമ്ബുന പ്രഹ്ലാദുണ്ഡു തന നിജ
ഹൃദയ മര്മമ്ബു തെലിപി
മരിന്നി ശ്രീ ഹരിനി ജൂചി
പലുകുനദിയെട്ടുലനിന -

പുന്നമ നാടി ചന്ദ്രുനി
പോലു മുഖമ്ബുന ജൂചി ജൂചിയോ
പന്നഗ ശായിയോ ദനുജ
ഭഞ്ജന നന്നെഡ ബായകഞ്ചു താ

പന്നുഗ വേഡുകൊഞ്ചു നിജ
ഭക്തിനിനിമ്മനി ജാലി ജെന്ദുചുന്‍
കന്നുല നീരുതോനസുര
കാന്തജുഡാ ഹരി സേവ സേയഗാന്‍

17. ഇടു വലെ പലികിയൂരകുന്ന പ്രഹ്ലാദുനി
ജൂചി ശ്രീ ഹരി പലുകുനദെട്ടുലനിന -

മുന്ദടി ഭക്തുഡു നീവനി
മുന്ദരനേ ഖ്യാതിഗാനു മോദമുതോഡന്‍
അന്ദരു പല്കഗ ജേസിതി-
നിന്ദുന നീ കന്ന ഭക്തുലെവ്വരു ഗലരേ

18. ഇവ്വിധമ്ബുന പലികിന ശ്രീമന്നാരായണുനി
ജൂചി ഇദി സമയമനുചു തെലിസി
പലുകുനദെട്ടുലനിന -

സ്വര്ണ മയാമ്ബര ഗീ-വര വര്ണ
അഭയ ഹസ്ത മത്ത വാരണ ശരണ
ആകര്ണിമ്പുമു നാ മനവി സുപര്ണുനി വലെ
ഭക്തിനിമ്മു പദിമാരുലുകുന്‍

19. ഇടു വലെ വൈനതേയുനി വലെ
പരിചാരക ഭക്തിനിവ്വമനിന
പ്രഹ്ലാദുനി ജൂചി ശ്രീമന്നാരായാണുണ്ഡു
പലുകുനദെട്ടുലനിന -

അജ ശക്രാദുലെരുങ്ഗനി നിജ പദ
ഭജനമ്ബു തെലിസി നിച്ചയമനുചുന്‍
ഗജ വരദുഡു യോചിഞ്ചി സഹജമുന
പ്രഹ്ലാദു ജൂചിയമരഗ പലികെന്‍ -

സരി സമാനമു നിന്നു സല്പങ്ഗ പൂനിന
പരിചാരകമു സേയു ബ്രതുകുയേല
നേര്പൈന ദൃഢ ഭക്തി നേനെരുങ്ഗഗ ലേക-
യെന്നഗാനീ നിജമ്ബെന്ദു ലേദു

നലുവയിന്ദ്രുനികൈന നാ ദിവ്യ രൂപമ്ബു
കന ദൂരമൈയുണ്ഡു കാനി ധരനു
നീ സ്നേഹ രജ്ജുചേ നിണ്ഡാരു തഗിലി നേ
നീകു വശ്യുഡനൈതി നിര്മലാത്മ

സത്ത്വ ഗുണ ഭക്തികിപുഡു നേ സാക്ഷി കാദ
നീവു പലുമാരുനഡുഗങ്ഗ നീതി കാദു
അന്യമൈനട്ടി അധികാരമഡുഗവയ്യ
ഖ്യാതി മീരങ്ഗനൊസഗെദ പ്രീതിതോനു

സനകാദയഃ - രാജന്‍ പതി ഗുരുരയമ്

20. ഈലാഗുന പലികിന ശ്രീമന്നാരായണുനി
ജൂചി പ്രഹ്ലാദുണ്ഡു പലുകുനദെട്ടുലനിന -

ധര്മാര്ഥ കാമ മോക്ഷമു
ഭര്മാമ്ബര തനകു കലുഗു ഭക്തിയു വലെനേ
ശര്മമ്ബുലെല്ല ദൊരകുനു
നിര്മലമഗു ഭക്തിനിമ്മു നിന്നേ കൊലുതുന്‍

mukunda mAlA stOtra - Verse 5

21. നാസ്ഥാ ധര്മേ ന വസു നിചയേ
നൈവ കാമോപഭോഗേ
യദ്യദ്ഭവ്യമ് ഭവതു ഭഗവന്‍
പൂര്വ കര്മാനുരൂപമ്

ഏതത് പ്രാര്ഥ്യമ് മമ ബഹുമതമ്
ജന്മ ജന്മാന്തരേപി
ത്വദ്പാദാമ്ഭോരുഹ യുഗ ഗതാ
നിശ്ചലാ ഭക്തിരസ്തു

22. തിരുഗ പ്രഹ്ലാദ സ്വാമി പലുകുനദെട്ടുലനിന -

തെഗനാഡു മാടലെന്ദുകു
നഗ ധര സരി വാരിലോന നഗുബാടു ഗദാ
വഗലെല്ല ജൂപി നായെഡ
പഗ സേയുടകേമി ഫലമു ഭക്താധീനാ

നാ ലോനി ജാലി തെലിസിയു-
നീലാഗു പരീക്ഷ സേയനേല മേലാ
ചാലാ ധര്മമു കാദിക
പാലിഞ്ചുര വേഗ നന്നു ഭാവജ ജനകാ

ഈലാഗുന പ്രഹ്ലാദുണ്ഡു അത്യന്ത ജാലിചേ ശ്രീ ഹരിനി
ജൂചി മരിയു പലുകുനദെട്ടുലനിന -

kRti 'rAmAbhirAma raghu rAma' -

23. ഇവ്വിധമ്ബുന പലികിന
പ്രഹ്ലാദുനിയൊക്ക അന്തര ഭക്തി
മാര്ഗമുനു തെലിയുടകൈ
ശ്രീ ഹരി പലുകുനദിയെട്ടുലനിന -

ഗൌരവമനി ലാഘവമനി
സാരെകുനെഞ്ചെഡി നഡത സമ്മതിഗാനേ
വാരമു സമമൈ നഡിചെഡി
വാരിനി നേനെരുഗ ജാല വസുധാ സ്ഥലിലോന്‍

ആ ഭാരാതീശുകൈന സദാ
ഭേദ ബുദ്ധിനൊല്ല തത്ത്വാനുഭവമ്ബേ
ഭക്തി ചിത്ത യുതമോ-
യാ ഭക്തികി കട്ടു പഡുചുനതഡേ നേനുന്‍

24. ഇവ്വിധമ്ബുന പലികിന ശ്രീ ഹരിനി ജൂചി പ്രഹ്ലാദുണ്ഡു
തനയന്തരാനുഭവമ്ബു തെലിയ ജേയുനദെട്ടുലനിന -

അന്ദരി ലോപല നീവൈ നന്ദാര്ചിത
നാദു മനസു നളിന ദളാക്ഷ
മുന്ദുനെരുങ്ഗഗ ലേദാ സുന്ദര
ലോകോപകാര സുദ്ദുലു ഗാകുന്‍

kRti 'daya rAni' -

25. സനകാദയഃ - പദി പദികമ്

ഈലാഗുന സ്വാനുഭവമു തെലിപിന
പ്രഹ്ലാദുനി ജൂചി അന്തരാന്തര
മര്മമുലു തെലിയ വലയുടകൈ
ശ്രീ ഹരി പലുകുനദെടുലനിന -

പന്തമു സാധിമ്പ പലികെദവു കാനി
അന്തകു നേ പാത്രുഡനി എഞ്ച വലദു
വെന്നവണ്ടി മനസു വിശ്വാത്മകുണ്ഡു
അന്ന നീവെരുഗവാ അസുരേശ തനയ

അബ്ബബ്ബ നീയൊക്ക അന്തരങ്ഗമുനു
കൊബ്ബുന തെലിയങ്ഗ കൂഡ ലേദികനു
ബാലക നീ ലോനി ഭാവമിട്ലനുചു
ഈ ലോകുലകു നീവുയെരിഗിമ്പുമിപുഡു

26. ഈലാഗുന ശ്രീമന്നാരായാണുണ്ഡനഗാ
വിനി ഇക തീരദനി
പ്രഹ്ലാദുണ്ഡു തന മനോ-ഭാവമ്ബു-
നെരിഗിമ്പ ജേയു മാര്ഗമ്ബെട്ടുലനിന -

സാരെ സാരെകു നാ മനോ-രഥമ്ബുലനു
നീരജ ലോചന നിജമുഗാ വിനുമു
പങ്കജമുലകെല്ല ഭാനു ചന്ദമുന
ഇങ്കനു കലുവലകിന്ദു ചന്ദമുന

മാനീയൌ മഗുവകു മഗനി ചന്ദമുന
ദീന ജനാവന ദേവ ദേവേശ
തനകു നീവടു കാദാ ധര സുതാ രമണ
മനസിജ ലാവണ്യ മഞ്ജുള വദന

വലചുചു നേനൊക്ക വരമഡിഗെദയ്യ
സലലിത ഗുണ ബൃന്ദ സാധു ഹൃത്സദന
പരമ പാവന നാമ പാപൌഘ ശമന
കരുണനു ദയ ജേസി കാവവേ കൃഷ്ണാ

kRti 'daya sEyavayya' -

27. ഈലാഗുന സീതാ ഭക്തിനിവ്വമനുചു
പ്രഹ്ലാദുണ്ഡു ശ്രീ ഹരിനി ജൂചി തന മദിലോ-
നീശ്വരുണ്ഡു മാനാഭിമാനമ്ബു ലേനി പര
വസ്തുവനി തെലിസി ശപഥമ്ബു ചേയുനദിയെട്ടുലനിന -

വേഡെദ മ്രൊക്കെദ നനു
തെഗനാഡക ശപഥമ്ബു വിനുമു നാരദ
ഗുരുവാ നാഡുപദേശിഞ്ചിനദേ
പോഡിമിഗാ സത്യമൈന പോരാഡകുരാ

ഈലാഗു പലുകുചു തിരുഗാ പ്രഹ്ലാദുണ്ഡു തല്ലിനി
കനു പുത്രുനി വലെനുല്ലമുനാനന്ദമന്ദി
ഓഹോയനുചുന്‍ ഝല്ലനു തനുതോ ഹരി പദ
പല്ലവമുല വ്രാല ഹരിയു ബാഹുന പട്ടെന്‍

സനകാദയഃ - ഭവാബ്ധിമന്തി

Lord Yields to Wishes of prahlAda

28. ഇവ്വിധമ്ബുന പാദാക്രാന്തുഡൈന പരമ
ഭാഗവതാഗ്രേസരുണ്ഡു ഭക്ത വാരിധി
ചന്ദ്രുണ്ഡുനു പരവശുണ്ഡുനഗു
പ്രഹ്ലാദുനി ജൂചി ശ്രീമന്നാരായണ മൂര്തി
ഏമി സേയുചുന്നാഡനിന -

പങ്കജ നേത്രുഡു ഭക്ത
വശങ്കരുഡാദ്യന്ത രഹിത ശാന്താകാരുണ്ഡു
അങ്കമുനനുഞ്ചി പ്രേമനു
കങ്കണമുലു ഘല്ലനങ്ഗ കൌഗിട ജേര്ചെന്‍

സനകാദയഃ -
യദിഹാസ്യ പ്രിയാഖ്യാതുര്ന കുര്മി സദൃശം പ്രിയം |
ഏഷ സര്വസ്വ ഭൂതസ്തു പരിഷ്വങ്ഗോ ഹനൂമതഃ ||

29. അന്തട ശ്രീ ഹരി പ്രഹ്ലാദുനി പരീക്ഷിഞ്ചി
പലുകുനദെട്ടുലനിന -

ജ്ഞാനമു വൈരാഗ്യമു വിജ്ഞാനമു
സദ്ഭക്തി സമമുഗാനു ഭവുനനേ
കാനനു മുല്ലോകമുലോ മാന്യുനി
നിനു കണ്ടി നീ സമാനമ്ബെവരേ

വിനവോയി പ്രഹ്ലാദ വിമലാന്തരങ്ഗ
വിന കോരി നീ പല്കു വിവരമ്ബുഗാനു
ഛലമുന വാദമ്ബു സല്പിതിനിപുഡു
സലലിത മതുഡൈതി സന്തോഷിനൈതി

നീ കോര്കെലെല്ലനു നിജമുഗ കല്ഗു
നേ കോരു പനുലെല്ല നെരവേരുനിപുഡു
സുഖമുന വര്ധില്ലു സുര വൈരി തനയ
അഖിലാണ്ഡമുലനേലുമാ ചന്ദ്ര സൂര്യ

സ്ഥായിഗാ വിലസില്ലു സാനന്ദമുഗനു
ഹായിഗാനുണ്ഡു നീവാരോഗ്യമുനനു

30. ഇടു വലെ തന സ്വാഭീഷ്ടമുലനൊസങ്ഗിന
ഭക്ത പരാധീനുനി പരമ പുരുഷുനി
ചരാചര രൂപുനി ശങ്ഖ ചക്രാങ്കിത
ആജാനു ചതുര്ബാഹുനി പുണ്ഡരീകായതാക്ഷുനി

പുരാണ പുരുഷുനി ശരണാഗത വത്സലുനി
ജഗന്മോഹനാകാരുനി ദിവ്യ തേജോ-മയുനി
ദിവ്യ പീതാമ്ബര വന മാലാ ധാരുനി
ആദി മധ്യാന്ത രഹിതുനി അഖില ജഗത്പൂജ്യുനി

ആത്മാരാമുണ്ഡഗു ശ്രീമന്നാരായണ മൂര്തിനി
പ്രഹ്ലാദുണ്ഡു ഷോഡശോപചാരമുലചേ
പൂജിഞ്ചുചു ബ്രഹ്മാനന്ദ
പരവശുഡൈ പലുകുനദിയെട്ടുലനിന -

kRti 'AnandamAnanda' -

mangaLam

31. ഈലാഗുന പരവശുണ്ഡൈ പാഡുചു
മങ്ഗളമു പാഡുനദെട്ടുലനിന -

kRti 'jaya mangaLam' -

Back
English Devanagari Tamil Tamil-Gist Telugu Kannada 


Updated on 07 Sep 2011

11 comments:

V Govindan said...

திரு கோவிந்தசாமி அவர்களுக்கு,

10-வது செய்யுளில், தாங்கள் சுட்டிக்காட்டியவற்றினை மாற்றியமைத்துவிட்டேன். நன்றி.

19-வது செய்யுளில், 'பிரகலாதன் வேண்டுவது' என்று நான் bracket-களில் கொடுத்திருப்பது, அந்த வாக்கியத்தின் பொருள் நிறைவுறுவதற்காக வேண்டியே. அதனை நீக்கினால், 'நிச்சயமாகத் தெரிந்து' என்பதன் பொருள் சரிவர விளங்காமற்போகலாம். எனவே அதனை மாற்றவில்லை.

நன்றி,
வணக்கம்
கோவிந்தன்

Govindaswamy said...

அன்புள்ள திரு கோவிந்தன் அவர்களே

இன்னும்
"எந்த மனைவி, மக்களுக்காக, யாருடைய பணத்திற்காக,
நான் உடலை வருத்தி தவம் செய்தேனோ?"
என்று தான் உள்ளது.
வணக்கம்
கோவிந்தசாமி

V Govindan said...

Dear Sri Govindaswami,

I have corrected the wordings in 'Tamil-Gist' also.

Regards,
V Govindan

Govindaswamy said...

Dear Sri Govindan

To me it appears that the kriti
‘varAlandukommani nAyandu’ fits in beautifully after verse 1.
Regards
Govindaswamy

Govindaswamy said...

Dear Sri Govindan

Re : KRiti- adugu varamulu appended to verse 4

In the blog site thyagaraja vaibhavam you had given the meanings as “கேட்கும் வரங்களை யளித்தேன்” and “I grant You whatever boons you seek”. I had raised the question as to why you had used past temse.


Looking at the context in the drama, “I shall give’ appears to be apt. “I shall whole-heartedly grant – have boons”. வரங்களை யளிப்பேன் seems to be correct.

varambulandugO- I think that varambulandukO is correct.

Regards

Govindaswamy

Govindaswamy said...

Dear Sri Govindan

You have not given the meaning in English for two stanzas of verse 7. But you have given the gist in Tamil.

I think that I have partly succeeded in understanding the meaning after reading this gist. I have made slight changes as per my understanding.

பெரும் பூதமாகிய தனக்கும் அவர்களுக்கும் நல்லிணக்கம் என்றைக்கு? (இல்லை என்று பொருள்).

(Can God be called as பெரும் பூதம்? The meaning given by you continues.)

தூய உள்ளத்தினராகி, உலகினையறிந்தோராகிய,
தருமம், கருமங்கள் ஆகியவற்றிலிருந்து தப்பி, லயித்து,
உடற்பற்றினை விட்டு, உடலற்றோராகி, அத்தகைய
ஸோஹம் என, அகமகிழ்ச்சி மீர,
பிரபலமானோர்தான், உன்னைப் போன்று, பிரமத்தில் நிலைப்போர். அவருக்கு,
அனைத்தும் உரைக்கக், கடைத்தேற, எதிர்ப்படுவேன்.

I have taken the liberty of changing ‘edurpaDucu’ to ‘edurpaDutu’.

Does valasiyollani give the meaning தேடிக்கேட்காத? Is there not a word ‘valaci’ meaning desiring?

Regards
Govindaswamy

V Govindan said...

Dear Sri Govindaswami,

Re : ADugu varamulanu iccedanu'. The word 'iccedanu' is not in future tense. In Tamil, this has been translated as 'அளித்தேன்'. I have given the reason for using past tense in the 'comments' of the kRti. In my opinion, it is not correct to use future tense in the kRti.

Re : Stanza 7 - portion missed out. I am sorry to say that this portion is very confusing. I have tried my level best to place it in context and give a general meaning. But then, the wordings do not permit me to take any liberties. I have seen your version. But it is not very satisfactory. The word 'என்றைக்கு' seems to terminate the sentence. I also thought so. But I am not able to make head and tail of it.

As you might have seen, SrI tyAgarAja has used 'mancidi' in Stanza 8, which I have translated as a stand alone word 'Okay'. How to cope with this kind of colloquial usages in poetry and formal prose? That is the difficulty.

I shall ponder later on the portion. I shall then keep your suggestion in mind.

Regards,
V Govindan

Govindaswamy said...

Dear Sri Govindaswamy
Re : stanza 7
I have taken the word 'என்றைக்கு' as a rhetoric question ending the sentence. This leads to the answer என்றுமில்லை (never). Sri Hari is confirming that He would never have a cordial relationship with such false devotees. (most of present day swamis are like this.)
Regards
Govindaswamy

Govindaswamy said...

Dear Sri Govindan
Re : verse 9
Has thyAgarAjA used the Tamiz word கலங்க kalangaga, to rhyme with karangaga. I have not heard this usage in Telugu.
Govindaswamy

Govindaswamy said...

Dear Sri Govindan

Verse 9 - kapaTapu navvu gAnu
Is this not a repetition of what is said earleir as “with a deceptive
smile’
Regards
Govindaswamy

V Govindan said...

Dear Sri Govindaswami,

The word 'kalangu' is available in Telugu. It is same as 'kalugu'. And the usage seems to be correct.

Re : 'kapaTapu navvugAnu' - yes, it is a repetition.

Re : Verse 10 - alaru - In this place, there is no scope for any other meaning. I have explained this in the Comments for the stanza.

Regards,
V Govindan